Daňové úlevy u investičního životního pojištění mají omezené podmínky

15. 5. 2019

Možnost daňových odpočtů v investičním životním pojištění je jistě pozitivní. Avšak čistě z hlediska dlouhodobého spoření ztrácí na významu. Důvod? Není atraktivní. K dlouhodobému spoření se nabízejí výhodnější produkty. Daňová úleva navíc platí za velice přísně vymezených podmínek.

Daňové úlevy u investičního životního pojištění mají omezené podmínky

Daňové úlevy u finančních produktů jsou velmi rozsáhlým tématem. „Obecně stát podporuje daňovými úlevami spoření na stáří, získání vlastního bydlení, dlouhodobé investice a drobné investory,“ říká Lucie Wadurová, daňová poradkyně a vedoucí sekce daně z příjmů fyzických osob Komory daňových poradců ČR.

Dodává, že investiční životní pojištění stát chápe jako produkt, jehož účelem je spoření na stáří. A proto ho podporuje daňovými úlevami. Wadurová nechce hodnotit, zda jsou tyto úlevy výhodné, ale zmiňuje, že se vždy vyplatí, když si člověk zřizuje životní pojištění s cílem zajištění na stáří. „Pokud se totiž rozhodne z jakéhokoli důvodu ukončit smlouvu dříve, o daňové úlevy přijde,“ vysvětluje.

Je to jako starý Favorit
Názor Wadurové potvrzuje i poradce společnosti Partners Jaroslav Gall. Ten je navíc přesvědčen, že daňové úlevy jsou jako benefit investičního životního pojištění poměrně nešťastné, minimálně v porovnání s jinými produkty spoření. Ty nejsou na rozdíl od investičního životního pojištění tak drahé, a i proto dokážou přinést zajímavější zhodnocení, třeba takzvaně vymazat výhodu daňových úlev u investičního životního pojištění. Ale pozor: Kvalita pojistných produktů se každou dekádu zásadně promění.

„Ohlížet se dnes na neatraktivní daňové úlevy, pokud volíte investiční životní pojištění hlavně na spoření, nedává smysl. Na to je investiční životní pojištění příliš drahé. Starým favoritem asi taky nebudete jezdit třicet let,“ vysvětluje poradce a za příklad dává klienty, kteří mají staré smlouvy, v nichž mají draze zaplacená rizika a malou investiční složku.

„Problémem je i malá flexibilita těchto smluv, neboli ochota pojišťoven smlouvy modernizovat bez nutnosti, aby klient znovu hradil vysoké vstupní náklady za uzavření nové smlouvy,“ upřesňuje.

Ale ani v opačném případě, tedy když pojišťovna vyjde klientovi maximálně vstříc, to podle něj nemusí stačit. Investiční životní pojištění proto doporučuje jen v těch případech, když má klient zájem o pojistnou ochranu, která cenově vychází levněji než čistě rizikové životní pojištění (bez důrazu na investiční složku) bez spoření.

Nabízí i spořicí alternativu. „Vhodnější produkt ke spoření na stáří je penzijní spoření. Je to nejlevnější investiční produkt na trhu, navíc se státním příspěvkem, v některých případech včetně garance vložených prostředků.“

Gall vyvrací i časté obavy mnoha lidí. „Někteří klienti se bojí podílových fondů. Ale když jsou ty samé fondy součástí pojistné smlouvy, tak mají paradoxně větší pocit jistoty, bezpečí a důvěry, že se pojišťovna dobře postará o jejich peníze,“ říká.

Pozor na podmínky ve smlouvě
K obezřetnosti nabádá i Lucie Wadurová. Nikoli však z hlediska nákladů na dlouhodobé spoření prostřednictvím investičního životní pojištění, ale s ohledem na uplatnění daňového zvýhodnění. Odvolává se přitom na znění zákona o dani z příjmu (viz § 6 odst. 9 písm.p) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb.)

„Zákon přímo říká, že životní pojištění vztahuje daňové zvýhodnění pouze za podmínky, že výplata pojistného je v pojistné smlouvě sjednána až po šedesáti kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěnec věku 60 let,“ upřesňuje a upozorňuje na podmínku, že ze smlouvy nejsou dovoleny mimořádné výběry v průběhu jejího trvání.

Daňové zvýhodnění by měl i tak využít každý, kdo má již uzavřenou životní pojistku, anebo se ji uzavřít teprve chystá. Odečíst si může až 24 tisíc korun za rok za předpokladu, že dává do pojištění smrti včetně investiční složky 2 tisíce korun měsíčně. V tom případě pak na dani ušetří 3 600 korun ročně. Výhodná je samozřejmě každá úspora na daních, třeba i nižší, třeba v případě, že někdo si měsíčně platí nižší pojistné.

Podmínky pro snížení základu daně přehledně
Od daňového základu daně z příjmu fyzických osob si může každý odečíst zaplacené částky na životní pojištění. A to za následujících podmínek:

A: Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu, musí být shodná s pojištěnou osobou.
B: Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po pěti letech od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěnec věku 60 let.
C: Pojistná smlouva pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má pevně sjednanou pojistnou částku minimálně 40 tisíc korun.
D: Pojistná smlouva pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15  let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 tisíc korun.
E: Pojistná smlouva neumožňuje průběžný výběr peněz.
Poznámka: Docela jinak situace vypadá ale v momentě, kdy dojde ke zrušení životního pojištění. Důvodů může být mnoho, například když pojištěný změní zaměstnavatele, přičemž ten nový mu odmítne na životní pojištění přispívat. V tom případě zákon takovému pojištěnému ukládá povinnost vrátit úlevy prostřednictvím daňového přiznání. Výjimka platí pouze tehdy, když ze smlouvy IŽP, kterou chce rušit, převede prostředky na jinou existující smlouvu IŽP nebo nově založenou smlouvu.

 

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK