Očima expertů: Jak české banky inovují?
5. 2. 2019
Jak jsou na tom české banky s technologickými inovacemi? Dostávají tuzemští klienti maximum možného, nebo je bankovní domy v něčem zanedbávají?
Češi nejsou žádné konzervy. Určitě to platí minimálně u placení. Například v bezkontaktním placení bankovními kartami jsme na prvních místech. Podle statistik Eurostatu u nás v posledních letech nejrychleji v celé Evropě rostl počet uživatelů internetového bankovnictví – dnes už jsou to téměř dvě třetiny všech vlastníků běžných účtů. Rychle se šíří i „bankování“ prostřednictvím mobilních aplikací a třeba při bezkontaktním placení hodinkami nebo náramkem se na vás nedívají jako na exota. I díky tomuhle přístupu se Česko (případně státy střední Evropy obecněji) stávají jakousi laboratoří, kde si banky zkoušejí technologické inovace, než se s nimi pustí na větší trhy.
Absolutní špička ale rozhodně nejsme. Podívejme se třeba na to, jak u nás v praxi zatím dopadá směrnice Evropské unie o platebních službách (PSD2). Ta lidem umožnit zpřístupnit bankovní účty třetím stranám – ať už nebankovním technologickým společnostem s patřičnou licencí nebo jiným bankám. Jestli jsme si při zavádění směrnice slibovali, že se záhy po jejím schválení objeví třeba řada nástrojů, které nám umožní pohodlné spravování několika účtů najednou, musíme být zatím notně zklamaní. Příslušnou licencí ČNB zatím disponuje pouze jeden fintech a takzvaný multibanking nabízí jen několik málo bank.
V čem dalším by měly banky v Česku přidat? Jak moc jsou skutečně otevřené technologickým inovacím? V čem v téhle oblasti úspěšné a v čem naopak zaostávají? Zeptali jsme se odborníků z branže.
Helena Zavázalová
poradkyně České bankovní asociace pro fintech a digitalizaci
České banky v posledních letech znatelně přidaly do kroku v přejímání technologických novinek. Částečně je to díky fenoménu zvanému fintech. Ten banky nutí v zostřeném konkurenčním boji urychleně přicházet s novými službami, ale zároveň jim často nabízí technické řešení. Banky jsou ale pilířem finanční stability a důvěry a musejí být při zavádění novinek obezřetné. Pracují taky většinou s mohutnými IT systémy, starými i desítky let, což rychlosti implementace nepomáhá. Velký potenciál stále nabízí využití umělé inteligence, zejména při práci na velkých datech.
Banky se čím dál víc soustředí na zákaznickou zkušenost, protože ta jim napovídá, kudy se dále vydat. V budoucnu můžou dělat pro klienty mnohem víc, než dělají teď, a to ve zcela nových oblastech. Můžou jim třeba zjednodušit život díky správě jejich elektronické identity, což klientům poskytne velmi zjednodušený přístup ke spoustě dalších služeb.
Sridhar Cadambi
člen představenstva Expobank CZ
Ve srovnání s ostatními zeměmi neinovují české banky tak rychle, jak by mohly. Skutečnost, že inovace jsou zaváděny pomaleji, je zdůrazněn v loňském indexu Evropské komise, který srovnával členské státy EU podle jejich schopnosti inovovat. V čele seznamu jsou skandinávské země, ve kterých je digitální bankovnictví mnohem rozvinutější. Rychlost zavádění inovací v Česku je průměrná, přestože země má potenciál být lepší. Banky zaměřené na inovace ale čelí opozici místního konzervativního trhu a postrádají odvahu zavádět nové koncepty. Svoji roli také hraje nedostatečná ochota investovat, například do vývoje umělé inteligence, která má potenciál zlepšit služby zákazníkům. Expobank CZ je jednou z mála místních bank, které se snaží o přijetí platformy digitálního bankovnictví.
Obecně se domnívám, že se nejedná ani tak o samotnou o technologii, ale spíš o způsob, jakým se prodávají finanční produkty, a s ním spojené zákaznické zkušenosti.
Zdeněk Bubák
šéfredaktor Finparáda.cz
České banky jsou v porovnání s ostatními odvětvími v Česku rozhodně na vysoké úrovni jak z pohledu zaváděných inovací, tak v proklientském přístupu. Totéž by se dalo říci při jejich porovnání s bankami ve světě. O tom svědčí rychlé a současně masivní zavádění mobilního bankovnictví a bezkontaktního placení v Česku.
Pokud bychom hledali, co v nabídce českých bank v současnosti chybí, tak určitě okamžité platby, při kterých se peníze připíšou na účet v jiné bance za pár sekund, a to kdykoliv i ve svátek. Tento typ plateb zatím probíhá v pilotním provozu mezi Českou spořitelnou a Air Bank, ale je teprve plenkách. Chybí i zapojení všech bank do multibankovních aplikací, kdy klient může ovládat účty vedené v různých bankách z jedné aplikace. Některé banky aplikace už nabízejí, ale chybí zapojení celého sektoru. Také bych uvítal větší průnik bank do „každodenních“ plateb kdekoliv včetně internetu, aby platby byly bezpečné a současně maximálně rychlé, například opravdu jen otiskem prstu na prodejním zařízení či na mobilním telefonu. Posledním směrem, kam by se banky mohly ubírat, je budování „univerzálních“ aplikací, prostřednictvím kterých budu nejen ovládat svůj běžný nebo spořicí účet, ale změním dodavatele elektřiny nebo plynu či zaplatím daně. To už není jen věc bank, ale měly by se na takových projektech víc podílet.
Josef Boček
analytik České spořitelny
České banky jsou schopné přijímat technologické inovace, a to jak ze zahraničí, tak si je dokážou vytvářet tzv. in house. Těchto příkladů je vícero. Z nedávna je to například zevrubná příprava na spuštění Apple Pay – většina bank chce danou službu nabídnout mezi prvními. Nebo je to celá sféra tzv. otevřeného bankovnictví. To, že české banky skutečně inovačně nespí, ostatně dokazuje i žebříček digitální maturity bankovních systému od společnosti Deloitte. V mezinárodním porovnání se totiž český bankovní trh z pohledu digitální maturity řadí těsně za peloton premiantů, jako je Polsko nebo Španělsko.
A co na českém bankovním trhu v současné době chybí? Zatím se u nás neobjevil masový funkční produkt robo-poradenství, kde by si klient své investice (například do podílových fondů) zařídil z appky nebo počítače z pohodlí domova od začátku do konce. Ideálně i s přesahem do investování skrze zaokrouhlování plateb kartou.
Dagmar Prajzlerová
manažerka projektu Partners bankovní služby
Z pohledu bank směrem ke klientům bych přirovnala situaci k Velké pardubické. Na čele jsou mladí a silní koně, ale záleží na zkušeném žokejovi. Nové mladé a méně „robustní“ banky jsou v čele. Umí klientovi nabídnout pohodlnou a komfortní obsluhu, sledují světové dění a novinky „obratem“ aplikují. Technologie, kterou používají, skýtá otevřené možnosti rychlých změn a úprav.
Velké a již dlouho fungující banky na trhu jsou v nevýhodě, protože ICT technologie, které používají dlouhodobě, jsou zastaralé. Stojí proto před nelehkým úkolem změn a inovací jak technologií, tak bankovních procesů či rolí jednotlivých zaměstnanců.
Klienti, kteří očekávají naprostý komfort a kteří jsou s technologiemi srostlí a odmítají jakýkoli papír či nutnost kamkoli v předepsaném čase dojít, jsou ochotni za svojí představou, jak by měla banka fungovat, kdykoli migrovat. Je tu i velká skupina klientů, kteří se s technologiemi, které banky nabízí, učí pracovat, objevují komfort služby a berou vývoj ICT technologií nabízených „jejich“ bankou jako přínos. Další velká skupina jsou klienti, kteří změnám souvisejícím s rozvojem ICT technologií nerozumí, veškeré novinky berou jako přítěž, taky proto, že nemají nástroje (počítače a chytré telefony), kterými by je mohli ovládat.
A co na bankovním trhu chybí? Standard nabízený všemi bankami např. PIN ke kartě v internetovém bankovnictví, možnost obsluhovat svůj účet kompletně prostřednictvím svého internetového bankovnictví 7 dní v týdnu /24 hodin denně včetně připojování a odpojování produktů.
Další názory odborníků na: Peníze.cz
