Češi na penzi spoří malé částky. Dostanou pobídky, aby je zvedli

4. 3. 2019

Počet Čechů spořících si na stáří prostřednictvím penzijních fondů se zvyšuje. Ke konci loňského roku jich bylo již téměř 4,5 milionu, přičemž částka, kterou tímto způsobem nastřádali, dosáhla 447 miliard korun. Na jednoho člověka takto připadá necelých 100 tisíc korun. „Největší část populace spoří v rozmezí 100 až 500 korun měsíčně, což by bylo v pořádku, pokud by všichni tito lidé spořili již od osmnácti či dvaceti let,“ říká Jan Macek, analytik finančně poradenské společnosti Swiss Life Select.

Češi na penzi spoří malé částky. Dostanou pobídky, aby je zvedli

Aby si takto střádající člověk po odchodu do penze přibližně udržel životní standard, nestačí mu, když nižší sumy začal spořit ve třiceti a později. „Naspořená částka rozhodně nebude v důchodu stačit, a to ani společně se státní penzí,“ dodává Macek.

Peníze „spí“ u bank
Průměrný Čech má v penzijních fondech naspořeno třináctkrát méně než průměrný Evropan z EU15 (státy EU, jak se zformovala v roce 1995). Jsou tu tedy velké mezery v investování do dlouhodobých aktiv, ať už penzijních či podílových fondů. „Češi obecně spoří na stáří málo a v nevhodných produktech. Situace se ale pomalu zlepšuje,“ říká Michal Cibulka, analytik společnosti Broker Consulting.

Také podle Tomáše Vejrycha, investičního manažera společnosti Conseq Investment Management, se situace lepší. Podotýká však, že většina Čechů stále nechává svoje peníze „spát“ na vkladech u bank, kde kvůli inflaci ztrácejí na hodnotě. „Nejen absolutně, ale i proporčně míří pořád víc peněz na depozita než do fondů, kde je přitom šance na zajímavější zhodnocení,“ potvrzuje Vejrych.

Možnost investovat do penzijních fondů, v rámci takzvaného penzijního připojištění, měli Češi od roku 1994. Zpočátku byli lidé motivováni státním příspěvkem, o několik let později přibyly také daňové úlevy. K významné změně došlo v roce 2013, kdy začal systém fungovat pod názvem doplňkové penzijní spoření (DPS).

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o DPS. To je jiné například v nutnosti výběru investiční strategie.

Lidé si u jednotlivých investičních společností mohou zvolit, zda chtějí spořit přes účastnický fond konzervativní (investice do dluhopisů či nástrojů peněžního trhu), fond vyvážený (kombinace dluhopisů a akcií), nebo dynamický, kde portfolio manažer směruje investice primárně na akciové trhy.

Právě dynamické fondy nabízejí z dlouhodobého hlediska největší možnost zhodnocení. Na druhou stranu ceny na akciových trzích více kolísají, což může v jednotlivých letech znamenat propad místo zhodnocení. To byl i případ loňského roku.

Nové (účastnické) fondy na rozdíl od těch předchozích už neručí za to, že případná ztráta v daném roce nesníží úspory klienta. Nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po patnácti letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení.

I tak většina lidí stále dává přednost jistotě (i za cenu mizivých výnosů) a nadále posílá své peníze do transformovaných fondů, které nahradily „staré“ penzijní fondy, a to při zachování většiny podmínek, za kterých byla sjednána původní smlouva o penzijním připojištění. Transformované fondy mimo jiné nadále garantují, že fond v daném roce neprodělá.

Až půjdou do penze „Husákovy děti“
Příspěvkem a daňovými úlevami se stát snaží občany motivovat k tomu, aby si na důchod vytvořili finanční rezervy, které doplní státní penzi. Experti se s politiky shodnou, že spoření přes penzijní fondy či jinou formou nabývá na důležitosti, jelikož veřejný důchodový systém nebude v budoucnu schopen lidem zajistit na stáří důstojný či dostatečně vysoký příjem.

I podle propočtů ministerstva financí a Národní rozpočtové rady nebude nynější veřejný důchodový systém možné zachovat a poměr částek, jež jsou z něj vypláceny, bude vůči mzdě klesat. Lidé by neměli spoléhat na stát a měli by si odkládat vyšší částky.

„Celkem často se o tom mluví, ale málokdo si to připouští. Do důchodu půjde v budoucnu generace takzvaných Husákových dětí a schodek průběžného systému se výrazně zhorší,“ říká Vejrych. Politici budou mít na výběr mezi relativním snižováním důchodů, zvyšováním důchodového věku a zvyšováním pojistného. „Pravděpodobně půjde o kombinace těchto variant,“ podotýká manažer Consequ. Jedno je podle něj jisté: „Důchodcům, kteří budou spoléhat jen na státní penzi, nebude do zpěvu.“

Motivovat Čechy k většímu spoření na penzi by mohl plán, který se rodí na ministerstvu financí. To v koncepci rozvoje kapitálového trhu navrhuje rozšířit daňové úlevy, které nyní platí pro „penzijko“ a životní pojištění, také na další finanční produkty.

Hlavním nástrojem chystaných změn má být takzvaný Účet dlouhodobých investic. Mělo by se jednat o investiční účet osvobozený od daní – po dobu existence i při výběru. Podmínkou ale bude dodržení stávajícího pravidla 60 + 60. Z účtu tedy nebude možné vybírat ani jej zcela zrušit před dosažením 60 let a musí být otevřen alespoň 60 měsíců, tedy pět let.

Zdroj: Hospodářské noviny 

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK