Bitcoinová bublina splaskla. Účet je 250 miliard dolarů
26. 11. 2018
Výprodeje na trhu s kryptoměnami opět nabírají rychlost. Cena bitcoinu, nejznámější a nejobchodovanější digitální měny, v posledních dnech opět prudce klesla a dostala se pod hranici pěti tisíc dolarů. Nejníže od loňského podzimu. Výsledkem je propad celkové tržní hodnoty všech vydaných bitcoinů o 250 miliard dolarů v porovnání s vrcholem z loňského prosince, kdy nákupní mánie vrcholila. Pád tvrdě zasáhl i ostatní virtuální měny, celková hodnota tohoto trhu se za necelý rok snížila zhruba o 660 miliard dolarů.
Najít jednoznačný důvod, proč cena bitcoinu padá, není podle odborníka na kryptoměny a hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala snadné. „Vysvětlení může jednoduše spočívat v tom, že jde o přirozenou korekci kurzu,“ míní s tím, že to, co se odehrávalo koncem minulého roku, byla nafouknutá bublina.
V minulém roce se kryptoměny, zejména bitcoin, dostaly do povědomí veřejnosti a investorů po celém světě. Ještě na počátku roku 2017 se dal jeden bitcoin koupit přibližně za tisíc dolarů, v prosinci už cena atakovala dvacetitisícovou hranici. Hnala ji nahoru zejména obrovská poptávka mnoha drobných investorů. Oblíbené byly spekulace hlavně v asijských zemích – v Jižní Koreji a Japonsku. Poptávku podněcovaly i zprávy o tom, že do bitcoinu vloží miliardy dolarů i velcí hráči, například z řad hedgeových fondů. To se však nenaplnilo.
„Lidé byli poblázněni samozvanými experty na kryptoměny a nechávali se manipulovat vidinou rychlého zbohatnutí,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. V konečném důsledku tak podle něj mnoho lidí, kteří se do velmi rizikových obchodů pustili, zaplatilo za svou naivitu velkými ztrátami.
Podle Stroukala propad ceny bitcoinu nyní zvýrazňují právě prodeje malých, neprofesionálních hráčů na trhu. „Když začal kurz padat, začali bitcoiny v panice rychle prodávat, což cenu měny ještě více oslabuje.“ Podle zahraničních expertů mohou cenu tlačit dolů také informace o nedávno zahájeném vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti ohledně manipulací s kurzy na kryptoměnových burzách. Právě nekalé praktiky měly pomáhat bublinu přifukovat.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako decentralizovaná měna, kterou na rozdíl od klasických měn nemohou ovládat centrální banky či vlády. Celkový počet bitcoinů je do budoucna omezen na 21 milionů kusů. V současnosti je jich v oběhu 17,3 milionu.
Velký zájem o digitální měny loni zaznamenali i finanční poradci nabízející tradiční produkty typu stavebního spoření či penzijního připojištění. „V době, kdy byl bitcoin na vrcholu, se mě na něj klienti často ptali,“ říká poradce společnosti Partners David Kučera s tím, že klientům takové investice rozmlouval. V současnosti již podle něj za ním klienti s dotazy na digitální měny nechodí.
Vývoj ceny kryptoměn se promítá i do byznysu tuzemských firem, které vyrábějí hardware nebo poskytují služby související s bitcoinovou ekonomikou. Příkladem je firma wBTCb, která vyrábí a provozuje mimo jiné bankomaty pro nákup a prodej kryptoměn. Firma působící také na Slovensku, v Polsku a Nizozemsku loni zobchodovala kryptoměny zhruba za 800 milionů korun, několikanásobek předchozího roku. Letos očekává asi o 10 procent nižší objemy. Přes konkurenční Simplecoin lidé loni nakoupili a prodali digitální měny v hodnotě okolo jedné miliardy.
„Pohyb ceny, ať už dochází k propadu, nebo nárůstu, vede k tomu, že se obrat na bitcoinmatech zvětšuje,“ vysvětlil Ondřej Příhonský, obchodní manažer wBTCb. Při propadech ceny se lidé snaží primárně kryptoměn zbavit, v transakcích proto převažují prodeje nad nákupy. Podle Příhonského se ale proti „klidovému stavu“ zvyšuje i obrat na nákupu měn: „Spousta lidí si řekne, že když cena bitcoinu propadla, je to dobrý moment pro nákup.“
Další vývoj ceny bitcoinu je podle ekonoma Roklenu Stroukala těžké předpovídat. „Bitcoin může teoreticky spadnout i na nulu,“ varuje. Spodní hranice, která by byla dána třeba náklady na takzvanou těžbu, podle něj neexistuje.
Zdroj: Hospodářské noviny
