Jaké jsou náklady rodičů na školáky a kolik přispěje stát
19. 9. 2023
Na školní pomůcky prvňáčkům přispívá stát prostřednictvím školy 500 korun. Pořízení ostatního vybavení už je na rodičích. Pokud do něj zahrnou platbu za obědy, pracovní sešity i oblečení na tělocvik, pak se výdaj často vyšplhá i k deseti tisícům korun.
Letošní začátek školního roku musí rodiny s dětmi i přes pokračující zdražování zvládnout bez pětitisícového příspěvku státu, který jim měl loni pomoci vybavit dítě do nového školního roku. Vzhledem k rostoucím cenám třeba i obědů a potravin nepatří září u rodičů zrovna k oblíbeným měsícům v roce.
„Září pro mě značí podstatně vyšší výdaje než vánoční svátky, kdy dětem omezím výběr dárku třeba na dva tisíce korun, tak pro školu nic takového stanovit nejde. Nástup do školy nás vyjde na více než deset tisíc,“ odpovídá na otázku, zda je začátek školního roku pro rodiče dětí náročným obdobím, pětatřicetiletá Helena z Prahy.
Letos vypravuje společně s desetiletou dcerou do školy poprvé i svého sedmiletého syna. Školní batoh pro něj zakoupila za bezmála dva tisíce korun. Dále dva sáčky na přezůvky, svačinovou krabičku a láhev na pití pořídila za zhruba pět set korun a přezůvky do třídy ji vyšly na 400 korun. K tomu peněženka na krk, tenisky do tělocvičny a nové boty do školy vyšly na dalších skoro 1 500 korun.
„Třídní učitelka dále vybírá na školní pomůcky a školní akce dva tisíce korun a družina stojí 800 korun na pololetí. Obědy od září i pro prvňáky zdražily na 35 korun, měsíčně tak vyjdou na 700 korun,“ vypočítává výdaje spojené s nástupem dítěte do školy paní Helena.
Výdaje rodičů na školu každý rok rostou
Při sečtení zmíněných položek dosahují prvotní výdaje na prvňáčka bez stokoruny osm tisíc korun. Částka přitom nezahrnuje případnou dopravu do školy a zpět domů, kapesné a svačiny do školy, které v posledních letech, pokud mají být alespoň trochu zdravé, rovněž zdražily. A zářijové výdaje nejsou o moc nižší ani u dětí, které postupují do vyšších ročníků.
„Druhé z dětí, desetiletá dcera Julie, jde do páté třídy. Třídní učitelka nám napsala, aby děti na pracovní sešity a další pomůcky přinesly 3 tisíce korun, obědy pro ni na měsíc stojí skoro 800 korun,“ říká k výdajů na starší dítě paní Helena.
Každý rodič podle ní dobře ví, že přes prázdniny děti rychle vyrostou a v září se jim tak dokupuje oblečení na tělocvik, běžné nošení do školy i nová obuv. Jelikož přes prázdniny obvykle všechno oblečení i obuv takzvaně dotahají.
„Zářijový finanční šok spojený s návratem dětí do školních lavic většina rodin zvládá bez nahodilých rychlých půjček a spotřebitelských úvěrů. I když s ohledem na loňský růst cen energií a potravin se rezervy domácností někdy i úplně vyčerpaly,“ hodnotí situaci finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Finanční rezervu doporučuje domácnostem trvale držet ideálně ve výši šestinásobku měsíčních výdajů. O něco nižší objem peněz na spořicím či běžném účtu si mohou podle něj dovolit tvořit například zaměstnanci firem se stabilní postavením na trhu. Naopak rodinám, kde je hlavním živitelem živnostník či sezonní pracovník, pak doporučuje dávat stranou o něco více peněz.
„Právě dostupná rezerva na účtu kdykoli pomáhá rodinám zvládat i výdaje spojené s pořízením školního vybavení pro dítě, i když tlak na rodinné rozpočty je letos kvůli vysoké inflaci opravdu vysoký,“ uznává finanční poradce.
Upozorňuje, že po odčerpání peněz z krátkodobé finanční rezervy by neměla rodina zapomenout na účet dané peníze zase vrátit. Nikoli nutně jednorázově, ale třeba i postupně v několika měsících. Dobře jim k tomu pomůže omezení zbytných výdajů. Například na kulturu, výlety, oblečení, dražší dárky či návštěvy restaurací.
Pomoc s úhradou pomůcek nabízí i stát
Na úhradu školního vybavení, vzdělávacích kurzů nebo školního pobytu v přírodě přispěje v některých případech i stát pomocí dávky hmotné nouze zvané mimořádná okamžitá pomoc (MOP). Nejde o plošnou ale cílenou dávku vyplácenou úřady práce potřebným rodinám. Úřady před její výplatou testují žadatele stejně jako ostatní členy domácnosti, ve které dané dítě žije, na výši jejich příjmů a majetku.
„Potřebným umíme pomoci a zajistíme z této dávky i pomůcky,“ uvedl před začátkem školního roku k dávce mimořádné okamžité pomoci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle jeho odhadu se i letos navýší počet vyplacených dávky MOP v souvislosti s nástupem dětí do škol. Za letošní první pololetí úřady práce vyplatily 1 578 dávek mimořádné okamžité pomoci v souvislosti s podporou dětí a nákupem vybavení a pomůcek pro ně. To v součtu za 3,7 milionu korun, dodal ministr.
Mimořádnou pomoc úřady vyplácejí nejen na nákup školních pomůcek, ale třeba i na nákup základního vybavení domácnosti, jako je bojler, pračka nebo sporák na vaření. Dále i na úhradu správních poplatků, noclehu nebo při živelních pohromách.
Nicméně co se týče vyplacení dávky na nákup potřeb pro dítě, z ní mohou rodiče po prokázání potřebnosti nakoupit batoh do školy, penál, výtvarné potřeby či obuv. To nejen na začátku školního roku, ale po celý kalendářní rok.
Příspěvek na školní obědy
Další státem nabízenou pomocí je příspěvek na školní obědy. I letos pokračuje financování obědů pro potřebné děti z evropského programu Zaměstnanost plus. V předchozím školním roce díky projektu dostalo peníze na obědy bezmála deset tisíc dětí z více než 1 200 škol.
„My počítáme, že tato forma podpory bude poskytována z evropských peněz nadále,“ potvrdil pokračování programu ministr práce Marian Jurečka.
Za zásadní pro správné nasměrování této pomoci k dětem považuje aktivitu vedení škol. A dále aby učitelé ve třídách dokázali vytipovat děti, které nechodí na obědy, protože na ně jejich rodiče nemají peníze. V samotném čerpání financí z programu sehrává roli především spolupráce krajů, škol a úřadů práce v regionu.
Zdroj: iDnes.cz
