Inflace dál požírá vklady na účtech

21. 1. 2019

Na první pohled tahle situace nemá příliš logiku. Centrální banka už druhým rokem opakovaně zvyšuje svou klíčovou úrokovou sazbu, což má zdražovat cenu peněz – tedy úvěrů, ale i vkladů. V případě hypoték se to dít začalo, ovšem sazby u vkladů na účtech banky zvyšují jen velmi zanedbatelně. Peníze, které na nich leží, tak i po zúročení ztrácejí hodnotu. Termínované účty, které nabízejí nejlepší zhodnocení, vynesly loni v průměru 1,3 procenta, zatímco ceny rostly výrazně víc: podle nejčerstvějších údajů byla inflace přes dvě procenta.

Inflace dál požírá vklady na účtech

Období, kdy rostoucí ceny „požírají“ hodnotu úspor, trvá přibližně od konce roku 2016. Tehdy inflace po delší době prorazila průměrnou sazbu termínovaných vkladů.

Hlavním důvodem, proč se to děje, je tvrdý konkurenční boj v prodeji hypoték. Podle analytiků, které HN oslovily, se banky zdráhají příliš zvyšovat sazby hypotečních úvěrů, aby měly šanci získávat nové klienty a neztrácely stávající. V tom jim pomáhají nízké sazby na běžných i termínovaných účtech – pokud by je banky zvýšily, stouply by jim náklady.

Je to situace, která trochu brzdí záměr ČNB zpřísňovat měnovou politiku,“ tvrdí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že tempo růstu základní sazby centrální banky je rychlejší než zdražování hypoték.

To potvrzují i holá čísla. ČNB za uplynulý rok postupně zvedla svou klíčovou míru rovnou o 1,25 procentního bodu na současných 1,75 procenta. Hypotéky ale za stejnou dobu zdražily v průměru pouze o něco málo více než půl procentního bodu: poslední dostupná sazba podle Fincentrum Hypoindexu za listopad je 2,78 procenta.

Dalším z důvodů, proč sazby vkladů u bank stagnují, jsou nedávné měnové intervence centrální banky. Ta od listopadu 2013 do dubna 2017 ve snaze zvýšit inflaci a povzbudit hospodářský růst uměle oslabovala kurz koruny tím, že „tiskla“ koruny a skupovala za ně eura. Banky kvůli tomu mají ještě dnes přebytek korun a nic je nenutí získávat další tím, že budou střadatele lákat na atraktivní úrok.

Třetí příčinou je podle analytiků fakt, že Češi rádi ukládají peníze na účty bez ohledu na zhodnocení. „Citlivost českých klientů na úrokové sazby u vkladů je poměrně nízká,“ říká Ludmila Keřková, analytička investiční společnosti Generali Investments CEE. S tím souhlasí například také ekonom poradenské firmy Partners Martin Mašát. „Také proto úspory požírá inflace. Přitom volné peníze by lidé mohli zhodnocovat jinými způsoby,“ připomíná Mašát například možnost investovat do podílových fondů.

Množství peněz, které Češi nechávají ležet v bankách, navíc trvale roste. Zatímco před deseti lety na nich měli zhruba 1,3 bilionu korun, nyní je to téměř 2,5 bilionu.

Zároveň klesá obliba termínovaných kont. Před deseti lety na nich leželo o desetinu více peněz než na běžných účtech. Pak ale došlo k prudkému obratu. Nyní je na běžných kontech trojapůlnásobek sumy než na termínovaných, které přitom nabízejí vyšší úrok.

Centrální banka prohlašuje, že situací okolo úročení vkladů se nehodlá zabývat. „ČNB nemá žádnou zákonnou pravomoc ani povinnost ovlivňovat nastavení komerčních úrokových sazeb. To je čistě věcí trhu,“ řekla Petra Vodstrčilová z tiskového oddělení ČNB.

Doba, kdy začnou sazby u bankovních účtů významněji růst, je podle analytiků v nedohlednu. Podle hlavního ekonoma Czech Fundu Lukáše Kovandy budou nadále přetrvávat zmíněné příčiny: banky budou mít dostatek korun a Češi budou peníze v bankách konzervativně držet. „Sazba centrální banky by musela být dvouciferná jako v 90. letech. Pak by banky mohly nabídnout úročení třeba osm procent,“ uvádí Kovanda.

Některé banky začaly v posledních měsících přece jen nabízet výrazněji lepší zhodnocení, než bylo ještě před rokem obvyklé. Takové nabídky jsou ale vždy spojené s dalšími podmínkami – pro banky je tak zajímavější úrok marketingovým nástrojem, jak získávat nové zákazníky.

Častým omezením je například maximální výše vkladu. Raiffeisenbank třeba nabízí sazbu tři procenta, ale jen do 150 tisíc korun, a navíc pouze na půl roku. Creditas pak vklady úročí 1,5 procenta jen do výše 300 tisíc korun. ČSOB zase nabízí lepší úrok na spořicím účtu, pokud člověk zároveň investuje do podílových fondů.

Zdroj: Hospodářské noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK