Statisíce Čechů musí zvednout vklad na „penzijko“, jinak se ochudí
5. 2. 2024
Zájem Čechů o spoření na penzi s podporou státu v posledních letech roste. Lidé si ale odkládají průměrně jen 783 korun měsíčně, takže neumí vytěžit státní podporu naplno a někteří na ni vůbec nedosáhnou. Od července se navíc podmínky pro získání státní podpory mění. Statisíce lidí, kteří vklad nenavýší, se ochudí. Zhodnocení úspor v novém „penzijku“ přitom roste. Loni dosáhly účastnické fondy rekordní výnosy.
Každému, kdo si v novém či starém penzijním připojištění vytváří finanční polštář na penzi, stát pomáhá vylepšit úsporu státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním. Navýšit úsporu na důchod mohou lidem i příspěvky zaměstnavatelů.
Celkově mají Češi ve III. pilíři naspořeno už přes 590 miliard korun.
Průměrná výše měsíčního příspěvku však v novém penzijním spoření činí 812 korun a ve starém „penzijku“ jen 754 korun měsíčně. „Většina účastníků nespoří tolik, aby měli nárok na daňový odpočet a bohužel ani tolik, aby měli nárok na maximální státní příspěvek,“ říká Pavel Vaněk, manažer UNIQA pro penzijní a investiční zákazníky.
Statisíce lidí by teď měli své střádání v penzijním spoření se státním příspěvkem radikálně přehodnotit a udělat důležité rozhodnutí.
Změna státních příspěvků od července
Od července čeká všechny střadatele na důchodu změna státních příspěvků. Stát začne k měsíčně uloženým částkám mezi 500 a 1 700 korunami přidávat navíc 20 procent. Kdo chce tedy získat státní příspěvek, bude muset spořit měsíčně alespoň na pětistovku. Kdo chce získat maximální státní příspěvek i včetně daňového zvýhodnění, musí spořit měsíčně 1 700 korun. Odborníci proto radí upravit si podle toho měsíční vklad.
„Stát chce motivovat občany, aby si na stáří odkládali více peněz. Proto upravuje strukturu státních příspěvků a vyplácet je začne až od 500 korun, které měsíčně vložíte na účet. V takovém případě vám stát přispěje 100 korun. Získat od státu můžete měsíčně až 340 korun při úložce 1 700 korun měsíčně, ročně tedy dostanete 4 080 korun,“ přibližuje Pavel Beneš, investiční analytik Broker Trust.
Novinka vyžaduje aktivitu
Ale pozor. Kdo se nechce ochudit, musí být aktivní. „Změnu měsíčně ukládané částky, která je napsaná ve smlouvě, je vždy nutné komunikovat předem s příslušnou penzijní společností,“ upozorňuje Pavel Beneš. Nelze tedy jen upravit trvalý příkaz a bez jakékoliv komunikace s penzijní společností posílat na „penzijko“ od letošního července vyšší měsíční vklad.
Zpozornět by měli především střadatelé, kteří si na důchod ukládají jen 300 až 499 korun. Pokud úložku nezvýší alespoň na pětistovku, o státní příspěvek se od července úplně přijdou. Penzijní společnost Rentea hlásí, že se to týká více než čtvrtiny jejich klientů.
Vyplatí se inventura rodinného rozpočtu
Vyplatí se proto udělat si co nejdříve malou inventuru ve svém rodinném rozpočtu a zvážit, kolik chcete během svého aktivního života od státu na důchod vytěžit.
Pokud zvednete vklad na 1 700 korun měsíčně, stát vám od července přihodí dalších 20 %, tedy 340 korun měsíčně, což je o 110 korun víc, než je současný maximální příspěvek. I pár desítek či stovek korun navíc se během dlouhodobého investování v „penzijku“ může proměnit v desítky tisíc.
Na rok 2024 zákonodárci připravili v penzijním připojištění i další změnu. Od ledna je to výhodnější sazba pro daňové odpočty, a to až 48 tisíc korun. Dobré je přitom vědět, že do tohoto daňového odpočtu se nově může započítat penzijní spoření, životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a nově také DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt. Záleží tedy na každém občanovi, jaké má uzavřené smlouvy a jakou kombinaci uplatní v přiznání svých příjmu za rok 2024, aby dosáhl na maximální daňový odpočet.
Nové fondy mají za rok 2023 rekordní výnosy
A jak se aktuálně zhodnocují vklady střadatelů? Ti, kdo se rozhodli vstoupit do nového „penzijka“, mohou být se zhodnocením vkladů za rok 2023 většinou spokojeni. Nové fondy doplňkového penzijního spoření (DPS) totiž v roce 2023 dosáhly rekordních výnosů. Po neúspěšném roce 2022, kdy nové fondy DPS odepsaly v průměru více než deset procent, nastal v roce 2023 velmi výrazný obrat.
