Spočítáno: Finanční propad příjmu v případě invalidity je dramatický
7. 8. 2018
Výše státem přiznávaných invalidních důchodů nedávají moc nadějí na přežití. Pokud se například muž s odpracovanými 45 roky s čistým příjmem 26 tisíc korun stane invalidním, tak při invaliditě I. stupně mu stát přizná necelých sedm tisíc korun měsíčně. Co s tím?
Nabízí se tak otázka, zda je výše státem vyměřovaných invalidních penzí dostatečná. K tomu Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí říká: „Žádný státní důchod nenahradí, ani nemůže stoprocentně nahradit příjmy z výdělečné činnosti, popřípadě je ještě převýšit. Takže je třeba při přiznání důchodu počítat s poklesem financí oproti předchozímu příjmu.“
Dodává, že u lidí s invalidní penzí I. a II. stupně se navíc předpokládá, že invalidní důchod nebude jejich jediným příjmem a zbytek pracovní schopnosti využijí na trhu práce. Tomu podle jejích slov odpovídá i konstrukce výpočtu invalidních důchodů.
Pomůže připojištění, ale lidé o něj moc nestojí
„Řešením problémů nízkých invalidních penzí je komerční připojištění invalidity. Problém je, že lidé často nejsou komerčně připojištěni, nebo mají ve svých stávajících smlouvách špatně zvolena rizika a výše krytí,“ říká finanční poradce společnosti Partners Jaroslav Gall.
V souvislosti s výší státních invalidních penzí zmiňuje i příběhy lidí, kteří nemají nárok na invalidní penzi, a to kvůli nízkému počtu odpracovaných let. V ohrožení jsou například mladí lidé.
„V praxi se setkáváme s případy, kdy se například vysokoškolák, který dostudoval v šestadvaceti letech, stane invalidní, žádný invalidní důchod nedostane, protože ještě nepracoval a nebyl účasten na sociálním zabezpečení,“ dodává Jaroslav Gall s dovětkem, že stát studentům středních a vysokých škol hradí pojištění do jejich 24 roků.
Obecně platí, že člověk nad 28 let získává nárok na invalidní penzi pouze tehdy, když odváděl z hrubé mzdy minimálně pět let peníze na sociální pojištění. Člověk do 22 let jeden rok. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu, případně nemoci z povolání.
Nárok na invalidní penzi dále nemají lidé, kteří se stali invalidní následkem vlastního úmyslného poškození zdraví, anebo jejich zdravotní poškození vzniklo jako následek úmyslného trestného činu.
Jak počítat důchod
Každý státní důchod, včetně invalidních penzí, se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pevná částka odpovídající 9 % průměrné mzdy (aktuálně 2 700 Kč), a tu mají všechny státní penze společnou.
Výše procentní výměry pak závisí na délce doby pojištění a výši příjmů, ze kterých bylo odváděno pojistné v takzvaném rozhodném období před přiznáním důchodu. Obecně lze konstatovat, že čím vyšších příjmů pojištěnec v tomto období dosahoval, tím vyšší je nominální hodnota procentní výměry jeho důchodu. I přesto ale radikálně roste finanční ztráta.
Praxe ukazuje drsnou realitu. Tak například člověk, který odpracoval a 45 let odváděl peníze na sociální pojištění, dostane při 50tisícovém měsíčním hrubém příjmu (čistého 36 520 korun) ve třetím, tedy nejtěžším stupni invalidity penzi 14 485 korun. Rozdíl mezi jeho čistým příjmem a invalidní penzí je 22 035 korun.
Pokud se tentýž člověk s totožným příjmem stane invalidní ve druhém stupni invalidity, dostane invalidní důchod ve výši 8 412 korun. Propad oproti jeho čistému příjmu bude činit již 28 108 korun. A konečně třetí varianta, často podceňovaná invalidita prvního stupně: invalidní penze v našem modelovém příkladu bude v tomto případě činit 6 388 korun. Propad příjmu pak bude 30 132 korun.
OSVČ jako otloukánci
Z hlediska rizika propadu příjmů z důvodu invalidity jsou v České republice podle odborníků nejohroženější osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
„Skupina OSVČ je specifická tím, že si zjednodušeně řečeno může do určité míry zvolit vyměřovací základ, ze které odvádí pojistné na důchodové pojištění. Pokud OSVČ platí pojistné z minimálního, respektive nízkého vyměřovacího základu, měla by vzít v úvahu dopad na svůj budoucí důchod,“ upozorňuje tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová na problém provázející živnostníky.
Podle ní invalidní nebo i třeba starobní důchod sice určitým způsobem nahrazuje předdůchodové příjmy, ale jestliže má pojištěnec kratší dobu pojištění a nízké příjmy nebo dokonce delší období bez jakékoli účasti na důchodovém pojištění, nemůže očekávat „slušné“ peníze.
Zdroj: iDNES.cz
