Na penzi střádáme stále málo

8. 1. 2021

Důchodový účet vykazuje dlouhodobě deficit, demografická křivka je proti nám, nůžky mezi výší mzdy a výší důchodu se rozevírají. Doporučení je tedy jasné: spořte si na penzi sami. Způsobů je několik. Nejvíce využívaný je jednoznačně tzv. třetí pilíř, tedy penzijní spoření. Ve třetím čtvrtletí 2020 činil celkový počet účastníků 4 414 344 a celkový objem úspor přesáhl půl bilionu korun.

Na penzi střádáme stále málo

To vypadá slibně. Ovšem jen zdánlivě. Kámen úrazu je v tom, že téměř 3,17 milionu účastníků zůstává stále ve „starém“ penzijním připojištění (do něhož se již osm let nedá vstupovat), kde se zhodnocují vklady účastníků v transformovaných fondech.

A ty mají kvůli legislativnímu omezení jednu obrovskou nevýhodu. „Tím, že u nich zákon u výnosů garantuje každoroční tzv. nezápornou nulu, jsou peníze účastníků investovány téměř výlučně do nerizikových státních dluhopisů,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR (APS ČR).

Jejich výnos je dlouhodobě naprosto minimální. „Podle předběžných výsledků lze odhadovat, že výnosy za rok 2020 se budou pohybovat v průměru kolem jednoho procenta,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. Dlouhodobě tak nedokážou překonat ani inflaci. „Ta se současné době pohybuje na úrovni okolo tří procent, tedy poměrně vysoko nad inflačním cílem České národní banky,“ upozorňuje Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting. Podobný scénář se očekávají odborníci i letos.

Garantovaná nula nestačí
Úvaha, že díky garantované nule nelze prodělat, je mylná. Peníze zde uložené ztrácejí na hodnotě. „Ukládat si na penzi v konzervativních fondech starého penzijka doporučujeme pouze těm, kteří se již chystají do důchodu,“ zdůrazňuje Poklop. V dlouhodobém horizontu se vyplatí spořit v dynamičtějších účastnických fondech, tedy v novém doplňkovém penzijním spoření, kam může každý bez problémů přestoupit. Přechody do účastnických fondů podporuje dle Poklopa také nedávná studie OECD, která analyzovala český penzijní systém a dávala doporučení pro jeho vylepšení. Přemýšlet by o tom měli všichni, kterým do důchodu zbývá deset a více let.

„Doplňkové penzijní spoření totiž dovoluje nastavit strategii více dynamickou, tedy s větším podílem akcií,“ vysvětluje Vokel. Právě akciové portfolio je určitou zárukou pro překování inflace na dlouhodobém horizontu. A to i přes volatilitu (míru kolísání) trhů, která – jak ukázal loňský rok – může být i značná.

Pandemie koronaviru pochopitelně akciovými trhy celosvětově otřásla. Znát to bylo zejména na výsledcích za druhý kvartál roku 2020, kdy účastnické fondy, individualizované podle investičních profilů, skončily se ztrátou v celkové výši 729 milionů korun.

Naspořit alespoň milion
Už ve třetím čtvrtletí 2020 však dosáhly znovu ziskovosti 769 milionů korun a o 39,83 milionu korun tak překonaly ztrátu z předchozího kvartálu. „Aktuální vývoj sice část akciových portfolií nechává stále v nejistotě, situace je ale výrazně lepší než jaře a opakování loňského scénáře už nepředpokládáme,“ dodává Aleš Poklop.

Nicméně tyto predikce nejsou až tak podstatné. Spoření na penzi je ze své podstaty dlouhodobý produkt. Předpokládá se, že účastník v něm stráví několik desítek let, ideálně více než 30 roků.

A je zde ještě jeden, dost zásadní zádrhel – nízký objem prostředků. Zkrátka Čechů si na penzi spoří hodně, více než 50 procent pracující populace, což je více než třeba ve Spojeném království či Francii. Jenže si spoří nízké částky. Průměrně si lidé v roce 2020 ukládali jen mezi 700 a 800 korunami měsíčně. Po deseti letech se průměrný zůstatek na smlouvách pohybuje mezi 155 a 175 tisíci korunami. To je pro zajištění na stáří málo. K udržení životní úrovně je dle analytiků třeba mít uloženo nejméně milion.

Je proto nutné, aby si lidé začínali spořit dříve. Měli by si také ukládat více – a v tom by je podle APS ČR měl vyššími příspěvky motivovat také stát (aktuálně je státní příspěvek 90 až 230 korun měsíčně podle výše úložky; je také daňově zvýhodněno) a zaměstnavatelé. A měli by rovněž více využívat již existující vyvážené a dynamické fondy nového doplňkového penzijního spoření místo zůstávání ve starých konzervativních fondech.

Po deseti letech spoření se průměrný zůstatek na smlouvách pohybuje mezi 155 a 175 tisíci korun. To pro zajištění na stáří nestačí.

Zdroj: Lidové noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK