Češi zatím spíš spoří, než investují
10. 1. 2019
Ekonomika je zatím stále ve velmi dobré kondici. Prudké výkyvy akciových trhů ke konci roku však připomínají, že tato idyla nebude trvat věčně. Právě proto je dobré si v dobrých časech vytvářet finanční polštář na doby, kdy bude hůř.
Průměrné mzdy rostou, nezaměstnanost je na historickém minimu. Potud to zní velmi dobře. Jenže ekonomika už pracuje podle odborníků na hranicích svých možností a začíná zpomalovat. „Jinými slovy, to nejlepší máme asi za sebou, ale hůř teprve bude,“ tvrdí Michal Špaček, portfolio manažer NN Investment Parners.
Historie totiž hovoří jasně, po časech prosperity přichází recese, období útlumu. „S tím je třeba počítat nejen v naší či v globální ekonomice, ale i v osobních financích,“ zdůrazňuje Vlastimil Kučera, produktový manažer pro investice ze společnosti Renomia. „Každý člověk by se proto měl snažit vytvořit rezervu, která pokryje potřebné výdaje pohodlně alespoň na půl roku. A stejně tak je potřeba myslet na vzdálenou budoucnost a nutnost pokrytí příjmového deficitu, který vznikne vstupem do důchodu.“
To si velká část lidí uvědomuje. Data České národní banky i nejrůznější průzkumy potvrzují, že Češi si peníze stranou odkládají. „Jenže spíše spoří, než investují,“ upozorňuje Martin Novák, investiční analytik Broker Consulting.
Na běžných a spořicích účtech a termínovaných vkladech drží přes 2,5 bilionu korun, což je v ostrém kontrastu s prostředky investovanými do fondů, kde je přes 490 miliard korun. Potvrzuje se tak, že Češi jsou v oblasti svých financí stále velmi konzervativní.
„Být opatrný určitě není na škodu, ale odkládat si deset, dvacet či třicet let na spořicí účet na důchod nemusí být opravdu tou nejlepší cestou,“ konstatuje Novák.
Univerzální řešení není
Na druhou stranu ovšem nelze jednoduše říci, který produkt je nejlepší nebo nejvýhodnější. Pro rozdílné účely se totiž hodí odlišná řešení. „U krátkodobé rezervy potřebujeme především rychlou dostupnost financí,“ říká Kučera. K tomu dobře poslouží právě třeba spořicí účty. Jejich úrok však nepokryje ani inflaci.
U střednědobých a dlouhodobých potřeb se nám ale otevírá více řešení – ať již formou zajištěných produktů (např. stavební spoření), nebo různých investičních strategií, třeba v podílových fondech. Do toho se může pustit téměř každý, investice totiž začínají už od 500 korun měsíčně.
„Je ovšem nutné být seznámen alespoň elementárně s jejich fungováním a počítat s tím, že cena podílového listu v čase kolísá, a můžete se tak dostat i pod původní vklad,“ upozorňuje Novák.
Jak moc velké toto riziko je, závisí na tom, pro jakou strategii se rozhodnete. Podílové fondy jsou v základu trojího druhu – fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a akciové fondy. Ty sice z dlouhodobého hlediska mohou dobře vydělat, ale také nejvíce kolísají.
Dluhopisy, nebo akcie?
To se ostatně ukázalo loni. „Zažíváme největší pokles akciového trhu od roku 2011, což může být pro některé investory znepokojující,“ konstatuje Kučera. Panika ale podle něj není na místě.
„Tržní výkyvy nevyhnutelně patří ke ‚hře‘. Takže se jimi nenechte příliš vystrašit,“ radí Martin Tománek, investiční analytik ze společnosti Partners. Vysvětluje, že k tržnímu poklesu o zhruba deset procent, tedy k takzvané korekci, dochází v průměru jednou za rok. Jde tedy opravdu o častý úkaz.
Minimálně 15procentní pokles pak přichází v průměru jednou za tři roky. A na obávaný pokles o 20 a více procent (tzv. medvědí trh) došlo v období 1948 až 2017 v průměru jednou za šest let. Ovšem nikoliv pravidelně.
„To, co se tedy děje dnes, nijak nevybočuje z normálního chování akciových trhů,“ uklidňuje Tománek. Z historických dat je podle něj navíc zřejmé, že akcie mají dlouhodobý rostoucí trend.
Co ovlivní trhy letos
Letos je ovšem ještě stále potřeba počítat spíše s určitou turbulencí. „Italská dluhová krize, turecká a argentinská měnová krize a obavy z brexitu – tyto faktory hýbou v posledních letech investičním světem a budou mít velký vliv na vývoj na finančních trzích v roce 2019,“ říká Novák. A samozřejmě také vývoj situace v USA.
„Dění na akciových trzích v roce 2019 bude ve velké míře odvislé od toho, jak se zachovají dvě konkrétní osoby – americký prezident Donald Trump a šéf americké centrální banky Jerome Powell,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. Trumpovi se nelíbí zvyšování úrokových sazeb. Ty totiž nepřejí akciovým trhům.
Druhým faktorem je Trumpem rozpoutaná obchodní válka s Čínou. Pokud by Powell vyhověl Trumpovi a měnovou politiku USA by zpřísňoval pozvolněji, zmírnil by se tlak na posilování dolaru – dolarová aktiva by najednou nebyla tolik atraktivní. A kdyby Trump zmírnil své kroky vůči Číně, poskytl by tím rozvíjejícím se trhům další vzpruhu. „To by pro letošní rok znamenalo následující – dařit by se mělo akciím rozvíjejících se trhů, jako je Brazílie, Thajsko, Indonésie, Indie, Polsko nebo také Česko,“ vysvětluje Kovanda.
V době růstu úrokových sazeb se daří dluhopisům, ovšem spíše těm s kratší splatností. „Na druhou stranu přijde-li recese – což se stává nečekaně –, přijde hvězdný čas pro ‚dlouhé‘ dluhopisy,“ říká Michal Špaček. Dluhopisy s vyšším investičním ratingem (méně rizikové), ať již ty státní, nebo kvalitní podnikové, by si pak měly vést lépe než ty spekulativní.
Prostě, každé hospodářské období se na trzích projeví někde kladně, jinde negativně. Proto je při investování do fondů velmi důležité nesázet vše na jednu kartu a riziko rozkládat. Nejlépe tak, aby v něm byly zastoupeny agresivní i konzervativní investice. A hlavně, investovat pravidelně, a průměrovat tak ceny nakupovaných aktiv.
Zdroj: Lidové noviny
