Spočítejte si, za co utrácíte. Kde ušetřit a na co spořit?
7. 12. 2018
Člověk nezbohatne z peněz, které vydělá, ale z těch neutracených. Pokud chcete uspořit nějakou korunu, musíte si nejprve zmapovat výdaje a dát do pořádku rodinný rozpočet. Co by ve vašem seznamu nemělo chybět, doporučuje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.
Lidé už vědí, že by si měli tvořit rezervu, ale netuší z čeho. Hlavní potíž je v tom, že nemají přehled, za co utrácí. Přitom náklady se dají zredukovat a peníze odložit.
Výdajů v domácím rozpočtu je celá řada, ale když se rozdělí do několika oblastí, nic důležitého vám neunikne. Potřebovat budete pouze čas, pero, papír, kalkulačku, tabulku v Excelu nebo jednoduchou mobilní aplikaci.
1. Pravidelné platby jsou nejsnadnější
Asi nejlépe se určují výdaje spojené s pravidelnými platbami. Na začátku si projděte své finanční portfolio a dejte dohromady všechny smlouvy, tedy: stavební spoření, penzijní spoření, pojištění, investice, splátky úvěru, povinné ručení, havarijní pojištění a tak dále. Sepište je a ke každé položce uveďte částku odpovídající měsíční platbě.
2. Kolik stojí bydlení
Také platby za bydlení se dají lehce monitorovat. Máte je pevně nastavené a většinou vám odcházejí z účtu. V tomto případě se určitě vyplatí detailnější rozpis. Rozdělte si základní energie, jako je teplo, elektřina, plyn. Dále spotřebu vody, opravy, renovace a služby, například fond oprav či správa domu.
3. Co projezdíte
Spočítat, kolik peněz vydáte za jízdu autem, vlakem, autobusem či MHD už tak snadno nejde. Zapátrejte v paměti, ve výpisech z účtu, nebo to odhadněte. Pokud jezdíte autem, nezapomeňte připočítat k výdajům za pohonné hmoty i náklady na servis vozu, jako je přezutí pneumatik či technická kontrola. Všechny výdaje, nejlépe za delší období například dvou let, si opět převeďte na měsíční bázi.
4. Nákupy a služby
Provoz domácnosti se určuje asi nejhůř. Platíte-li kartou, útraty najdete na bankovním výpise a máte vyhráno. Ostatní si svou spotřebu mohou zapisovat do mobilní aplikace. Náklady na jídlo, drogerii, oblečení, léky, jízdné, TV nebo telefony bývají proměnlivé. Pro přesnou představu je proto stěžejní vše si důkladně zaznamenat.
5. Jak trávíte volno
Poslední okruh tvoří děti a volný čas. Dětské kroužky, školné a školkovné se platí pravidelně. Horší je to s výlety, dovolenými, dárky k Vánocům a narozeninám. Zde opět pomůže výpis z účtu a delší období pro vyhodnocení.
A teď bilance
Pokud se vám podařilo vyčíslit všechny výdaje z domácího rozpočtu, nezbývá nic jiného, než je sečíst a porovnat s příjmy. Součty proveďte jednotlivě po výše uvedených kategoriích, abyste věděli, co vás stojí nejvíc a kde by mohl být prostor pro rezervy. Ideální výsledek je, když máte vyšší příjmy než výdaje. V takovém případě by to mělo znamenat, že veškeré peníze neutratíte a tvoříte si rezervu.
Jestli jste v rozpočtu v přebytku a rezervy nejsou, může to být způsobené několika faktory. Máte špatně uvedené výdaje, na něco jste zapomněli nebo se vyskytly jednorázové výdaje typu nové auto, které vaši rezervu vyčerpaly. U lidí s nepravidelným příjmem, podnikatelů a obchodníků, se může vyskytnout chyba i ve výpočtu příjmu.
Tím nejtěžším úkolem je nalézt rezervy pro tvorbu úspor a pak se odhodlat věci změnit. Nejde o nic radikálního, nejdůležitější je začít třeba tím, že si v bance otevřete spořicí účet, na který si nastavíte pravidelnou platbu. I pravidelné spoření ve výši sto korun je víc než nic. Každý bude mít svoji hranici pro „nenáročné“ spoření jinde. Když se však podaří začít, bude pak snazší trvalý příkaz postupně a rychleji navyšovat.
Platí přímá úměra
Teorie mluví jasně. Stranou byste si měli dávat minimálně 10 až 30 procent svých příjmů. A čím víc vyděláváte, tím víc byste měli střádat, abyste si udrželi životní standard.
Praxe je však složitější. Pro člověka, který živí dítě, splácí hypotéku a má příjem sotva dvacet tisíc korun, je pomyšlení na měsíční úspory ve výši čtyř tisíc málo reálné. Ne vždy se podaří dosáhnout optimálního stavu hned, důležité je, aby změna byla pozvolná, avšak pravidelná.
V první fázi je nejdůležitější vybudovat pohotovostní rezervu pro případ výpadku příjmu a nečekaných výdajů. Ideálně ve výši trojnásobku až šestinásobku měsíčních nákladů.
Dále následuje rezerva na důchod, kde strávíte v průměru dvacet let. Šestinásobek měsíčních výdajů vás ovšem v penzi rozhodně nezachrání. Suma by měla být několikamilionová. Největší chybou bývá, že se lidé úzce soustředí pouze na jednu věc. Přitom správné je řešit všechny rezervy současně. Není možné se zaměřit na splacení hypotéky po dvaceti letech a v padesáti začít šetřit na důchod. To se prostě nestihne.
Zdroj: iDNES.cz
