Výhra Dluhopisů Republiky, protiinflační státní bondy loni vynesly až 18 procent. Další emise se nechystají
2. 3. 2023
Protiinflační Dluhopisy Republiky, emitované od roku 2019 ministerstvem financí coby jeden z prostředků k pokrytí vládního dluhu, se vloni staly naprosto bezkonkurenčním investičním produktem pro konzervativní investory.
Lidem, kteří si je před Vánocemi 2021 nakoupili v rámci poslední, 13. emise za rekordní sumu 41 miliard korun, se investované peníze během loňského roku rozmnožily o 15 procent. Pro příklad: k milionu korun jim přibylo dalších 150 tisíc. Třeba na termínovaných vkladech šlo loni dosáhnout úrok kolem šesti procent.
Mnozí jednotlivci tehdy nakupovali ve velkém. Dle dat resortu financí nyní celkem 852 občanů drží bondy za 50 milionů korun, což byl maximální možný objem jedné investice.
Dřívější emise, jež zdaleka tak vysoký zájem nesklidily, vydělaly i 18 procent. Za letošek bude úročení nižší, protože inflace by měla klesat k jednociferným číslům. Podstata protiinflačního dluhopisu je ale v tom, že výnosy – které jsou navíc osvobozeny od daní – budou během šestileté splatnosti vyšší než inflace.
Rekordní a poslední
Stát uskutečnil prostřednictvím ministerstva financí už celkem třináct emisí šestiletých dluhopisů, určených výhradně pro občany. Klíčová byla právě ona poslední emise, do níž občané vložili více peněz než při všech předchozích emisích dohromady.
Podle informací ministerstva financí je v současnosti majiteli státních bondů skoro 71 tisíc občanů a stát jim nyní dluží v úhrnu 90 miliard korun. Drtivou většinu z této hodnoty – dle úřadu 94,6 procenta – představují protiinflační dluhopisy, u nichž stát garantuje, že celkový výnos přinejmenším pokryje inflaci. Výnos (úroková sazba) je stanovován na každý rok ze šesti let a vždy zpětně podle vývoje inflace.
Úrok 15 i 18 procent
U 13. emise, která byla vydána 2. ledna 2022 a příjem objednávek skončil den před Vánocemi 2021, platila pro období 3. leden 2022 až 3. leden 2023 sazba 15,09 procenta. Ještě vyšší sazbu – 18 procent – loni docílili ti, kteří nakoupili dvě předchozí emise, vydané v říjnu 2019 a v říjnu 2020. Úrok pro další období bude v případě prosincových emisí vyhlášen v listopadu. A s největší pravděpodobností bude nižší než loni. Česká národní banka aktuálně očekává, že v letošním roce by se průměrná inflace měla dostat na 10,8 procenta, zatímco loni to bylo 15,1 procenta.
Úročí se navíc i samotné úroky. „Výnosy u všech typů státních dluhopisů jsou každoročně reinvestovány a připsány na majetkové účty vlastníků ve formě nových státních dluhopisů. Počet kusů státních dluhopisů na majetkovém účtu se tak na konci každého výnosového období zvyšuje o výši odpovídající výnosu dluhopisu. Tím dochází k úročení nejen jmenovité hodnoty státních dluhopisů, ale také k dalšímu úročení výnosů dluhopisu v následujících obdobích,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.
Celkem 83 lidí tak nyní vlastní Dluhopisy Republiky za více než 50 milionů korun.
„Pro běžného občana, který není ochoten jít do rizika a nezabývá se investováním, byly protiinflační Dluhopisy Republiky bezkonkurenčně nejlepší příležitost ke zhodnocení peněz. Byť mají i nevýhody jako nízkou míru likvidity,“ řekl serveru Lidovky.cz investiční stratég finanční skupiny Partners Martin Mašát. Dluhopisy si však občané mohou nechat proplatit i před uplynutím šestileté doby splatnosti.
Vyloučeni z nákupu
Další emise výhodných státních bondů zcela určitě není na obzoru. Stát by to přišlo výrazně na víc, než za kolik si může půjčit u institucionálních investorů. Tam se v prosinci sazba pohybovala pod pěti procenty.
„Myšlenka zapojit občany do financování státu je myslím správná. Lidé si spoří prostřednictvím státu, který současně diverzifikuje rizika plynoucí z obsluhy státního dluhu. Na začátku loňského roku se však ukázalo, že pokračovat ve vydávání protiinflačních dluhopisů v době očekávání akcelerující inflace by nebylo rozumné, neboť si stát mohl ve zbytku roku půjčit na finančních trzích výrazně levněji,“ řekl před několika dny ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Obnovení prodeje těchto dluhopisů by v rámci snahy současné vlády o úspory bylo překvapivé. Do budoucna ale pokládám občasnou kampaň tohoto typu za přínosnou formu osvěty, protože zaměřuje pozornost populace na fungování veřejných financí, výši dluhu a podobně,“ řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Investiční stratég Partners však zkritizoval, že Dluhopisy Republiky nemohly koupit finanční instituce. „Řídíme penzijní fondy. A naši klienti, budoucí důchodci, byli z možnosti si tento produkt koupit vyloučeni. Byl to nespravedlivý přístup,“ poznamenal Mašát.
Zdroj: Lidovky.cz PREMIUM
