Nespoléhejte na to, že je penze daleko
11. 4. 2019
Skutečně funkční reforma důchodového systému je stále v nedohlednu, ale mladé lidi to příliš netrápí. V pokročilejším věku pak mohou být velmi nepříjemně překvapeni. Jak se připravit přibližuje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.
Většina Čechů si spoří na stáří, nikoliv však nedostatečně. Pro mladé lidi je velice složité představit si svou vlastní situaci za 40 let. Obvykle mají pocit, že stáří je daleko a na řešení je dost a dost času. Navíc je velmi těžké, ne-li nemožné správně odhadnout, jaká situace bude v té době panovat. Většinou se tak spokojí s tím, že mají základní penzijní spoření třeba na 300 korun, a považují to za vyřešenou věc.
Pro získání dostatečného polštáře je ovšem potřeba naspořit si alespoň milion korun. Čím více jsme nároční, tím větší rezervu budeme na stáří potřebovat a je nutné si rovněž uvědomit, že životní úroveň, a tím pádem i nároky rostou. Částka, kterou lze považovat za optimální v dnešní době, nemusí ani zdaleka postačovat pro zajištění solidní životní úrovně za několik desítek let.
Penzijní připojištění vklady nezhodnotí
Ze statistik vyplývá, že většina lidí spoléhá na penzijní připojištění, které je však pro dlouhodobé spoření naprosto nevhodné. Penzijní připojištění, dnes transformované fondy, svým střadatelům sice garantují, že výnos nebude nikdy záporný, ale v této podmínce se zároveň skrývá hlavní úskalí produktu. Fondy jsou tímto nuceny peníze investovat velmi konzervativně, a tak nakupují především státní dluhopisy, které jsou sice hodně bezpečné, poskytují však nízký výnos, nižší než inflace. Ve výsledku tedy spíše garantují reálnou ztrátu.
Oblast přípravy na penzi mívají poddimenzovanou především podnikatelé, kteří si optimalizují daňové přiznání, méně odvádějí do státní pokladny, a budou tak mít nízký státní důchod.
Základem řešení je finanční gramotnost
Základním východiskem z popsané situace by mělo být vzdělávání široké veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti. Je velice smutné, když naši poslanci a tvůrci legislativy nevědí, jak funguje podílový fond, jak funguje doplňkové penzijní spoření nebo že státní příspěvek u penzijního spoření je zajímavý pouze v prvních pěti letech, že mít garantovanou investici na 30 let je nesmysl, že přes investice do státních dluhopisů investor inflaci neporazí. A takto bych mohl ještě dlouze pokračovat. Proto se ptám, když tyto skutečnosti neznají zákonodárci, kteří navíc dennodenně prezentují své nepravdy v mediálním prostoru, jak se potom má orientovat a spolehlivě připravit na stáří běžný občan?
Bohužel, své klienty v tomto ohledu nevzdělává ani většina bank a finančních institucí, protože je to pro ně nebezpečné. Banky potřebují, aby si klienti brali úvěry, ne aby vše platili z úspor. Pro banky jsou vzdělaní lidé v oblasti finanční gramotnosti ve své podstatě největším rizikem.
Jakékoliv daňové úspory, státní příspěvky a jiné podpůrné prostředky jsou navíc zbytečné, pokud si budou lidé na penzi spořit s ultrakonzervativní strategií. Asi nejlepší by bylo nastavit pevně dynamickou strategii pro všechny mladé. To by mělo daleko větší efekt než příspěvek od státu.
Reforma důchodového systému je zapotřebí
Skutečná reforma důchodového systému je bohužel zatím v nedohlednu. Rodí se ale plán, jak Čechy více motivovat k tomu, aby si více a dlouhodoběji dobrovolně vytvářeli rezervy na stáří. V zásadě by se mělo jednat o rozšíření již stávajících daňových úlev pro penzijní fondy a životní pojištění i na další finanční produkty. Češi by si tak mohli výhodněji ukládat a investovat peníze na penzi například i prostřednictvím spořicích vkladů, podílových fondů či přímých investic do cenných papírů. Vyloučeno není ani osvobození od daně u získaných dividend či výnosů z dluhopisů. Na detailech daňových zvýhodnění však ministerstvo financí teprve pracuje.
