Ceny nájmů zdražují pomaleji, ale ani to problém neřeší

13. 8. 2019

Ceny nájmů rostou nepřetržitě. Což potvrzují i pravidelná data Českého statistického úřadu [ČSÚ] vztahující se k inflaci. Podle nich jenom v červnu oproti květnu vzrostly ceny nájemného z bytu o 0,7 %.

Ceny nájmů zdražují pomaleji, ale ani to problém neřeší

Zatímco ceny většiny nemovitostí se ustálily na svých vysokých hodnotách, ceny nájmů stále rostou. Podle některých statistik se v Praze ceny nájmů za poslední čtyři roky zvýšily o více než 40 %, v Brně o více než čtvrtinu. Zájem je přitom stále značný. Realitní makléři potvrzují, že na jeden pronájem se dnes průměrně ozve 15 až 20 zájemců. Záleží na jeho ceně a lokalitě. Trendem se stává spolubydlení. A cíl po vlastním bydlení třeba i prostřednictvím hypotéky [více níže].

Tempo růstu cen nájmů v Česku patří k nejrychlejším ze všech zemí Evropské unie. Důvody jsou nedostatek bytů k pronájmu, pomalá výstavba, skupování bytů ke spekulaci [aktuální debata o vyšším zdanění prázdných bytů] a přísná regulace hypotečního trhu ze strany České národní banky.

Ceny nájmů: Až 500 korun za metr

Ceny nájmů se liší podle lokality. Což platí i pro byty na prodej, u nichž podle odborníků až 70 % jejich hodnoty určuje právě lokalita. Nejdražší zůstávají v přepočtu na metr čtvereční malé byty. Například garsonky po celé ČR jejich majitelé pronajímají v průměru za 315 korun za metr na měsíc. V Praze aktuální průměr činí necelých 500 korun za metr. Garsonka o velikosti 20 metrů čtverečních tak vyjde na 10 tisíc korun. Přitom není ničím výjimečným, když ty samé peníze, nebo i vyšší, lidé platí za pokoj ve sdíleném bytě.

Praha se tak svými cenami za pronájmy pomalu, ale jistě blíží metropolím v západní Evropě. Na Paříž s jejími průměrnými 681 korunami nebo Londýn se 678 korunami za metr čtvereční ještě nemá, ale takovému Amsterdamu s 475 korunami ze metr čtvereční již směle konkuruje. Pro pořádek dodejme, že v uvedených hlavních městech jsou docela jiné příjmy než jsou v ČR. Z tohoto pohledu se proto obtížně přijímají argumenty typu, že řešením nedostupnosti vlastního bydlení, by se mohlo stát nájemní bydlení.

Zpomalení tempa růstu

Přesto se ukazuje, že stejně jako ceny realit, i ceny nájmů narážejí na svůj strop. Alespoň se to dá usuzovat ze zprávy serveru Idealninajemce.cz, podle které meziroční růst cen bytových nájmů ve čtyřech největších českých městech [u bytů 2+KK] v letošním druhém čtvrtletí nepatrně zpomalil.

„Tempo růstu cen nájemného už není tak dramatické jako v předchozích letech. Průměrně se pohybuje kolem čtyř procent,“ říká spoluzakladatel služby Idealninajemce.cz Martin Březina.

Zatímco v Praze na konci prvního čtvrtletí podle něj rostlo nájemné v bytech 2+KK o 3,1 %, na konci druhého čtvrtletí to bylo již „jen“ o 3 %. V Brně se za poslední tři měsíce snížil růst z 8 % na 4 %, v Plzni z 9,5 % na 5 % a v Ostravě ze 17,6 % na 2,6 %.

„Nájem v průměrném dvoupokojovém bytě stojí v Praze 16 000 korun měsíčně, v Brně 13 000 korun, v Plzni 10 500 korun a v Ostravě 9 750 korun,“ upřesňuje Martin Březina.

Hypotéka jako řešení

Podle analýzy Českého statistického úřadu z letošního dubna žije ve vlastní domácnosti téměř 79 % Čechů. Zatímco například v Německu je to zhruba 50 % Němců. V zemích evropské osmadvacítky je to 69 %.