Dynamické fondy doplňkového penzijního spoření zhodnotily vklady průměrně o 20,64 % a vyvážené fondy o 14,84 %. Konzervativní fondy, které musí penzijní společnosti střadatelům nabízet a které mají ve svém portfoliu zejména dluhopisy, zhodnotily vklady v průměru o 9,04 %.
„Největší zhodnocení napříč všemi kategoriemi zaznamenaly dva fondy, a to NN Růstový se zhodnocením 31,1 procenta a Uniqa Akciový se zhodnocením 28,9 procenta,“ přibližuje Robert Novoměstský, analytik Freedom Financial Services.
Zajímavých výsledků za rok 2023 dosáhli ovšem také klienti, kteří investovali v novém „penzijku“ do konzervativnějších fondů. „Nejlepšího výsledku v loňském roce dosáhla Rentea dluhopisový účastnický fond se zhodnocením 10,80 procenta. Nad deset procent vynesly ještě KB dluhopisový a ČS povinný konzervativní fond,“ poznamenává Novoměstský.
Pro porovnání, podle Statistického úřadu činila loňská inflace 10,7 procenta.
„Dluhopisy teď dosahují výnosy, které nenesly dlouhá léta. Podobný trend lze očekávat i letos. Dluhopisové fondy do státních dluhopisů mohou během dvou let vydělávat 7 až 8 procent i více,“ poznamenává Martin Mašát, investiční analytik skupiny Partners.
„Penzijko“ je běh na dlouhou dobu
Penzijní spoření je dlouhodobý produkt s horizontem 20 až 30 let. Důležitější než výsledek za jeden rok je podle odborníků dlouhodobé průměrné zhodnocení, které účastnický fond přináší. A to vyznívá dobře – za uplynulých pět let dosáhly dynamické účastnické fondy průměrného ročního zhodnocení 9,05 procenta, vyvážené 5,4 procenta a konzervativní 1,7 procenta.
„Věřím, že nejen loňské skvělé výsledky, ale i dlouhodobě kvalitní výkonnost především dynamických a vyvážených fondů budou pro účastníky starého penzijního připojištění impulzem k přechodu do nových fondů. Kdo má strach přejít se všemi dosud naspořenými penězi, může si je nově na staré smlouvě tak zvaně zamrazit a založit si druhou smlouvu právě už v nových fondech,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Na důchod spoří 4,3 milionu lidí
Staré „penzijko“ totiž dlouhodobě moc nevynáší. Úroveň vkladů je v těchto fondech garantována ze zákona penzijními společnostmi a nemůže se dostat do záporu. Tomu odpovídá i zhodnocení, které se v průměru pohybuje už několik let kolem jednoho procenta. V kombinaci s vysokou inflací z minulého roku, tak dochází k reálnému znehodnocení úspor. V transformovaných fondech starého penzijního připojištění, do které již nelze vstupovat, přitom nadále střádá kolem 2,5 milionu lidí.
Zároveň se však zvedá zájem o nové doplňkové penzijní spoření, ve kterém podle posledních údajů střádá na důchod už téměř 1,8 milionů lidí. V těchto účastnických fondech lze více riskovat a volit nejen konzervativní, ale i vyvážené a dynamické investiční strategie. V dlouhodobém horizontu, i přes určité krátkodobé propady, se tak mohou vklady včetně státního příspěvku i výrazněji zhodnocovat.
Jak si lidé spoří na důchod ve III. pilíři?
Staré „penzijko“ = Transformované fondy
- Od roku 2013 už do nich nelze vstupovat.
- Transformované fondy garantují přinejhorším nulové zhodnocení. Střadatelé v nich tak nemohou utrpět ztrátu (nominálně).
Nové „penzijko“ = Účastnické fondy = DPS
- Nedávají garance ohledně zhodnocení.
- Spoří v nich lidé, kteří smlouvu uzavřeli od roku 2013.
Podle posledních údajů je v platnosti asi 4,3 milionu smluv na důchodové spoření a Češi mají na důchod ve III. důchodovém pilíři naspořeno 590 miliard korun.
Spořit na důchod v penzijním spoření nebo po vlastní ose je nutností. Jedině tak je možné zajistit si ve stáří dobrou životní úroveň. Ideální je naspořit do penze dva miliony korun. Proto je dobré začít střádat co nejdříve. Čím dříve se začne, tím menší částky pravidelných úspor může člověk odkládat. Spoléhat se jen na státní penzi není dobré řešení.
Zdroj: iDNES.cz
