Drahé byty jsou pro českou ekonomiku riziko, varuje EU

26. 9. 2019

Kvůli rychle rostoucím cenám bydlení se lidé příliš zadlužují a část z nich svoje úvěry nemusí zvládat splácet. Zvlášť ve chvíli, kdy jim poklesnou příjmy nebo podraží splátky. Jejich potíže by mohly zasáhnout bankovní sektor a stát se rizikem pro ekonomiku. Ministerstvo financí před tím v pondělí varovala Evropská rada pro systémová rizika, která dohlíží na finanční stabilitu v Evropské unii.

Drahé byty jsou pro českou ekonomiku riziko, varuje EU

Ceny nemovitostí v Česku rostou už delší dobu, zejména v Praze, kde se za posledních pět let zvýšily asi o polovinu. Začátkem letošního roku stál metr čtvereční v hlavním městě zhruba 77 tisíc korun. Ukazují to data poradenské společnosti Deloitte a serveru CenováMapa. org.

Česká národní banka uvádí, že nemovitosti jsou v současné době nadhodnocené o 10 až 15 procent. Jak rostly ceny domů a bytů, rostl i objem peněz, které banky na bydlení půjčily. Loni to bylo rekordních 232 miliard korun na nových půjčkách na bydlení. Vedle hypoték k nim patří i úvěry ze stavebního spoření.

„Varování ani důvody, které k němu vedly, Českou národní banku nepřekvapují,“ komentoval zprávu guvernér ČNB Jiří Rusnok. Spolu s šéfy ostatních centrálních bank zemí Evropské unie je členem vedení rady, která varování vydala. Závěry nerozporovalo ani ministerstvo financí. Zpráva mimo jiné doporučuje posílení pravomocí České národní banky, která tuzemský trh reguluje.

Centrální banka dnes hypoteční trh usměrňuje pomocí doporučení. Ta sice nejsou právně závazná, banky se jimi však zpravidla řídí. Po loňské vlně doporučení trh s úvěry na bydlení výrazně poklesl. Za letošní první pololetí banky půjčily o pětinu méně peněz než loni. Podle evropské rady pro rizika však není zaručené, že doporučení budou fungovat i do budoucna. Za důležité rada považuje, aby regulace hypotečního trhu byla závazná.

K tomu je však nutná změna zákona o ČNB. Centrální banka o ni neúspěšně usilovala už za minulé vlády. Nyní se o to pokouší znova, o návrhu ministerstva financí by brzy měli hlasovat poslanci. Část se však staví proti. Podle kritiků umí banky samy dobře ohodnotit rizikové žadatele.

Někteří ekonomové tvrdí, že situace v Česku není kritická. „Ceny nemovitostí jsou vysoké, v posledních měsících už však nerostou tak dramaticky a jsou regiony, kde dokonce klesají a stagnují. Klesat navíc začínají i úrokové sazby a kvůli doporučením centrální banky je těžší získat úvěr,“ upozorňuje Lucie Drásalová, analytička společnosti Partners.

Problémy se navíc netýkají jen Česka. Vladimír Staňura, poradce České bankovní asociace, připomíná, že s obdobnými potížemi se v Evropě potýká řada vyspělých zemí. Stejně jako pro Česko vydala Evropská rada pro systémová rizika varování také pro čtyři další státy včetně Německa a Francie.

Ještě důraznější zprávu – takzvané doporučení – zaslala rada vládám pěti dalších zemí včetně Nizozemska, Švédska a Dánska. První varování tyto členské státy obdržely už v roce 2016.

Důraznější napomenutí by v budoucnu mohlo dostat i Česko, páku pro vymáhání svých pokynů však evropský úřad nemá. „Rada může pouze apelovat na plnění doporučení, nikoli je v jednotlivých zemích vymáhat,“ podotýká mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

ČNB NA TRHU S BYTY
Jak je to dnes
Česká národní banka dohlíží na úvěrový trh v Česku včetně hypoték. V posledních třech letech zavedla například to, že lidé musí mít pro získání hypotéky předem naspořenu pětinu až desetinu hodnoty kupované nemovitosti a splátky nesmějí přesáhnout 40 až 45 procent jejich čistého příjmu. Zatím však ČNB své pokyny může vydávat jen jako doporučení. Doporučení nejsou právně závazná, banky se však jimi zpravidla řídí.

Jak se to může změnit
Posílit pravomoci centrální banky ohledně hypoték má chystaná novela zákona o ČNB. Předložilo ji ministerstvo financí a schválila vláda. Pokyny by nově byly právně závazné, za jejich nedodržování by banky mohly dostávat pokuty. „Česko dnes patří k malé skupině zemí Evropské unie, ve kterých orgán odpovědný za finanční stabilitu nemá možnost na rizika reagovat právně závaznými opatřeními,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten je jedním téměř ze 40 hlasujících členů Evropské rady pro systémová rizika, která dohlíží na finanční systém EU.

Zdroj: Hospodářské noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK