Miliardy v šedé zóně. Na českém trhu jsou firemní dluhopisy, které nemusí být vůbec splaceny

28. 1. 2019

V posledních letech roste zájem firem půjčit si raději od investorů než v bance. Kromě zavedených společností, jakými jsou polostátní ČEZ či energetická skupina EPH, vydávají stále častěji své dluhopisy i začínající firmy bez majetku či historie, které by úvěr v bance ani nedostaly. Umožnila jim to změna legislativy před sedmi lety.

Miliardy v šedé zóně. Na českém trhu jsou firemní dluhopisy, které nemusí být vůbec splaceny

Právě u takových dluhopisů je dobré být velmi na pozoru. Prvním varováním může být i příliš lákavý úrok – klidně i kolem deseti procent. Pokud dluhopis nabízí velmi vysoký výnos, nemusí jít nutně o podvod, jen to odráží velmi vysokou rizikovost investice. „Problematický může být naopak i nižší, například šestiprocentní výnos, protože jej třeba nabízí společnost, jež ho vzhledem ke svému ekonomickému postavení nebude mít možnost vůbec splácet,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.

Nikdo přitom netuší, kolik takových emisí proběhlo a kolik peněz se takto dostalo mezi investory. Jít může o miliardy korun.

První potíže se už objevují. „Obrátili se na nás o radu lidé, kteří si sami za sebe firemní dluhopisy koupili, s tím, že jim z nich přestaly chodit úroky. Mohli jsme jim poradit, aby se obrátili na soud. Firemní dluhopisy opravdu nedoporučujeme, jsou velmi rizikové,“ říká Petr Borkovec, šéf skupiny Partners. Tím, jak bude v následujících letech docházet k zesplatňování dluhopisů, bude takových případů patrně přibývat.

Nárůst o 18 miliard
Vloni si zavedené firmy půjčily skoro o 18 miliard korun víc než v roce předchozím. Podle dat Centrálního depozitáře cenných papírů, kde se však registruje jen ta část emisí, která splňuje určité podmínky, se meziročně zvýšil počet emisí z 68 na 75. Sem se řadí například bankovní či podnikové dluhopisy.

Jenže to nejsou jediné dluhopisy, které tuzemské firmy vydávají. Vedle nich totiž existuje právě i šedá zóna, kdy jsou vydávány menší počty v objemu desítek milionů korun, které není kvůli jejich velikosti třeba evidovat. „Kolik emisí dluhopisů je vydáno mimo naši registraci, to opravdu nedokážu odhadnout. Určitě to jsou desítky, možná dokonce stovky,“ říká Jiří Kovařík, mluvčí Centrálního depozitáře cenných papírů.

Většina emisí není ani kotována na burze, a tudíž o nich není žádný oficiální záznam. Podle mého odhadu se může jednat až o několik desítek miliard korun, které jsou uloženy v méně či více rizikových dluhopisech,“ odhaduje šéf skupiny Partners.

Dohledu České národní banky (ČNB) totiž nepodléhají nabídky, při nichž objem dluhopisů nabízených za období jednoho roku nepřevýší částku jednoho milionu eur či její ekvivalent v korunách, nebo naopak nabídky adresované předem určené skupině investorů do 150 lidí. Právě tyto půjčky, respektive část z nich, budí na trhu obavy.

„Problém toxických korporátních dluhopisů narůstá. Denně dostávám informace o novém portálu či společnosti, které dluhopisy nebo i investice do úvěrů, respektive pohledávek, nabízejí. Často pofidérním způsobem,“ říká Jana Brodani. „Bohužel část vydávaných dluhopisů tvoří i dluhopisy vydávané společnostmi, u kterých je šance na splacení mizivá,“ doplňuje.

Potíž tkví podle odborníků v tom, že tyto dluhopisy často kupují i drobní a nezkušení investoři. Právě ti se totiž v době, kdy bylo spoření na spořicích účtech rekordně nízko a státní dluhopisy rovněž nenabízely žádné závratné zhodnocení, nechali zlákat vidinou vysokých zisků.

Problémem je ona ‚šedá zóna‘ různých webových platforem, agentur či poradců, kteří fakticky distribuují korporátní dluhopisy bez potřebné licence a dozoru ČNB a bez řádného hodnocení vhodnosti či přiměřenosti těchto dluhopisů pro konkrétní investory. Jejich prostřednictvím se potenciálně toxické dluhopisy dostávají bez jakékoliv odborné kontroly a dozoru mezi drobné, retailové investory,“ potvrzuje Vojtěch Láska, partner advokátní kanceláře KLB Legal.

V těchto případech jde často o dluhopisy firem, které nemají žádný majetek, historii či disponují jen minimální výší kapitálu, zároveň si půjčují i desítky milionů korun a lidem nabízejí vysoké úročení klidně i přes deset procent. Rozhodně ale nelze tvrdit, že všechny emise nových firem musí být nutně problematické. Aby se člověk takzvaně nespálil, je dobré sledovat několik věcí.

„Investor by si měl uvědomit, že s rostoucí výší úroku roste rovněž míra rizika. Dluhopis není v žádném případě zcela bezpečný nástroj. Naopak. Pokud někdo slibuje v souvislosti s investováním do dluhopisů jakoukoliv garanci budoucích výnosů, je to nesmysl,“ říká Jiří Kovařík z Centrálního depozitáře cenných papírů. „Rovněž bych velmi pečlivě sledoval, v jakém poměru je základní kapitál společnosti a výše poptávaného dluhu,“ dodává.

Varovnými signály může být například fakt, že dluhopis byl vydán bez prospektu nebo že jej nabízí osoba bez licence České národní banky. „Dalším varováním může být krátká doba existence společnosti, malá velikost – dle obratu – nebo to, že hospodaří se ztrátou,“ upozornil mluvčí ministerstva financí Dominik Maslák.

Ani to, že má dluhopis prospekt schválený Českou národní bankou, přitom není zárukou jeho splacení. Ta totiž schvaluje jenom formální stránku prospektu.

ČNB neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a schválením prospektu negarantuje jeho budoucí ziskovost ani schopnost splatit výnosy nebo jmenovitou hodnotu cenného papíru,“ říká mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Problém se splácením přitom patrně nastane ve chvíli, kdy česká ekonomika zpomalí a ukáže se, že byznys plány těchto firem nejsou životaschopné. „Lze jen těžko odhadnout, kolik procent dluhopisů se nesplatí. Nicméně u menších emisí a u naprosto neznámých vydavatelů může jít opět o desítky procent nesplacených dluhopisů. Záleží na podnikatelských schopnostech jejich upisovatelů a rychlosti, s jakou přijde ochlazení české ekonomiky a případně recese,“ upozorňuje Borkovec ze skupiny Partners.

Napovědět podle něj může klasická poučka, že do pěti let zkrachují čtyři pětiny nových firem. „Tyto dluhopisy často vydávají nové společnosti nebo financují nové projekty, a tak tento poměr ukazuje i to, jak jsou podobné finanční nástroje rizikové,“ dodává Borkovec.

Příčin, proč zájem firem o tento druh financování vzrostl, je víc. Nicméně přelomovým byl rok 2012, ve kterém zanikla povinnost nechat schválit emisní podmínky Českou národní bankou a nastal rozmach korunových dluhopisů z důvodu daňové optimalizace. „Rozvoj emisí v posledních dvou či třech letech pak souvisí s tím, že trhu – vydavatelům i distributorům – trvalo nějakou dobu, než se naučil tento nástroj používat,“ vysvětluje advokát Láska.

Změna na obzoru?
I dluhopisy bez prospektu by se ale opět mohly dostat alespoň pod nějakou kontrolu. Ministerstvo financí přišlo v lednu loňského roku s materiálem, na jehož základě byla vládě předložena novela.

Ta požaduje, aby veškeré emise dluhopisů měly povinně ISIN neboli mezinárodní identifikační označení, které v Česku uděluje Centrální depozitář cenných papírů. „Díky tomuto opatření budou dohledatelné veškeré emise dluhopisů,“ říká Maslák. „To by mohlo situaci trochu zpřehlednit,“ potvrzuje Jana Brodani.

Ne všichni ale souhlasí. „Samotný ISIN nic neřeší. Jedná se o identifikátor, na jehož základě lze emisi dohledat v nějaké databázi. Emise nutně nemusí být zanesena v Centrálním depozitáři cenných papírů, i když má přiděleno označení ISIN. Pokud se v depozitáři nenachází, nemusí emitent ani poskytovat informace dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost mít ISIN tedy z pohledu bezpečnosti emise nic neřeší,“ říká Kovařík.

Advokát Láska by povolování všech emisí zpět nezaváděl. „Flexibilní emise dluhopisů umožňují velmi prospěšnou alternativu k bankovnímu financování. Je v zájmu celého finančního trhu a jeho dalšího rozvoje, aby došlo k důslednému potírání uvedené šedé zóny distribuce korporátních dluhopisů běžným investorům mimo licencované subjekty.“

Zdroj: Lidovky.cz 

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK