Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

5. 4. 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a konfliktů neexistují. Akciové trhy totiž aktuálně rostou a na ceně přidávají i kryptoměny. Otázkou ale je, nakolik je tento růst zdravý.

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

Americký index S&P 500 od loňského listopadu přidal přes 20 procent, technologický index NASDAQ za stejné období hlásí bezmála 30% zhodnocení. Premiantem se stal japonský index Nikkei, který svými aktuálními maximy překonal posledních 34 let útlumu.

Vše má své důvody, ale objevují se už i hlasy, že aktuální růst akciových trhů i dalších aktiv není zdravý. „Trh podle našeho názoru nyní setrvává v iracionálním stavu. Je tak možné, že se poněkud předběhl a nacenil události mnohem optimističtěji, než čemu odpovídá realita,“ říká například analytik společnosti BHS Timur Barotov.

A podobně hovoří i investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát. Upozorňuje, že zejména na amerických burzách růst táhne jen několik málo firem, přičemž jde z drtivé většiny o technologické tituly.

„Jde o sedm hlavních firem, které táhnou hlavně firmy jako je Meta, provozovatel Facebooku, nebo výrobce čipů pro umělou inteligenci Nvidia,“ vysvětluje.

Sázky investorů ohledně hlavních světových technologických firem podle Mašáta překračují běžná dlouhodobá očekávání. Přístup investorů k technologickým titulům hodnotí jako nekritický a důvěru v jejich podnikání a nekonečný růst zisků jako přehnaný.

„Ano, umělá inteligence, sociální sítě a robotizace jsou dalším zlomem, který může posunout efektivitu výše, ale nic neroste do nebe a žádný oběd není zadarmo,“ říká Martin Mašát.

Zaslepenost technologiemi

Podle analytiků akciové trhy zažily loni po nepřesvědčivém roce 2022 zmrtvýchvstání. A pozitivní nálada akciových investorů hladce přešla i do roku 2024. Hlavním tahounem růstu se loni stala umělá inteligence (AI). Odtud pak pramení i velká důvěra a obliba technologických titulů. A skutečností je, že výsledky některých technologický firem skutečně budí oprávněný úžas.

„Tržby společnosti Nvidia v segmentu datových center vzrostly v minulém čtvrtletí o víc něž 400 procent na v přepočtu téměř půl bilionu korun,“ říká analytik XTB Tomáš Vranka s tím, že Nvidia platí na trzích za aktuální hit.

Není se co divit, společnost Nvidia prodává specializované čipy pro výpočty, na nichž stojí AI. Díky AI boomu v posledních měsících se jeden takový čip s označením H100 nebo H200 prodává v přepočtu až za milion korun. Tento segment přitom tvoří více než 80 procent příjmů společnosti. A kromě Nvidie takové čipy de facto nikdo jiný nevyrábí.

Avšak i zde podle Martina Mašáta platí, že „jedna vlaštovka jaro nedělá“. Tvrdí, že akciové investory zcela zaslepila důvěra v jednu část trhu, tedy technologické tituly, a že trhy z velké míry aktuálně ignorují fundamentální faktory a makroekonomickou situaci.

„Mluvím o stále vysokých úrocích centrálních bank, které nebudou klesat tak rychle a nízko, jak si investoři za posledních deset let zvykli, nebo o geopolitických rizicích. Zde mohu zmínit velké množství voleb či rostoucí rizika v určitých regionech. Toto všechno tvoří výbušný mix, který může skončit velice rychlou korekcí,“ vysvětluje Mašát.

Ekonomika a centrální banky

I když ještě na konci loňského a zkraje letošního roku mnoho analytiků mělo za to, že úrokové sazby centrálních bank půjdou svižně dolů, přehnaný optimismus vzal rychle za své.

„Nevěříme, že snižování sazeb bude tak rychlé, agresivní. Centrální bankéři budou postupovat velice opatrně, aby neudělali chybu. Sazby začnou snižovat teprve tehdy, až si budou plně jistí, že nehrozí další růst inflace. Určitě nebudou chtít prudce snižovat sazby, aby se ukázalo, že inflační epizoda zdaleka neřekla poslední slovo,“ říká asset manažer společnosti Amundi John O’Toole.

Rozhodně tím ale neříká, že sazby dolů nepůjdou. Půjdou, ale ne tak rychle, jak si mnozí představovali. John O’Toole navíc tipuje, že dříve k uvolnění měnové politiky přistoupí v Americe než v Evropě. Podobně situaci hodnotí i Mašát. A to nejen z hlediska dalšího vývoje úrokových sazeb, ale i dění na trzích. Na otázku, zda mají investoři očekávat v brzké době korekci, jednoznačnou odpověď ale nedává. Důvod je, že korekci musí něco spustit. A problém je, že nikdo dnes neví, co to bude.

Rizik je na trzích je podle O’Tooleho víc než dost. Tím prvním zůstává možný návrat inflace, i když nejspíš už nedosáhne takových hodnot jako loni a předloni. Od ní se odvinou kroky centrálních bank ve vztahu k úrokům. Ty jsou důležité pro oživení ekonomiky. Avšak trhy mohou být citlivé i na výsledek prezidentských voleb v USA. I když ani to nemusí být zrovna spouštěčem korekce, jak vysvětluje.

„Při amerických volbách v roce 2016 jsme se snažili zajistit proti politickému riziku, že se někdo jako Donald Trump stane prezidentem. Ale pak se ukázalo, že na to trh reagoval mimořádně pozitivně, protože Trump přišel a snížil daně. V podstatě velkou měrou podpořil domácí ekonomiku. Finanční trhy skutečně silně posílily. A to bez ohledu na to, co si o tom člověku nebo o jeho politice myslíte,“ říká.

Jsou tu ale i další rizika. V Evropě to může být pokračování Green Dealu, ve světě přenesení konfliktu na Ukrajině do dalších zemí. Problematický i nadále zůstává Blízký východ. Analytici dlouhodobě upozorňují i na rostoucí sociální napětí ve společnosti a selhávání politických elit.

Teď trhy rostou, co bude dál?

Byť aktuálně investoři na trzích lížou smetanu, jisté je, že to dříve či později skončí. Že po růstu přijde pokles, protože takové jsou zákony finančních trhů. Prozatím se ale nic výjimečného neděje. Pokud to tak zůstane, může být výsledná hodnota akciových indexů na konci tohoto roku na víceméně stejné úrovni jako na jeho začátku. Anebo může být všechno úplně jinak.

„Kdy nastane bod zlomu? Těžko odhadnout, ale osobně bych byl opatrný hlavně na akcie technologického sektoru. Zbytek trhu není až tak fundamentálně předražený a nemusel by tolik trpět,“ říká Martin Mašát.

Vyjadřuje se i k aktuálnímu růstu na trhu kryptoměn, kde stejně jako u akcií trhá rekordy hlavně bitcoin. Někteří dokonce předpokládají, že již brzy pokoří hranici 100 tisí dolarů. A nahrát mu může nejenom to, že v USA zkraje roku schválili ETF na bitcoiny nebo takzvané půlení bitcoinu (rozdělení kryptoměny na více jednotek, aniž by celkový objem bitcoinu stoupl, pozn. red.), ale právě nejistota v reálné ekonomice, politice a vůbec celé společnosti.

I v tomto případě je podle Mašáta namístě opatrnost: „Z investičního pohledu jsou kryptoměny komoditou, jejíž hodnota je fundamentálně nulová. Tržní hodnota se řídí pouze spekulativní poptávkou a nabídkou. Navíc je hodnota kryptoměn extrémně volatilní a ovlivnitelná koncentrovanou částí několika investorů, kteří dokáží cenou bez kontroly manipulovat, případně celý systém kryptoměn zneužívají ve svůj prospěch.“

Podle něj se tak v případě bitcoinu nejedná o investice v pravém slova smyslu, ale spíše o jakési kasino, kde si hráči tipují, zda cena bude příští okamžik výše či níže. I on však připouští, že kdo v tom umí chodit, může na bitcoinu a dalších kryptoměnách fantasticky vydělat. Podobně jako vydělali ti, kteří v minulosti vsadili na technologické tituly. Což ale platí samozřejmě i obráceně. Pokud se aktuální růsty na trzích zhroutí jako domečky z karet, mnozí investoři mohou prodělat i své poslední kalhoty.

Zdroj: iDnes.cz

1

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

Více informací zde