„Podle mne v České republice nájemní bydlení moc nefunguje. Důvodem je, že každý na něm chce jen vyrýžovat peníze. Nic není, jak má. Správce nemovitosti není správce, který by všechno udělal, když jste nájemník. Třeba vám vyměnil žárovku. Všechno si musíte dělat, zaplatit sám. A pak jsou tu ceny nájmů. V tom vyniká Praha, která už vůbec není startovní město pro mladé lidi. Ta se cenově úplně odřízla od zbytku republiky,“ říká například finanční poradkyně skupiny Partners Dana Míchalová.

Vzhledem ke zkušenostem lidí jak s kvalitou nájemního bydlení, tak jeho cenou, není divu, že se většina upíná k hypotéce a vlastnímu bydlení. To potvrzuje i aktuální průzkum České bankovní asociace [ČBA]. Z něj vyplývá, že dnes má hypotéku každý pátý Čech a deset procent obyvatel ČR o hypotéce uvažuje. Což je dokonce o polovinu více než loni.

Bydlet ve vlastním je sen

„Mentalitu Čechů v tomto ohledu nepředěláte. Češi zkrátka vidí ve vlastním bydlení jistotu a hypotéka je pro ně často jedinou cestou, jak na vlastní sen dosáhnout,“ říká hlavní poradce České bankovní asociace [ČBA] Vladimír Staňura.

Podle něj zájem Čechů o vlastní bydlení přetrvává. A pro zhruba tři čtvrtiny úspěšných žadatelů bylo právě získání vlastního bydlení hlavním důvodem, proč si hypotéku vzali.

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se Česko, co do podílu vlastnického bydlení, pohybuje vysoko nad průměrem [79 %]. V Praze žije v nájmu třetina jejích obyvatel, v Brně 35 %.

Jak se Češi stavějí k hypotékám

Bez zajímavosti není ani to, jak Češi k hypotékám přistupují. Podle zmíněného průzkumu by se pro konkrétní hypotéku rozhodli především podle výše úrokových sazeb [64 %] a RPSN [57 %]. Při výběru nemovitosti je pro více než čtvrtinu respondentů [28 %] nejdůležitější velikost dané nemovitosti a pro 15 % její typ.

Aktuální průměrná výše hypoték je 2,3 milionu korun. Dobu splácení si Češi podle průzkumu volí na více než 20 let [66 %]. Sjednávaná doba pak nejvíce souvisí s věkem žadatelů. Kratší dobu si volí zejména starší lidé, naopak na více než 20 let se upisují lidé do 40 let.

Dalším parametrem, který ovlivňuje délku sjednané doby hypotéky je finanční kondice žadatele. Ta je současně hlídána i ze strany České národní banky, která svým doporučením stanovila, že výše měsíčních splátek všech žadatelových úvěrů nesmí překročit 45 % jeho čistého měsíčního příjmu [DSTI 45].

Je tu i podmínka mít 20 % hodnoty pořizované nemovitosti takzvaně ve vlastních. Což potvrzuje i průzkum, kde si čtvrtina respondentů před podáním žádosti o hypotéku musela nejprve našetřit více než půl milionu korun. Jako hlavní zdroj „vlastních peněz“ jmenovali v prvé řadě své úspory [64 %], případně stavební spoření [31 %]. Na 18 % žadatelů si půjčilo od svých blízkých, respektive v rodině.

Pojištění na závěr

Bez zajímavosti nejsou ani výsledky průzkumu, jak se Češi chrání před riziky, která by jim znemožnila hypotéku splácet. Vážnou dlouhodobou nemoc či úmrtí jednoho ze spoludlužníků považuje 34 % Čechů za největší riziko. Naopak například rozchodu s partnerem se bojí 7 % dotázaných. To je přitom daleko častější problém, se kterým se dlužníci na banku obracejí. Dalším významným rizikem je ztráta zaměstnání [31 %].

Zdroj: Finančnímyš.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK