Co dělat, když dojdou peníze na splácení hypotéky

25. 9. 2019

Pokud v České republice nastoupí recese, lze očekávat i problémy tuzemských domácností s hypotéčním úvěrem. Nabízí se proto otázka, jak postupovat, když domácnost nebude mít peníze na splácení hypotéky.

Co dělat, když dojdou peníze na splácení hypotéky

Scénářů budoucího ekonomického vývoje je hned několik. Povážlivě v nich ale absentují ty s dobrým koncem. Za největší rizika ekonomové považují brexit a obchodní či měnové války mezi USA a Čínou, ale třeba i mezi Evropou a USA nebo Čínou.

To vše by oslabilo i tuzemskou ekonomiku. A mělo by i dopady na domácnosti, které splácejí hypotéční úvěry. Zhoršila by se situace na trhu práce a pokud by došlo i na hospodářskou recesi, podle aktuální studie České bankovní asociace (Analýza vývoje cen nemovitostí v ČR) by se to promítlo i do růstu úrokových sazeb u hypoték, jež by zdražily správu úvěrů.

„V případě ztráty zaměstnání a současném zdražení měsíčních hypotéčních splátek jsou dlužníci nejvíce zranitelní. Pro banku pak představují vysoké riziko, zvlášť jsou-li zatížení velmi krátkou či žádnou dobou fixace, vysokým LTV a jsou bez pojištění schopnosti splácet hypotéční úvěr,“ vysvětluje autor studie Tomáš Somogyi.

Podle Vladimíra Staňury, hlavního analytika České bankovní asociace, existují možnosti, jak se se situací vypořádat. Je však třeba vědět, jak postupovat.

Nesplácení hypotéky v praxi
Ve chvíli, kdy domácnost nezvládá splácet hypoteční úvěr, čili se opozdí s úhradou pravidelné hypoteční splátky, většina bank postupuje tak, že zašle SMS s upomínkou, že splátka nebyla uhrazena.

„Pokud ani poté domácnost splátku neuhradí, banka pošle dopis, v němž dlužníka vyzve k její úhradě. Pokud i tato její výzva zůstane bez odpovědi, banka dlužníka telefonicky kontaktuje a pokusí se s ním najít řešení,“ vysvětluje Vladimír Staňura.

Možností, jak celou věc řešit, je podle něj hned několik. Mezi ty nejčastěji využívané patří dočasné snížení splátek, a to po dobu maximálně jednoho roku. Další variantou je dočasné odložení splátek, taktéž maximálně po dobu jednoho roku. Třetí možností je jednání s bankou o prodloužení doby splácení hypotéky a snížení hypotečních splátek. Úplně poslední možnost je prodej nemovitosti a splacení dlužné částky z utržené částky.

„U variant, které pracují s prodloužením či výší měsíční splátky, je potřeba myslet i na to, že banky se dnes drží doporučení České národní banky. Celkové zadlužení dlužníka, to znamená všechny jeho úvěry, nesmějí přesáhnout 45 % jeho příjmů,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Jiří Kubík s tím, že toto by měli mít na mysli zejména ti, kteří si k hypotéce následně přibrali další úvěry. Pokud se do 45 % nevejdou, banka jim vstříc nevyjde.

Nejhorší je nekomunikovat
Podle odborníků jsou všechny běžné možnosti, jak řešit nesplácení hypotéky, vždy lepší než nechat celou věc takzvaně být. Důležité je s bankou hlavně komunikovat.

„Pokud klient komunikoval s bankou, řešení se vždy našlo. Bohužel jsem zažil i opačné případy, kdy se více snažila banka než klient. Po roce to skončilo prodejem nemovitosti. A protože prodej nepokryl celý závazek, klient musel další peníze doplatit,“ říká Jiří Kubík.

Nekomunikovat s bankou je největší chybou i podle Vladimíra Staňury. „Když dlužník neplatí a nekomunikuje s bankou, je to pro obě strany ta nejhorší varianta. Jsou banky, které pohledávku vymáhají samy a bez komunikace poměrně rychle dojde k takzvanému zesplatnění pohledávky a prodeji nemovitosti. Zesplatnění pohledávky znamená, že dlužník okamžitě dluží celou částku toho, co si vypůjčil,“ vysvětluje Staňura.

Na trhu jsou i banky, které pohledávku samy nevymáhají, ale prodají ji firmě, která se na vymáhání pohledávek specializuje. V tomto případě má dlužník, který s bankou nekomunikoval, problémy hned dva. Tím prvním je znatelný nárůst nákladů na vypořádání jeho závazku. Tím druhým je mírně řečeno snížená míra porozumění k jeho situaci ze strany vymáhající společnosti.

„Zatímco v případě jednání s bankou může dlužník ještě vyjednávat o podmínkách prodeje a vypořádání celé věci, s vymáhací společností už toho moc nevyjedná. Věc běží bez kompromisů vůči dlužníkovi,“ upřesňuje Vladimír Staňura.

Úvěry v selhání
Specialisté na bankovní trh se už nyní shodují v tom, že případné ekonomické problémy se docela jistě promítnou i do trhu hypotečního. „V případě zbrzdění ekonomiky hrozí, že naroste počet úvěrů v selhání,“ vysvětluje Tomáš Somogyi.

Úvěry v selhání se v bankovní terminologii přitom myslí ty úvěry, které jejich dlužníci nejsou sto včas a řádně splácet. Těch prozatím není příliš. Z čísel bankovního a nebankovního registru vyplývá, že dluhy na bydlení v Česku nesplácejí dvě procenta klientů. V případě spotřebitelských půjček je to ale již dvanáct procent. Dá se tedy říci, že Češi jsou ve splácení hypoték zatím velmi disciplinovaní. Otázkou ovšem zůstává, jak by s podílem úvěru v selhání zahýbal ekonomický pokles.

I to má ale podle Jiřího Kubíka řešení: „Myslet na zadní kolečka v dobách, kdy se daří. Tedy přesněji – odkládat bokem minimálně deset procent splátky hypotečního úvěru a tvořit si tak rezervu pro případ, že přijdou problémy.“

Zdroj: iDNES.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK