Systém bankovní regulace negarantuje stálý život všem bankám, říká bankéř

2. 5. 2023

Zprávy z finančního trhu o pádu několika bank v zahraničí zneklidňují řadu vkladatelů. Jaká je aktuální situace v českém bankovnictví? Česká nás krize nebo krachy bank? Na otázky iDNES.cz odpovídá lídr projektu Partners Banky Marek Ditz.

Systém bankovní regulace negarantuje stálý život všem bankám, říká bankéř

Znepokojují vás aktuální krachy bank v USA a problémy velkých bank v Evropě?

Neznepokojují, jedná se o běžný očistný proces, kdy méně úspěšní hráči opouštějí hřiště. Systém bankovní regulace negarantuje neustálý život všem bankám, ale garantuje navrácení vkladů. Negativní důsledky obchodních rozhodnutí mají absorbovat akcionáři a držitelé podřízených dluhopisů, kteří poskytují bankám kapitál. Takto je systém nastaven a pro účastníky se nejedná o žádné překvapení.

Zeptám se přímo – mají se lidé bát o své peníze v bankách?

Určitě ne, a to nejen kvůli pojištění, ale zejména proto, že finanční situace českých bank je výtečná díky silnému kapitálovému vybavení, plnému uplatňování regulatorních standardů ze strany ČNB a příznivé situaci na finančním trhu. Rizikovost půjček je nízká a úrokové sazby vysoké, což vede k vyšším maržím, než bylo zvykem v minulosti.

Nedávno jsme vedli diskusi, zda banky nemají nadměrné zisky, a teď vidíme, že banky potřebují být ziskové, aby byly dlouhodobě stabilní a posilovaly svůj kapitálový polštář. Bez něj by nedokázaly růst. ČNB se pravidelně věnuje stresovému testování českých bank a výsledky zveřejňuje. Žádné negativní signály z těchto testů nevyplývají, a to i pro případ, že by některé banky měly třeba potíže v jiných zemích.

V Americe vláda zasáhla, když se ukázalo, že pojištění vkladů v padajících bankách nejde nad 250 000 dolarů. Jaké jsou limity u pojištění vkladů v bankách u nás? A co se děje, když vklad je vyšší než pojištěný vklad?

Vklady drobných klientů i firem u každé banky působící v Česku jsou plně pojištěny do 100 tisíc eur, ve vymezených případech i do dvojnásobné výše. Vidíme, že je obecná politická snaha ochránit věřitele bank i nad pojištěnou výši.

Credit Suisse převzala banka UBS. Akcie Deutsche bank jsou jako na houpačce, analytici upozorňují na slevu u akcií Komerční banky. Co je podle vás důvodem aktuálního dění na bankovním trhu?

Ne všechny banky v Evropě mají úspěšné obchodní modely nebo silné kapitálové vybavení. Takže mohou nastat situace, kdy ztrátové banky budou převzaty konkurenty. K fúzím bank dochází i v dobrých časech. I na českém trhu jsme byli svědky ukončení činnosti některých bank a jejich převzetí konkurenty, a šlo o zdravé banky. Tyto transakce by neměly mít žádný vliv na vkladatele.

Dokonce jsme zažili v roce 2000 i jeden obří bankovní krach Investiční poštovní banky (IPB), a to daleko dříve, než nastala globální bankovní krize v roce 2008. A i ten byl regulátorem a vládou vyřešen tak, aby klienti nepřišli o žádné peníze.

Pokud mám správné informace, byl jste u vypořádání IPB. Jaká je vaše zkušenost s likvidací této banky?

Tato více než 22 let stará událost přesně dokumentuje snahu státu ochránit všechny věřitele. Do jisté míry současné řešení Credit Suisse kopíruje postup zvolený v případě IPB. Důvěryhodnější konkurent převezme banku a garantuje 100 procent všech vkladů i nad rámec pojištění. Ztráta je přenesena plně na akcionáře.

Problémem IPB bylo, že ztráta byla mnohem vyšší než kapitál akcionářů, a tak dopadla na stát. To se stalo také v řadě zemí po roce 2008. Dnešní regulace je postavena mnohem přísněji a vynucuje si restrukturalizaci nebo prodej banky dříve, než dojde kapitál akcionářů. Tak aby nevznikla díra, kterou by buď musel hradit stát, nebo dopadla na vkladatele.

Když bychom se vrátili zpět k dnešku. Máme očekávat další pády bank, paniku a runy na banky?

Bankovnictví je rizikové podnikání. V některých letech dokáže být velmi ziskové, což je pak kompenzováno i hubenými léty, kdy se rizika kumulují a stojí proti bankám. Většina rizik se generuje mimo bankovní sektor a banky na ně musí nejen reagovat, ale být i připraveny předem a tvořit si dostatečné kapitálové a likviditní polštáře. I proto jsou silně regulovány.

Regulátoři ověřují, zda banky řádně řídí předvídatelná rizika, promítají je průběžně do nákladů a cen produktů a mají dostatečný kapitálový polštář pro krytí nepředvídatelných rizik.

Přesto jsme byli svědky ukončení činnosti Sberbank v Česku. Banky, která neměla finanční problémy.

Sberbank je velmi specifický případ. Věřitelé věděli, že ukládají peníze do banky, která patří státu, který se dostal na radar sankcí již v roce 2014.

Vědomě posílali peníze do banky s vyšším rizikem. A to riziko se naplnilo. Pokud někdo spravuje peníze nad rámec pojištěných částek, tak se předpokládá, že si umí zjišťovat a vyhodnocovat informace, posuzovat kredibilitu vlastníků banky a dívat se na a za čísla.

Můžete namítnout, že v případě Sberbank se nikdo z politiků nesnažil dát velkým vkladatelům jistotu vyplacení 100 procent vkladů. Na druhou stranu, v tomto případě šlo o banku, která byla finančně zdravá.

Mohou se současné problémy na bankovním trhu projevit v cenové politice bank, do jejich služeb?

Banky průběžně rozkládají náklady na řízení rizik do cen svých služeb a marží. Z toho důvodu neočekávám žádný podstatný skokový vliv. Bankovnictví je velmi konkurenční obor, takže přenášení případných vícenákladů na zákazníka je obtížné. V tomto směru má větší vliv inflace, politika centrální banky, rozpočtová disciplína vlády a situace na trhu práce než zdraví bank v zahraničí.

Zdroj: iDnes.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

Více informací zde