KOMENTÁŘ: Důvěra v dluhopisy je pouhý mýtus. Pět důvodů, proč je nekupovat

10. 3. 2020

Investice do dluhopisů je obecně brána jako bezriziková investice, ale více od pravdy snad ani nemůžeme být. K dluhopisům se totiž váže mnoho rizik a temných zákoutí, o kterých by investoři měli vědět. Na co si dávat pozor, aby se z „bezrizikových“ dluhopisových investic nestala noční můra, radí analytik společnosti Partners Martin Mašát.

KOMENTÁŘ: Důvěra v dluhopisy je pouhý mýtus. Pět důvodů, proč je nekupovat

1) Garance, jistota a bezpečí jsou pouze relativní pojem
Vžitá důvěra v dluhopisy je nejenže pouhý mýtus, ale přímo klamání spotřebitele. Splacení dluhopisu je sice formálně garantováno, ne ovšem státem či centrální bankou, ale pouze a jen jeho emitentem. Proto není nikdy úplně jisté, zda bude za pár let dluh schopen nebo, ještě hůře, ochoten splatit.

Správně ohodnotit kvalitu emitenta je složité cvičení vyžadující znalost finančních výkazů, vývoje zadlužení, managementu a mnoha dalších faktorů ovlivňujících kreditní kvalitu dlužníka. Před přímým nákupem dluhopisů proto varuje i naše centrální banka a jejich nákupy běžným investorům jednoduše nedoporučuje.

2) Výnos musí odpovídat riziku, a to je teprve alchymie
Největším lákadlem, který míří na nejnižší pudy, je výnos. Právě a pouze na ten se investoři zcela neracionálně dívají. Vůbec nepočítají s dobou do splatnosti či dokonce s riziky spojenými s emitentem. Jak jinak si lze vysvětlit odbyt prašivých dluhopisů, kde stačí slíbit úrok kolem pěti a více procent a přihlásí se mnoho lidí hodlajících kvůli tomu riskovat velkou část svých úspor.

Proč by investoři cpali peníze do firem jako Zoot (firma s obrovským zadlužením na konkurenčním trhu s minimálními maržemi) nebo EMTC (předlužená firma s minimálním majetkem) a mnoho dalších. Často stačila jen barevná marketingová brožura se světlými zítřky a o prodej dluhopisu s jakýmkoliv výnosem bylo postaráno.

3) Daně zabíjejí i zbytek naděje na přiměřený zisk
S výnosy to v současnosti navíc není jednoduché. Výnosy státních dluhopisů zabily centrální banky včetně naší, která nabídla zahraničním investorům levně koruny na jejich nákup. Pak se není co divit, že výnos 10letého státního dluhopisu je 1,5 % ročně při inflaci 3,6 %. Kvalitní korporátní dluhopisy v Česku skoro nejsou, a tak se mnoho „no-name“ firem rozhodlo uvolněnou investiční kapacitu privátních klientů zaplnit nabídkou spekulativních dluhopisů a levně si napůjčovat, dokud to jde.

Pravým zabijákem investování do dluhopisů (podobně jako do dividendových akcií) jsou daně. Platit 15 % z úrokových plateb celou investici do dluhopisů posouvá do zcela virtuálního světa. Při kupónu pouhých 6 % státu každý rok odvedete skoro 1 % investice. Po pěti letech je to 5 % majetku investora ve státním eráru, a to s rizikem na vlastním triku.

Pokud tyto investice srovnáme s investicemi do dluhopisových fondů, není, co řešit. Kvalitní dluhopisové fondy mají náklad kolem 0,75 %, jsou bez vstupních poplatků a daně z úroků neplatí, čímž mají hned náskok. Navíc profesionální správci umí mnohem lépe ohodnotit riziko a najít k němu odpovídající výnos. Na finančních trzích lze nalézt podobné dluhopisy s výnosem i o několik procent výše, než se dostává do rukou běžných investorů.

4) Dávat všechna vejce do jednoho košíku je chyba
Opomíjeným rizikem je sázka na jednoho dlužníka. Pokud by mu podnikání za života dluhopisu z jakýchkoliv důvodů nevyšlo, přijdou investoři kvůli dvěma třem procentům navíc o celých svých 100 %. Prostě a jednoduše při přímých investicích chybí diverzifikace, která je na druhou stranu v DNA podílových fondech. V rámci dluhopisových portfolií drží manažeři desítky emisí a případný krach jedné z nich celkový majetek nijak výrazně neovlivní.

5) Víra věřitelům nemusí stačit
Je tu ještě jeden negativní aspekt přímého investování, který je zcela mimo zřetel běžných investorů, a to likvidita neboli schopnost v průběhu života investici prodat. Prodat spekulativní dluhopis je většinou nemožné. Případná záruka odkupu od emitenta je jen pozlátko, které nic neznamená, protože nic neříká o slevě, s jakou se odkup provede. Cena může být o desítky procent nižší. Nezbývá než čekat až do splatnosti, ať se s emitentem děje cokoliv. Svým způsobem se investor stává věřícím, který se modlí za přežití dlužníka. Stojí ten stres za to?

Dluhopisové fondy mají naopak denní likviditu. Těžko lze v této oblasti najít důvod, proč investovat přímo. Z přímých investic do dluhopisů neplyne investorům žádná výhoda a není zde jediný důvod, proč jít tímto směrem a riskovat vlastní peníze.

 Zdroj: iDNES.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK