Chceme lidi učit investovat, ne je zběsile nabírat přes úroky, říká Borkovec
4. 9. 2023
Chceme lidi učit investovat, ne je zběsile nabírat přes úroky, říká Borkovec V Česku startuje nová banka. Její spolumajitel a brněnský miliardář Petr Borkovec popisuje, co bylo na vzniku Partners Banky a získání potřebné licence nejtěžší. Kolik stavba projektu stála a proč je právě nyní nejvhodnější doba pro jeho spuštění.
Nejpozději na začátku příštího dubna spustí pro klienty v Česku své služby a produkty nový finanční dům. Ponese název Partners Banka a z pohledu počtu poboček se stane čtvrtým největším v zemi. Jde o nejčerstvější přírůstek do „rodiny“ finanční skupiny Partners, jejímž spolumajitelem je český miliardář Petr Borkovec. Klíčovým produktem banky bude podle něj mobilní aplikace. V ní chce peněžní dům nabídnout klientům komplexní balíček služeb a produktů, ve kterém budou na jednom místě řešit celý svůj finanční život. „Tak, aby nemuseli hledat žádné jiné mobilní aplikace bank, pojišťoven nebo investičních platforem,“ říká 46letý finančník z Brna.
Banku jste budovali tři roky. Co na tom bylo nejobtížnější?
V první řadě musíte získat licenci, tedy přesvědčit ČNB, že může pustit nový subjekt na nejvíce regulovaný a odpovědný trh. Musíte také představit byznysplán, který má reálnou šanci uspět, a i ten posuzuje regulátor. Pro případy, že by plán v budoucnu nevyšel, je klíčové mít dostatek kapitálu. Zvláště kapitálovou přiměřenost a odpovídající rezervy na různé situace a scénáře, jež v ekonomice mohou nastat, posuzuje ČNB velmi přísně. Získání bankovní licence bylo oproti jiným – třeba když jsme stavěli pojišťovnu, penzijní fond či investiční společnost – zdaleka nejtěžší.
Kolik činí základní kapitál banky?
ČNB vyhodnotila, že dostatečným kapitálem budou tři miliardy korun. Taková rezerva znamená, že na začátku budeme pár let výrazně překapitalizovaní, a to až o stovky procent. Pak už ne, ale půlmiliarda základního minimálního kapitálu by nám při předpokládaném růstu nestačila.
Mluvíte o připravenosti na různé scénáře v ekonomice. Na jaké například?
Ve zkratce jde o to je vytvořit i pro takové situace, u nichž existuje jen velmi mizivá šance, že se skutečně stanou. Od kybernetického útoku, který je pravděpodobný, až po situace, kdy by se stal skutečností Příběh služebnice (známý dystopický seriál HBO, pozn. red.), a například Německo – kde máme, kromě dalších států, uložena data na cloudech – by kompletně uzavřelo hranice. Musíte mít vymyšlené, jak byste ze země ta data dostal. To jsou pro mě úplně sci-fi záležitosti.
S jakými ambicemi vstupujete na český bankovní trh? Kde chcete, aby banka byla za pět let?
Chtěli bychom mít 120 až 150 tisíc aktivních klientů. Nepůjdeme cestou jejich zběsilého nabírání přes vysoké úrokové sazby na spořicích účtech, chceme lidi především učit investovat. Součástí aplikace tak samozřejmě bude také investorská platforma. Z hlediska čísel je však pro nás důležité dostat se co nejdříve do zisku tak, abychom mohli růst. Zisk sice nevyplatíme formou dividendy, ale bude nám pomáhat posilovat kapitál. V kladných číslech bychom chtěli být druhý, maximálně třetí rok.
A odteď za 10 let?
Do 10 let bychom chtěli mít 500 tisíc klientů. Otázka je, zda jen v Česku. Podstatné však je, že naše ambice není tolik o produktech a prodeji, ale o tom, co nám ta banka umožňuje. Banka a její aplikace posunují celou finanční službu, co doteď Partners nabízeli, na úplně jinou úroveň. To je ta naše hlavní propozice.
Mobilní aplikaci jste ale mohli vytvořit i bez toho, abyste pracně a nákladně budovali samostatnou banku.
Ano, ale takovou by nikdo nepoužíval. Jediná finanční aplikace, kam lidé pravidelně chodí, je mobilní banka. Po sociálních sítích nebo aplikacích na dovoz jídla jsou ty bankovní nejpoužívanější. Proto tam chceme být přítomni s komplexním balíčkem, s celým finančním životem, který propojíme do jednoho. Aby klienti už nemuseli hledat žádné jiné mobilní aplikace bank, pojišťoven či investičních platforem. V aplikaci najdete nabídky produktů a služeb naší finanční skupiny, ale také ostatních finančních domů. Ty všechny bude možné si sjednat (v případě jiných finančních domů za provize pro Partners, pozn. red.). I proto budou k dispozici srovnávače, které jsou nyní připraveny pro majetkové, automobilové a cestovní pojištění. A další budeme přidávat, například pro penzijní spoření, životní pojištění a také hypoteční financování. Konkrétně v oblasti úvěrů si klienti budou moci ověřit svoji bonitu a dostupnou výši úvěru napříč trhem, aktuální nabídku v případě refinancování či nové hypotéky. Přes aplikaci bude možné také investovat do podílových fondů. A lidé si tam budou moci rovněž vybrat vlastního poradce suplujícího privátního bankéře.
Které primární produkty a služby budete nabízet?
Běžný a spořicí účet s obálkami a cílovými částkami. Samozřejmostí jsou různé druhy plateb, mezi nimi i okamžité, zkrátka běžné věci pro mobilní bankovnictví. U spořicího účtu se nebudeme prezentovat nejlepšími sazbami na trhu. Vedle běžného spořicího účtu budeme nabízet ještě takzvaný superspořák. Ten klientům bude pomáhat tvořit peníze, jež pak investují. U něj se úroková sazba bude pohybovat okolo repo sazby. Není to ale spořák, kam se dá poslat 100 tisíc nebo milion korun. Bude se tam moci posílat pravidelně měsíčně asi jen do pěti tisíc plus se tam lidem připíše něco z každé platby přes banku. Čili půjde o postupné vytváření krátkodobé rezervy, kterou pak klienti vloží do něčeho dlouhodobého.
A z úvěrového portfolia?
Ke konci příštího roku chceme mít hypotéky i spotřebitelský účet. Ten by však měl být zaměřený primárně na konsolidace či dofinancování vybavenosti nemovitostí: tepelná čerpadla a podobně. U hypoték se zaměříme na podnikatele a živnostníky, u nichž je složitější doložit příjem a u klasických bank to mají se žádostí komplikovanější. Hypotéka bude plně digitální, ale nebude to náš hlavní byznys, nebudeme na ně mít tolik peněz. Tři miliardy jsou v tomto směru málo. Plánujeme také hodně se soustředit na fintech funkcionality, lidé si budou moci vytvořit vlastní číslo účtu, platit na telefonní číslo či rozdělovat platby. Zvažujeme i platbu mailem a podobně. Silná bude rodinná a dětská propozice, v aplikaci budou vidět výdaje na rodinu, spoření pro děti a tak dále.
Současné poradenské pobočky, kterých máte 150, se přemění i na bankovní pobočky. Změní se nějak jejich role?
Změní se v tom, že místo nápisu Partners Market tam bude napsáno Partners Banka. Tím se zvýší důvěryhodnost a zájem. Budeme mít docela velkou reklamní kampaň. A samozřejmě na pobočkách vznikne role pro poradce. Ti klientovi ukážou, jak si sjednat účet, jak aplikace funguje, a se vším poradí. Poradcům aplikace pomůže se správou smluv nebo zadáváním trvalých příkazů.
Kdy bude banka naplno spuštěna?
Máme tři fáze. Mně končí platnost karty na konci října. Tedy na začátku listopadu chci platit já, společně s pár členy představenstva a vybranými zaměstnanci. V prosinci hodláme pustit poradce a jejich rodiny. A v poslední fázi klienty. Ti přijdou na řadu nejdříve v únoru, to je optimistický plán, pesimistický je konec dubna.
Budete čistě retail banka, nebo i pro firmy?
Ze začátku retail, protože celá finanční skupina jsme retail společnost. Ale protože jsou mezi našimi klienty i podnikatelé a firmy, tak se časem chceme zaměřit také na segment malých a středních podniků. Vidíme tam velký potenciál, nejen v bankovnictví, ale i pojišťovnictví a dalších službách. Zajímají nás také z pohledu financování jejich byznysu. My si skutečně musíme velmi pečlivě vybírat, jaký druh úvěrování chceme poskytovat, abychom se sami neshodili. Ale malé a střední firmy podporují ekonomiku a podnikání, podle mě je to segment, na kterém by naše ekonomika mohla a měla stát. Více než na nějakých velkých korporacích a velkofarmách. Po zkušenostech s budováním banky řeknu, že služby firemním klientům nabídneme nejdříve za dva roky.
A korporátní bankovnictví?
Korporátní byznys nemám rád, nechtěl bych ho dělat, a proto tímto směrem nepůjdeme. Naším dlouhodobým cílem je mít za 30 let na celém světě 100 milionů klientů. Hodláme se soustředit na to, co umíme, což je retail, a v tom budeme pokračovat.
To, že budete na start potřebovat tři miliardy korun, víte už dlouho. Zhodnocovali jste nějak mezitím tyto peníze?
Ano, máme portfolio státních dluhopisů, které banka potřebuje, protože je může velmi rychle proměnit v likviditu. Využili jsme tedy uplynulé a pořád ještě trvající období vysokých úrokových sazeb. Úročit za repo sazbu u ČNB jsme ale nemohli, protože to může jen banka. Mohli jsme tak ovšem činit s vklady u komerčních bank, tam to bylo zhruba za šest až 6,8 procenta. Dluhopisy máme v objemu 600 až 700 milionů korun, což jsou vlastně dlouhodobé výnosy banky. Pořizovali jsme je v klasických aukcích a šli jsme do toho v době, kdy se sazby pohybovaly od čtyř do pěti procent, pak to klesalo. V průměru je tedy máme za sazbu zhruba 4,5 procenta. Jde o pětileté a desetileté dluhopisy, kde budou výnosy nakonec vyšší, protože sazby půjdou dolů a tím cena těchto dluhopisů stoupne.
Počítáte s tím, že časem budete muset dolévat kapitál?
Nemyslíme si, ten se bude čerpat právě z těchto prostředků. Když vezmu, co jsme dali, co to vydělalo a co jsme utratili, tak máme z původních tří miliard na účtu v majetku 2,6 či 2,7 miliardy korun. Až do provozu dokážete banku reálně postavit za střední stovky milionů korun. Z toho nejvíce stojí IT systémy. Nyní na bance dělá 150 lidí, z toho 130 jsou jen IT pozice. Banku teď stojí provoz asi 30 milionů měsíčně. Každopádně platí, že jsme nyní kapitálově nejlépe vybavenou bankou na trhu. Ostatní banky drží třeba 17, 18, 19 procent kapitálové přiměřenosti, když je ČNB tvrdá, tak řekne 22 procent. Postupně se samozřejmě dostaneme na daleko menší hodnoty tím, jak bude přibývat klientů, jejich peněz a úvěrů. Ale kapitálu teď máme dost.
A výhled na první rok? Počítáte s tím, že aspoň na začátku budete mít ztrátu?
To samozřejmě. Jak velkou, to bude záležet na velikosti byznysu a risk apetitu. Kdyby to bylo 100 milionů korun, tak by to bylo dobré, a pak už doufám ztrátoví nebudeme. Ztráta samotná není důležitá. Podstatné je, že když rychle rostete, tak každou korunu, kterou půjčíte nebo ji dostanete od klienta, musíte zajistit kapitálem. A ten samozřejmě v nějakou dobu, když vám jde byznys dobře, dojde. Pak ho musíte dolévat – a to buď ze zisku, nebo akcionářsky. My věříme tomu, že se nám bude dařit natolik, abychom to nemuseli dělat právě akcionářsky, ale že si na další kapitál a růst vyděláme. I proto je strategie taková, že nechceme mít nějakou obrovskou finanční páku, kterou potřebujete právě ve chvíli, kdy máte obrovské objemy na spořicích účtech.
Jaký konkrétní byznysmodel banky plánujete, co například s volným kapitálem? Některé menší banky spoléhaly v poslední době na to, že 70 až 90 procent bilance uloží za repo sazbu u ČNB, osekají služby a tím výrazně sníží náklady. Vy chcete být jakou bankou?
My hodláme být primárně plně digitální, mobilní bankou. Naší výhodou je, že ji nestavíme z kampeličky ani staré banky, ale na zelené louce a v synergii s velkou finanční skupinou a retailovou distribucí. To je obrovská výhoda. Primární vlastnost je, že provozně bychom měli být levní, protože jen málo věcí budeme dělat manuálně. Neexistuje věc, kterou by klient nedokázal udělat v aplikaci. Máme k dispozici poradce a pobočky. A pak samozřejmě call centrum. Budeme tedy dostupnou bankou. Naše instituce stavíme na moderních technologiích a jen s produkty, jež potřebujeme. Máme jednu centrálu, kde spolupracují naši lidé, a spoustu věcí tak můžeme sdílet. To vytváří ekonomickou úsporu.
V čem budete chtít být oproti konkurenci jiní?
Pro mě jsou důležité dvě metriky. Jedna jsou náklady vůči obratu. Některé banky se pohybují na 50 až 60 procentech. Náš cíl je, že až zhruba za pět let dostatečně vyrosteme, dostaneme se na 35 až 40 procent nákladového poměru. Druhým klíčovým ukazatelem je poměr mezi celkovými úvěry banky a vklady. My nechceme být tolik závislí na výši úrokových sazeb v ekonomice jako jiné banky, kde je reálný výdělek z drtivé většiny závislý právě na výši repo sazby. V poslední době na tom banky hodně vydělávaly, ale nyní se výrazně zvýšily úrokové náklady a už to není takové terno. Budeme se chtít pohybovat mezi 50 a 70 procenty tohoto poměru mezi celkovými úvěry banky a vklady.
Bez ohledu na byznysmodel, každá banka nyní řeší, co s volným kapitálem, protože předpoklad je takový, že sazby půjdou dolů. Jsou teď zmiňované státní dluhopisy „bezpečným přístavem“?
Ano, částečně. Ale obecně se nyní všechny banky snaží zafixovat vyšší sazby na co nejdelší období. V tom portfoliu je tedy také máme, ale má to pochopitelně své nevýhody. Když půjdou náhodou úrokové sazby nahoru, začne klesat jejich hodnota. A to se týká i hypoték a dalších nástrojů. Podle mě však v těchto věcech nejde časovat trh. Proto je potřeba stavět normální banku. To znamená sbírat depozita, za to poskytovat nějaké odpovídající služby a současně z těchto peněz rozumně investovat a půjčovat. Chceme investovat do státních pokladničních poukázek a přebytky dávat na repo operace. U úvěrů hodláme rozumně diverzifikovat. A toto vše chceme dělat, ať už jsou úrokové sazby sedm, nebo nula procent.
Je nyní vhodná doba pro start nové banky, když se předpokládá pokles sazeb?
Já si myslím, že máme opravdu štěstí. Že je to vlastně dobrá doba. Jediné, co vyšlo špatně, byl covid. Stavět takto velký projekt s tolika lidmi na dálku, to se skutečně prodraží, protože vše trvá mnohem déle. Řekl bych, že nás to stálo 50 až 100 milionů korun. Z hlediska řízení to bylo peklo a noční můra. Ti lidé se nepotkají, nevytvoří si vztahy, je to složité, těžké a blbé.
Byl právě to klíčový faktor, proč se to tak prodloužilo?
Na získání licence to vliv nemělo. Na vybudování banky, co se rychlosti týče, samozřejmě ano. Ale z pohledu toho, jak se nám mohl zhodnocovat kapitál díky vysokým úrokovým sazbám, tak to bylo zase dobré období v posledním roce a půl. Každý si řekne, že jsme teď minuli tu dobu žní, nejlepší možný rok, ale uvědomte si, že jeden rok v podnikání nic neřeší. To vidíme na e-shopech, které lámaly rekordy v ziskovosti a teď jsou na tom špatně. Pro nás je strašně důležitá stabilita a předvídatelnost. To je mnohem lepší, než když máte jeden rok „vývar“ a pak zase pokles. Už teď vidíme, že banky měly marže vysoké jeden rok, ale nyní už logicky klesají, protože už si konkurují na úrovni ceny peněz, za kterou je od klientů sbírají.
Co tím chcete říct?
Že nejlepší je fungovat ve stabilním prostředí se sazbami okolo tří procent. Taková úroková míra je pro byznys zdaleka nejlepší. Když sazby rostou do nebe, je to blbé, když klesají na nulu, je to také blbé. Ale dvě až tři procenta, to je podle mě takřka ideální. My jsme to postavili ve správné chvíli a spouštíme to v ideální době. Ve finále vás nejvíce stojí neúspěchy v risku nebo náklady na risk. To ve stabilním prostředí není. Lidé splácí úvěry, vy víte, jak jim máte půjčovat, a nečeká vás znehodnocení aktiv, která jste si dříve vytvořili. Protože pokud si někdo vytvořil brutální hypoteční portfolio za průměrnou sazbu dvě procenta a najednou peníze sám nabírá za pět, tak to není úplně udržitelné.
ČNB vyhodnotila, že dostatečným kapitálem budou tři miliardy korun.
Ke konci příštího roku chceme mít hypotéky i spotřebitelský účet. U hypoték se zaměříme na podnikatele a živnostníky, u nichž je složitější doložit příjem. PETR BORKOVEC (46) ? Je jedním ze spoluzakladatelů finanční skupiny Partners a předseda jejího představenstva. ? Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu MZLU v Brně, manažersko-ekonomický obor, kde působil do roku 2008 jako odborný asistent. ? Ve finanční skupině Partners se věnuje vedení obchodní a pobočkové sítě, vzdělávání a strategickému rozvoji společnosti. ? Pod jeho vedením byly spuštěny projekty nové pojišťovny Simplea, Partners investiční společnost, koncept franšíz, VIP poradenských kanceláří, nemovitostní fond Trigea, expanze na Slovensko a aktuální projekt Partners Banky. ? Do Partners Banky investovaly společnosti Pale Fire Capital, kde má podíl známý český investor a miliardář Jan Barta, Reflex Capital nebo Tomáš Čupr, kteří dohromady vlastní 18,5 procenta Partners Banky. ? Radim Lukeš, Petr Borkovec a další lidé z Partners vlastní zbývajících 81,5 procenta.
My hodláme být primárně plně digitální, mobilní bankou. Naší výhodou je, že ji stavíme v synergii s velkou finanční skupinou a retailovou distribucí.
Zdroj: Hospodářské noviny
