Bez vyšších daní budou důchody skromnější

28. 1. 2020

Důchodová komise představila hned tři varianty reformy penzí. Nad jejich prosazením ale visí velký otazník. Nehlásí se k nim totiž ani předseda vlády.

Bez vyšších daní budou důchody skromnější

Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s plánem, jak zpřehlednit důchodový systém, lépe ocenit lidi, kteří se starali o děti, a vyhnout se tomu, že za deset let nebudou na penze ve státním rozpočtu peníze. Spolu s Komisí pro spravedlivé důchody nastínilo tři možné varianty, jak by důchodová reforma v Česku mohla vypadat. Deník N přináší odpovědi na nejčastější otázky a odpovědi týkající se tohoto nového návrhu.

Proč nemohou zůstat důchody nastavené tak jako nyní?
Současný systém není udržitelný hlavně kvůli stárnutí obyvatelstva. Růst počtu starobních důchodců bude logicky obnášet i vyšší výdaje na penze a zdravotní péči. „V důsledku stárnutí populace se velmi rychle změní poměr pracujících připadajících na jednoho důchodce ze současného 3 : 1 až na 1,5 : 1. Kvůli tomu se po roce 2030 celý systém začne dostávat do obrovských deficitů,“ vysvětluje předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Jinými slovy, výdaje na důchody by začaly výrazně převyšovat příjmy, které teď vláda čerpá z pojistných odvodů. Národní rozpočtová rada navíc varuje, že bez změny důchodového systému se Česko během padesáti let dostane do dluhové pasti – veřejný dluh vzroste ze současných 33 až na 222 procent HDP. „Každý sedmý senior nad 65 let žije v chudobě. A v budoucnu to má být až každý pátý,“ dodává mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Brodská.

Co si autoři od reformy důchodů slibují?
Navržené změny celý systém podle Nerudové výrazně zjednoduší, má být srozumitelnější a předvídatelnější. Mimo jiné se počítá i se zavedením „individuálních důchodových kont“, odkud si lidé každoročně zjistí, na jakou penzi mají nárok a zda vůbec splní podmínky nároku na důchod. Nesrozumitelnost současného výpočtu důchodů pro většinu Čechů podle ministerstva potvrzují průzkumy. „Velká část populace tak s největší pravděpodobností odhaduje svůj budoucí důchod nesprávně, a na stáří se proto nemůže adekvátně připravit,“ říká mluvčí resortu Brodská.

Komise pro spravedlivé důchody představila tři varianty, jak lze důchody reformovat. Co je pro každou z nich specifické?
Na stole jsou teď tři scénáře: podle spravedlivé varianty průměrný důchod začne hned růst a například v roce 2040 by měli senioři brát v průměru o 15 procent více než teď. V technické variantě by měla být průměrná penze oproti současnosti v roce 2040 vyšší o pět procent, v roce 2060 pak o dvě procenta. „Zpomalení růstu kolem roku 2055 zohledňuje kulminaci počtu lidí v důchodovém věku,“ vysvětluje Nerudová. Úsporná varianta by měla být zavedena, pokud se politici neshodnou na zvýšení daní nebo omezení výdajů státního rozpočtu. „Jedinou možnosti, jak zajistit udržitelný systém, pak bude snížení nově přiznaných důchodů o zhruba 11 procent,“ upozorňuje Nerudová. Všechny penze, tedy stávajících i nových důchodců, by v průměru klesly o osm procent. V první řadě tedy jde o výši takzvaného základního důchodu, na který bude mít nárok každý senior, který odváděl 35 let důchodové pojištění a dosáhl důchodového věku. Minimální důchod by měl v roce 2040 u spravedlivé varianty činit 10 500 korun, u technické 8710 korun a u úsporné 7740 korun. Další bonus by měli získat senioři, kteří pracovali déle než 41 let – za každý odpracovaný rok navíc 240 korun měsíčně. To však platí jen pro spravedlivou variantu.

Započítá se nějak do mého důchodu to, že mám děti?
Ministerstvo práce chce také přidat seniorům, kteří část svého života věnovali péči o děti nebo jiné závislé osoby. Za toto období se jim bude do důchodového pojištění počítat buď jejich poslední příjem, nebo průměrná mzda – podle toho, který údaj pro tohoto člověka vyjde příznivěji. U spravedlivé a technické varianty se jim má částka započítat kompletně, v případě úsporné varianty pak 80 procent této sumy. U spravedlivé varianty by senioři měli dostávat 500 korun měsíčně navíc za každé vychované dítě. Technická a úsporná varianta naopak dobu strávenou v práci, předchozí výdělek (a tím pádem zaplacené odvody) ani počet dětí v úvahu neberou, kritizuje ekonom skupiny Partners Martin Mašát. „Takže jsou více nespravedlivé a jdou zcela proti zásluhovosti lidí na budoucích důchodech,“ myslí si Mašát.

Kde se na to vezme? Jaké daně by se případně měly zavést či zvýšit?
Aktuální návrh konkrétní daně zatím neřeší, přestože jde podle ekonomů o alfu a omegu celé reformy. „Že s návrhem přichází sólo ministerstvo práce a sociálních věcí, ale ministerstvo financí, premiér a vláda jako taková se k návrhu nehlásí, hovoří samo za sebe. V koalici nepanuje ani základní shoda na formě, a dokonce ani na potřebě důchodové reformy,“ kritizuje ekonom z akademického institutu CERGE-EI Daniel Münich. Přímo mluvčí ministerstva práce ale zmiňuje například zdanění velkých korporací nebo kapitálových příjmů. „Je potřeba postavit na misky vah důstojné a spravedlivé důchody na straně jedné a například zdanění firem na straně druhé. Žádná z variant nemluví o změnách ve zdanění nízkopříjmových nebo středně příjmových zaměstnanců,“ dodává Brodská.

Kam by se mohl posunout věk odchodu do důchodu?
Podle Nerudové v tuto chvíli ani jedna varianta se zvyšováním věku odchodu do důchodu nepočítá, ten je teď zastropován na 65 letech. Dlouhodobě se ale bez této změny neobejdeme, myslí si ekonom poradenské společnosti Finez Jan Traxler. „Střední generace už se bude dožívat v průměru devadesáti a více let. Zastropování důchodového věku je naprostý nesmysl,“ řekl Traxler.

Bude mít na základní důchod nárok i člověk, který nepracoval?
Minimální částku dostanou od státu jen lidé, kteří alespoň 35 let odváděli důchodové pojištění.

Pokud bude schválena některá z navrhovaných variant, kdy se dotknou obyvatel vyšší daně nebo pokles penzí?
Pokud jde o růst daní (nebo odpovídající úsporu v jiné oblasti státních výdajů), u spravedlivé varianty by k němu došlo hned, u technické varianty zhruba pět let od jejího zavedení. Se snížením důchodů se počítá v úsporné variantě, a to kolem roku 2030. Ekonom Münich si ale myslí, že podobné úvahy jsou zbytečné, protože nakonec žádná z variant schválena nebude. „V současné míře rozpracovanosti a při téměř absolutním nesouladu názorů vládních stran není možno cokoliv do voleb dotáhnout,“ předpokládá. Podobně vidí budoucnost aktuálního návrhu Traxler. „Politicky je to neprůchodné a před volbami do toho nepůjde ani Andrej Babiš, není sebevrah.“

Platí u navrhovaných scénářů, že bych měl/a na důchod i spořit?
„Záleží na tom, kolik jste do systému odvedli, jak si představujete svou životní úroveň v důchodu, zda máte nějaký majetek na prodej, zda budete žít sám, nebo s partnerem, zda máte děti, které vám budou pomáhat,“ vyjmenovává jednotlivé proměnné Münich. Upozorňuje však, že pokud někdo celý život odváděl pojistné z průměrné mzdy, plánuje žít v důchodu v nájmu a sám, tak jen s penězi od státu bude dost na štíru. Stejně tak nelze paušálně radit, kolik měsíčně odkládat a kdy s tím začít. „Lidem, kteří mají průměrný plat, nestačí poradit, aby si spořili pět tisíc korun měsíčně,“ shrnuje Münich. „V zásadě ale platí, že pokud strávíme v penzi 25 let života, měli bychom po dobu 25 let spořit měsíčně stejnou částku, jakou pak chceme měsíčně dostávat ve formě doplňku k nejisté výši státní penze. Zhodnocení úspor by mělo zajistit, že se vyhneme inflaci a budeme moct uvažovat v dnešních cenách,“ říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK