Nejvyšší čas na „polštář“

15. 10. 2019

Renesanci zažívá stavební spoření, zhodnotit peníze lze do jisté míry i ve fondech

Nejvyšší čas na „polštář“

Ekonomika je zatím stále ještě ve velmi dobré kondici. Vývoj v poslední době však naznačuje, že tato idyla nebude trvat věčně. Nejvyšší čas začít si vytvářet finanční polštář na dobu, kdy tak dobře nebude.

Čím dřív člověk začne tvořit rezervy, tím lépe. To ví asi každý. Otázkou ale je, jaké finanční produkty k tomu využít. Odkládat stranou si lze na bankovní účty. Smiřte se však s tím, že zhodnocení nebude nijak vysoké. Například Moneta Money Bank nabízí na spořicím účtu zhodnocení 1,2 procenta ročně pro částky do jednoho milionu korun, a to bez dalších podmínek. Expobank na NEO účtu úročí vklady 1,6 procenta. Ještě o něco vyšší úročení lze získat v rámci akčních nabídek bank. „Aktuální sazba pro spořicí účet je 1,7 procenta, je garantovaná na 12 měsíců a je zcela bez podmínek,“ popisuje Martina Lambert z Wüstenrot. U Raiffeisenbank a ING se na pár měsíců můžete dostat na tři, respektive dvě procenta.

Jenže tato nominální sazba není až tak podstatná. „Důležité je sledovat reálnou sazbu, tedy sazbu po odečtení inflace,“ upozorňuje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners. A ta je nyní přes 2,6 procenta. Spořicí účet je tak vhodný pro uložení peněž, které použijeme za pár měsíců či za rok nebo dva. A samozřejmě pro tzv. železnou rezervu na nenadálé výdaje.

Pro další peníze je třeba hledat jiné možnosti zhodnocení, aby prostředky neztrácely na hodnotě. Mnoho lidí tak pro střednědobé cíle využívá stavební spoření. Bez nadsázky lze říci, že zažívá renesanci. Nových smluv o stavebním spoření bylo loni uzavřeno přibližně 486 tisíc. To představuje meziroční nárůst o 14 procent, a to v celkovém objemu cílových částek přes 220 miliard korun, což v meziročním srovnání znamená nárůst o 38,6 procenta.

Lákavý státní příspěvek
Rostoucí zájem o tento produkt potvrzují i letošní čísla. „Za období leden až srpen bylo celkem sjednáno stavební spoření v celkovém objemu cílových částek 136,2 miliardy korun a v počtu 317 425 smluv,“ přibližuje aktuální čísla za celý trh stavebního spoření Jiří Procházka z Wüstenrot. Nejvíc se prozatím daří „Buřince“. „Za období leden až srpen uzavřeli klienti 82 817 vkladových smluv,“ říká Monika Kopřivová ze Stavební spořitelny ČS (Buřinka). Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS) jich za stejné období uzavřela 46 tisíc, Wüstenrot přes 23 tisíc.

Pro konzervativněji založené investory je totiž lákává stabilita a bezpečnost produktu. Vklady jsou ze zákona pojištěny do výše sto tisíc eur, tedy zhruba 2,6 milionu korun. Lákavý je i slušný výnos, kterého lze dosáhnout zejména díky státnímu příspěvku. „Státní podpora činí deset procent z ročně naspořených vkladů, maximálně dva tisíce korun ročně,“ říká Kopřivová. Ideální měsíční úložka je tedy 1700 korun.

Konečná výše ročního výnosu bude záležet na úrokové sazbě odvíjející se od zvoleného tarifu. Například ČMSS („Liška“) má dva základní tarify. Jeden spořicí, s bonusovou úrokovou sazbou, druhý tarif má zase výhodnější podmínky pro budoucí úvěr.

„U čistě spořicích smluv je úrok 1,2 procenta, u tarifu s budoucím plánovaným využitím úvěru 0,5 procenta,“ uvedl Tomáš Kofroň z ČMSS. Sazbu 1,2 procenta má také Wüstenrot a RSTS, Buřinka má jedno procento. Nejvýhodnější úročení nabízí aktuálně RSTS na stavebním spoření pro děti a mladé do 25 let. „Zde je pevná úroková sazba 1,5 procenta ročně,“ dodává Lenka Molnárová z RSTS. Peníze na stavebním spoření jsou ovšem vázané na šest let, pokud tedy chcete využít všechny výhody.

Akcie versus dluhopisy
Pro střednědobé a dlouhodobé potřeby proto stojí za úvahu investice. Asi nejjednodušší jsou přitom investice do podílových fondů. Jejich prostřednictvím můžete investovat prakticky do čehokoli, nejčastěji ovšem do dluhopisů a akcií, dále třeba do nemovitostí či komodit.

Oproti spořicím produktům nabízejí vyšší očekávané zhodnocení, ovšem za cenu vyššího podstoupeného rizika. U investičních produktů totiž neexistuje garance ani zhodnocení a ani vrácení celého vkladu. Na druhou stranu lze tato rizika výrazně snížit, a to dodržováním základních pravidel investování, jimiž jsou pravidelnost, dlouhodobost a diverzifikace, tedy rozložení rizika. Stačí vám k tomu 500 korun měsíčně, což je minimální částka, s níž je možné do fondů investovat.

Vybírat přitom můžete z celé řady fondů. Nejkonzervativnější jsou fondy peněžního trhu, jejich výnos je ale jen nula až dvě procenta ročně. „Dluhopisové fondy nakupující státní a korporátní dluhopisy mohou nabídnout výnosy kolem tří až pěti procent ročně a k tomu odpovídající riziko,“ říká finanční poradce Lukáš Urbánek. Nejvíc lze vydělat na akciích, ovšem také s nejvyšším rizikem. Vyznačují se totiž nejvyšší kolísavostí. Jejich dlouhodobé výnosy se pohybují kolem sedmi procent. Dodejme, že čím vyšší kolísavost, tím delší časový horizont pro takovou investici potřebujete.

Zdroj: Lidové noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK