Nová forma spoření na penzi by neměla být jen průtokáč, jak se vyhnout daním

30. 10. 2023

Vláda připravuje nový penzijní produkt s daňovou úlevou a s možností příspěvku od zaměstnavatele, tzv. Dlouhodobý investiční účet. Nad otázkou, jaké budou jeho výhody a nevýhody, se ve svém komentáři zamýšlí šéf skupiny Partners Petr Borkovec.

Nová forma spoření na penzi by neměla být jen průtokáč, jak se vyhnout daním

Kolem DIP se toho v parlamentu aktuálně hodně děje. Někteří ho úplně zatracují jako zbytečnost, jiní mu chtějí dát šanci, ale v upravené podobě. Přitom má opravdu potenciál. Je to s ním dnes podobné, jako před 20 lety s penzijním připojištěním.

Ale penzijko nakonec vzniklo a nebyl to špatný začátek v tehdejší „neinvestiční“ době. Bohužel garance minimálně nulového zhodnocení nebyl zrovna dobrý nápad, a tak v něm do dnešní doby v podobě transformovaných fondů leží lidem většina peněz na stáří. Stávající novější doplňkové penzijní spoření z roku 2013 je už úplně jiný produkt a není vůbec špatný.

Má ale několik nevýhod. První velkou je, že se jmenuje „spoření“, ačkoli jde o investici. Dalšími minusy jsou, že jej mohou nabízet jen samostatné licencované subjekty (tedy penzijní společnosti), které mají přísná pravidla – provizní, daňová i správcovská.

DIP byl naopak navržen bez všech těchto omezení a také bez všech těchto reliktů z minulosti, což se nelíbí penzijním společnostem, protože to pro ně není úplně fér. A nelíbí se to ani odborníkům či některým politikům, protože u DIP v současné podobě opravdu hrozí některá rizika. Každému ze zmíněných ale nevyhovuje něco jiného.

DIP vznikl určitě jako dobrý úmysl, protože Češi se potřebují smysluplně připravovat na stáří. Jen se to nedomyslelo. Kvůli politikaření se už DIP přejmenoval a vše kolem něj se stále protahuje. Chybí celková vize a hrozí, že se vznik produktu bude nadále posunovat, a to by byla velká škoda. Lidé by dostali nový produkt s daňovými úlevami a zajímavými investičními možnostmi, který by je motivoval vytvořit si kapitál na penzi, protože od státu toho moc nedostanou.

Co se řeší a jak to řešit?

V současnosti se řeší, které instituce mohou DIP vytvořit a poskytovat ho. A protože půjde o státem podporovaný produkt, bude pro klienty důvěryhodný. Na jednu stranu je skvělá zpráva, že ho může vytvořit více licencovaných subjektů. Na druhou stranu je děsivá představa, že jim na to stačí 3,5 milionu korun a do daňové úlevy se tak může zabalit kdejaký prašivý dluhopis či Ponziho schéma (označení pro podvodné investiční operace), nebo nějaká „instituce“ z Kypru.

To pro mě bylo překvapení. Měl jsem za to, že cíl je jasný: DIP může vytvořit banka, investiční společnost či plnohodnotný obchodník s cennými papíry, kteří plně podnikají v Česku a budou mít jasně dané kapitálové požadavky. Pro příklad, penzijní společnosti mají minimální kapitál 50 milionů korun.

Řeší se také regulace provizí, protože ta je i u penzijka. Chápu penzijní společnosti, ale pokud se nebudou regulovat celkové náklady, je zbytečné regulovat provizi. To by zhatilo jednoduchost, se kterou se DIP dal okamžitě nasadit a použít i na stávající produkty. Trh, konkurence a transparentnost regulovaných investičních produktů by se o to postaraly lépe.

Sledují se daňové aspekty v průběhu investování do produktu i při jeho ukončení a také daňové aspekty příspěvků od zaměstnavatele. Chápu snahu vše vyrovnat s penzijním spořením, ale myslím si, že produkty nemusí být jedna ku jedné.

Penzijko má stále výhodu ve státním příspěvku a dostane možnost tvořit si nové fondy. Určitě by se DIP neměl stát snadno zneužitelným „průtokáčem“, jak se vyhnout daním, a určitě by zde měla být pravidla, ale strach penzijek by neměl tento nadějný produkt zablokovat.

Vypadá to, že vše se vyřeší správným způsobem až na poslední oblast, a to je možnost rebalancovat a realokovat portfolio nakoupených investičních nástrojů bez nutnosti platit daň z kapitálových příjmů při nedodržení časového testu.

Petr Borkovec

  • Je jedním ze zakladatelů skupiny Partners a předsedou jejího představenstva.
  • Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu MZLU, manažersko-ekonomický obor, kde působil do roku 2008 jako odborný asistent.
  • Ve finanční skupině Partners se věnuje vedení obchodní a pobočkové sítě, vzdělávání a strategickému rozvoji společnosti.
  • Pod jeho vedením byly spuštěny projekty nové pojišťovny Simplea, Partners investiční společnost, koncept franšíz, VIP poradenských kanceláří či nemovitostní fond Trigea.
  • Skupina nově chystá i vlastní banku.

DIP měl naději, že bude produktem, který z pohledu daně bude obsahovat portfoliový přístup. Ten by řešil situaci, kdy majitel účtu nevybirá z produktu žádné prostředky, ale pouze v rámci strategie dochází k prodeji jednoho cenného papíru a nákupu jiného cenného papíru. Pokud tuto operaci udělá například obchodník s cennými papíry pro svého zákazníka a u prodávaného cenného papíru je zisk a není splněn časový test tří nebo pěti let, tak je třeba uhradit daň z příjmu, přestože nedochází k výběru prostředků a peníze jsou reinvestovány. Pokud DIP bude fungovat stejně, pak to omezí aktivní práci s portfoliem cenných papírů nebo výrazně zkomplikuje administrativu všem. Přitom přínos pro stát bude naprosto zanedbatelný. Ve výsledku bude DIP výrazně horším produktem než mohl být.

Aktuálně se bude ve Sněmovně vše znovu probírat. Tak držme palce dobré myšlence.

Zdroj: iDnes.cz

 

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

Více informací zde