Vyplácí se spořit na penzi? Miliony Čechů loni inflaci neporazily, vydělali odvážní

10. 2. 2020

Na penzi si ve fondech spoří skoro 4,5 milionu Čechů. Peníze více než milionu z nich se přitom loni slušně zhodnotily. Naopak majitelům transformovaných fondů, tedy původního penzijního připojištění, ukrajuje z vkladů inflace.

Vyplácí se spořit na penzi? Miliony Čechů loni inflaci neporazily, vydělali odvážní

Všechny účastnické fondy doplňkového penzijního spoření byly loni ziskové. Nejlépe vklady účastníkům zhodnotily dynamické fondy, a to v průměru o 18,9 procenta. Vyvážené fondy vynesly 10,7 procenta. Konzervativní fondy, které musí ze zákona investovat velmi opatrně, pak 2,1 procenta. Vyplývá to z analýzy Asociace penzijních společností ČR.

Samotná ziskovost však ještě neznamená, že se peníze opravdu zhodnotily. Důležitá je totiž skutečnost, zda byl jejich výnos vyšší než inflace, tedy zdražování. Ceny v Česku přitom loni v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let.

Do zmíněných tří typů fondů doplňkového penzijního spoření ukládá peníze přes milion lidí. „Predikce pro začátek roku 2020 je z pohledu spoření na penzi dobrá a letošní čísla by na loňské výnosy měla navázat. Nejvyšší výnos očekáváme u dynamických fondů, které se orientují z většiny na akcie, pěkný výnos by měly přinést i vyvážené fondy, které nabízejí mix akcií a dluhopisů. Je vidět, že i když se střídají slabší a silnější roky, v dlouhodobém pohledu se dynamičtější investování vyplatí," říká k výsledkům prezident asociace Aleš Poklop.

Většina lidí, přes tři miliony, ovšem stále spoří do takzvaných transformovaných fondů, tedy do penzijního připojištění. Jenže to už tak pěkné výsledky nemá.

„Od roku 2013 do roku 2019 se transformované penzijní fondy zhodnotily v průměru o osm procent. Ve stejném období kumulovaná míra inflace dosahovala úrovně téměř jedenáct procent. Lze tedy říct, že transformované fondy dlouhodobě nedokážou porazit inflaci a bez příspěvků od zaměstnavatelů a státu nedává smysl si v nich spořit. Reálná hodnota úspor se totiž v transformovaných penzijních fondech snižuje," upozorňuje hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Nebojte se spořit dynamicky, říkají ekonomové
Podle Aleše Poklopa by se měli střadatelé zamyslet nad tím, jestli je pro ně zásadní jistota garance vkladů na konci každého roku, nebo jestli jsou ochotni akceptovat přirozené výkyvy trhu a důležitá je pro ně naspořená částka na konci spoření.

„Lidé u penzijního spoření často vnímají jako bonus jen státní příspěvek, přitom jsou to hlavně výnosy z investic, které je při dlouhodobém spoření na důchod zajistí a udrží jejich finanční standard i po nástupu do penze. Doporučuji jim proto nebát se v delším časovém horizontu investovat v dynamických fondech doplňkového penzijního spoření," uzavírá Aleš Poklop.

S tím souhlasí i Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. „Přestup lze doporučit každému, kdo má před sebou deset a více let. Takže ani v 55 není pozdě. Největší výhodou doplňkového penzijka je volba vlastní investiční strategie, která u dlouhodobějšího spoření může přinést oproti konzervativním transformovaným fondům zajímavější výnos. Máme spočítáno na vzorku 160 klientů, že pouhým přechodem do doplňkového spoření s potenciálním výnosem o tři procenta p. a. vyšším než v transformovaných fondech, budou mít klienti své úspory za deset let vyšší o více než 250 tisíc," říká Urbánek.

-----------------------------------------------------------------

Doplňkové penzijní pojištění

V doplňkovém penzijním spoření si mohou lidé v závislosti na vztahu k riziku zvolit jednu z investičních strategií – konzervativní, vyváženou nebo dynamickou.

Konzervativní strategie – volí ji lidé, kteří nemají zkušenosti s investováním, preferují stabilitu investice a mají vysokou averzi k investičnímu riziku. Tyto fondy musí ze zákona investovat velmi opatrně. Za posledních sedm let dosáhlo zhodnocení fondů zhruba 8 procent. Je ale třeba podotknout, že za stejnou dobu dosáhla míra inflace 11 procent.

Vyvážená strategie – volí ji investoři, kteří už mají nějaké znalosti z investování, jsou schopni a připraveni přijmout rizika spojená s investicemi na akciových a dluhopisových trzích. Za to požadují vyšší zhodnocení svých peněz. Za posledních sedm let, kdy účastnické fondy existují, si vyvážené fondy připsaly 20,2 %.

Dynamická strategie – ekonomové ji doporučují investorům, kteří mají do důchodu minimálně deset a více let, jsou ochotni akceptovat přirozené výkyvy trhu a důležitá je pro ně naspořená částka na konci spoření. Tyto fondy investují především do akcií a jsou nejrizikovější, hodnota akcií může výrazně kolísat. Za posledních sedm let je ale podle údajů Asociace penzijních společností ČR si připsali zhodnocení přes 36 procent.

------------------------------------------------------------------

Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting, připomíná, že přechod z transformovaných fondů do doplňkového penzijka není komplikovaný, jen časově náročný.

„Stačí podat u stávající penzijní společnosti výpověď smlouvy a požádat o převod prostředků na nové doplňkové penzijní spoření. Je třeba dojít na pobočku kvůli ověření podpisu. Výpovědní lhůta je většinou dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zaslání žádosti," říká Vokel.

Pokud by zájemce chtěl přejít do jiné penzijní společnosti, musí nejdříve z penzijního připojištění přejít do doplňkového spoření u stávající penzijní společnosti a pak následně může přejít jinam.

„Jestliže účastník převádí smlouvu trvající kratší dobu než pět let, je nutné zaplatit poplatek 800 Kč. Poplatek se nestrhává z prostředků účastníka, ale je potřeba ho uhradit zvlášť. Bez zaplacení poplatku nedojde k výplatě či převodu prostředků," dodává Vokel.

Doplňkové penzijní spoření sice nenabízí možnost vybrat polovinu naspořených peněz po 15 letech jako transformované fondy, ale je z něj zase možné čerpat peníze na takzvaný předdůchod.

Jde o vyplácení pravidelné dávky z doplňkového penzijního spoření až pět let před dosažením důchodového věku. Účastník tak nemusí žádat o předčasný důchod, kvůli kterému by se mu snížil státní důchod. Doba pobírání předdůchodu nesnižuje vyměřovací základ pro výpočet státního důchodu.

Zdroj: Aktuálně.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK