Na důchody snad bude. Otázkou je, na jaké

18. 11. 2021

Je poctivé před mladými lidmi přiznat, že jim stávající penzijní systém solidní stáří nezajistí, říká Martin Švec, šéf nové penzijní společnosti Rentea. Penze podle něj potřebují reformu, která přežije i střídání vlád. Soukromé spoření na důchod pak prý může pomoci rozhýbat větší konkurence.

Na důchody snad bude. Otázkou je, na jaké

Mají dnešní třicátníci šanci na nějakou solidní státní penzi?
Podle jednoho z průzkumů nemají tři z pěti Čechů představu o svém budoucím důchodu. A já osobně si myslím, že ti dva zbylí, kteří představu mají, jsou mladí a vědí, že se na stát nebudou moci spoléhat. Mně osobně je pětatřicet a myslím, že mi penze od státu s bídou pokryje základní životní výdaje.

To jsou vyhlídky opravdu tak bledé?
Demografický vývoj je neúprosný. Podíl osob v produktivním věku 15 až 64 let bude klesat, z nynějších zhruba čtyřiašedesáti procent na necelých padesát sedm procent v roce 2050. Současně s tím bude přibývat seniorů. Když paní ministryně Maláčová mluvila o tom, že na důchody bude vždycky, měla možná pravdu, ale otázkou je, na jaké důchody a co si za ty peníze důchodci koupí.

V čem je podle vás největší slabina současného důchodového systému?
Byl nastaven na jiné demografické parametry a od devadesátých let se výrazně neupravoval, posouvala se leda hranice odchodu do důchodu. Financuje se pouze z aktuálně odváděného pojistného na sociální pojištění a to nebude stačit, už dnes to stačit přestává.

Kde se mohou vzít nějaké další zdroje?
V současné době, než proběhne nějaká důchodová reforma, to může být prakticky jen z daní, žádné jiné podstatné příjmy stát nemá. Proto je nějaká změna současného systému nezbytná.

Potřebu důchodové reformy nám dlouhodobě zdůrazňuje i Evropská unie. Myslíte, že je šance, aby se nová vláda dovedla domluvit s opozicí na takové podobě penzijního uspořádání, které by mohlo mít dlouhodobou působnost?
Myslím, že například někteří politici v hnutí ANO by k tomu mohli být i ochotni. Obávám se však, že jejich předseda Andrej Babiš může považovat za politicky výhodné novou vládu všemožně torpédovat. To ukáže čas. Určitě by nebylo dobré, aby se schválila nějaká reforma a po nástupu další vlády se všechno rušilo, tak jako tomu bylo s reformou spuštěnou v roce 2012.

Rodiče si to zaslouží Kde by se podle vás mělo s debatou o proměně penzí začít?
Nejprve je potřeba říct lidem pravdu a přiznat jim, že na solidní penze to se stávajícím systémem dlouhodobě stačit nebude. Pokud se podaří veřejnosti vysvětlit reálný stav, mohla by být diskuse o změnách systému jednodušší. Z těch praktických kroků se mi líbí myšlenka mezigenerační solidarity v rámci rodin. Rodiče věnovali spoustu energie a financí do budoucího života a uplatnění svých potomků. Proto by bylo správné, kdybychom jim my nyní mohli legální cestou poukázat alespoň část těch prostředků zase zpět.

O takovém návrhu mluvil Petr Fiala, podle kterého by měli mít lidé možnost poukázat jedno procento z hrubého příjmu na penze rodičů či prarodičů.
Ano a je podle mě důležité, aby to bylo určité procento příjmu, a ne nějaká fixní částka, kterou by bylo obtížné počítat a neustále valorizovat. Nůžky mezi mzdami a penzemi se neustále rozevírají a tohle by mohlo ten rozdíl alespoň trochu zmírňovat. Další velký problém vedle důchodů vidím i ve financování zdravotní péče.

Nebude dost peněz, aby ji bylo z čeho platit?
Zdravotní péče je už dnes velmi nákladná. Obávám se však, že do budoucna nemusí být dost prostředků, aby mohla být na stejné úrovni financována i pro dnešní mladší generaci, až zestárne a bude tu péči potřebovat. Na rozdíl od důchodů tady zatím není prostor pro to, aby si lidé mohli pomoci sami.

Jak to myslíte?
Pokud jsem svědomitý, mohu si od raného věku ukládat na stáří. Máme k dispozici takzvaný třetí pilíř penzí (viz box vpravo) a spoustu dalších nástrojů. U zdravotní péče nic takového neexistuje. Snad se podaří přesvědčit politiky, aby se otevřela možnost pojištění dlouhodobé zdravotní péče.

Vraťme se k onomu svědomitému mladému člověku a jeho budoucí penzi. Kolik by si měl ukládat na penzi?
Dnes je průměrná úložka ve třetím pilíři zhruba osm set korun měsíčně, to ale není dost. Ideální by byly alespoň tři čtyři tisíce.

Pokud by nakonec vláda uspěla s nějakou reformou penzí, jež by zahrnovala i spoření na individuálních účtech pod dozorem státu, nebyla by to konkurence pro soukromé penzijní fondy?
Především by to bylo dobře pro společnost jako celek a pro budoucnost občanů. Zároveň si myslím, že by se našlo dost klientů, kteří si budou chtít spořit nad rámec toho, co bude poskytovat stát. Objevovaly se například úvahy o tom, že by mohly vzniknout nějaké státní penzijní společnosti. A já si troufnu odhadnout, že ty soukromé budou lepší, už jen proto, že budou lépe motivované.

Dnes ale soukromé penzijní společnosti příliš velký prostor pro kreativitu nemají.
Ano, je to velmi regulovaný byznys. To na druhé straně znamená, že náklady na správu prostředků jsou ve srovnání s jinými typy investic nízké. Proto penzijní firmy mohou dobře fungovat i s nízkými maržemi. Nevěřím, že by to stát dělal efektivněji.

Na každém procentu záleží

Letos v červnu jste spustili novou penzijní společnost Rentea. S jakými záměry?
Jedním z našich hlavních cílů, mimo ty ekonomické, je rozhýbat oblast penzijního spoření. Transformované penzijní fondy, které nahradily někdejší penzijní připojištění, sice garantují nezáporný výnos, ale už léta svými výnosy ani nedovedly překonat inflaci, a lidé v nich tak fakticky ztrácejí. Novější účastnické fondy doplňkového penzijního spoření jsou na tom sice s výnosy o něco lépe, ale celkově nám trh penzijních společností připadá poněkud ospalý a myslíme si, že je zde dost prostoru pro novou konkurenci, kterou chceme být.

Kolik lidí a peněz je k vytvoření takové konkurenční společnosti potřeba?
Zvládli jsme to připravit s týmem deseti lidí, které jsme dali dohromady napříč skupinou Partners. Na plný úvazek se tomu věnovala jedna kolegyně v roli produktové manažerky. Zákon vyžaduje základní vklad padesát milionů korun, my jsme s ohledem na náš byznys plán vložili asi sto třicet milionů.

Jaký počet klientů jste plánovali získat a kolik jich zatím máte?
Chtěli jsme jich mít deset tisíc během prvního roku, měli jsme jich šestnáct tisíc po třech měsících.

Jaká je jejich průměrná měsíční úložka?
Něco lehce přes sedm set korun měsíčně. Tu průměrnou částku snižují děti, kterým rodiče spoří už odmala a po menších částkách. Na dospělého připadá něco přes tisíc korun za měsíc. K těm ideálním třem čtyřem tisícům je to pořád ještě kus cesty. Bereme to za jeden ze svých úkolů, abychom to dovedli klientům i široké veřejnosti pořádně vysvětlit. Stejně jako to, že pro ně není výhodné zůstávat v transformovaných fondech.

Proč by je podle vás měli opouštět?
Protože v nich mají nízké zhodnocení. Mnoho lidí považuje za hlavní výhodu penzijního spoření státní příspěvek a příspěvek od zaměstnavatele. To jim obojí zůstane za úplně stejných podmínek, i když přejdou do modernějších účastnických fondů, které ovšem mohou ještě přidat výrazně solidnější výnos. Ten se pak díky složenému úročení dramaticky promítne do finální naspořené částky.

Co je to složené úročení a jak funguje?
V principu jde o úročení již dříve zúročených částek. Pokud budeme mít na počátku sto tisíc a každý rok se zúročí o jedno procento, bude to za rok 101 tisíc, za dva roky 102 100 a tak dále. Po dvaceti letech to bude přibližně 122 tisíc. Když se ovšem bude původní částka každý rok úročit dvěma procenty, dojdeme za dvacet let na více než 148 tisíc. A budou-li to tři procenta, bude to 180 tisíc. Na tom dobře vidíme, že každé procento hraje z dlouhodobého hlediska velikou roli a že fakt není jedno, jestli vám fond přináší roční výnos jedno procento, nebo tři.

Spojení s gigantem

Ve vaší společnosti máte tři druhy fondů. Ze zákona je pro každou penzijní společnost povinný konzervativní fond. Jaké má parametry?
Smí investovat jen do státních dluhopisů anebo držet majetek v penězích. Výnosy jsou tak velmi malé a skoro vždy budou zaostávat za inflací. U našich klientů je o tuto formu jen minimální zájem.

Dalšími dvěma jsou dluhopisový a akciový fond. Jakou strategii má dluhopisový fond?
Dluhopisový fond nemá už tak omezené možnosti, může investovat i do korporátních dluhopisů, což umožňuje lepší zhodnocení, dlouhodobě zhruba na úrovni inflace nebo ideálně lehce nad ní. Musí se samozřejmě jednat o investice do stabilních, zavedených a prověřených společností, ne o žádné dluhopisové zlatokopy, se kterými se u nás, bohužel, v poslední době roztrhl pytel.

Nejatraktivnějším z pohledu výnosů by měl být fond akciový. Jak ten váš funguje?
To je náš prémiový produkt. Máme dohodu o spolupráci se společností BlackRock, což je vůbec největší světový správce aktiv. Můžeme využívat jejich know-how, podstatnou část prostředků investujeme právě prostřednictvím ETF fondů (viz box nahoře) BlackRocku s obrovskou diverzifikací napříč celým světem. O akciový fond je u našich klientů největší zájem a míří do něj také nejvíce prostředků.

Co konkrétně vám BlackRock poskytuje?
Jsou to především analytické informace a data. Sdílejí s námi názory na složení portfolií, zprávy o vývoji jednotlivých ekonomik, segmentů hospodářství a podobně. Data jsou dnes velmi cenná a my k nim máme díky dohodě o spolupráci přístup.

Pomáhá spolupráce i vašemu týmu?
Nabízejí celou řadu seminářů a akcí, které mohou naši portfolio manažeři využívat. Oblast investic je velice široká, záběr BlackRocku také a pro naše lidi je skvělé nejen to, že mohou získat nové informace a pohledy, ale i to, že se setkají s lidmi, kteří jsou světová špička ve svých oborech.

Rentea kromě klasického zhodnocení vkladů slibuje klientům také bonus vyplácený z vašich výnosů. Co to v praxi znamená?
Penzijní společnosti mají zákonem stanovené procento, které si mohou strhávat jako odměnu ze zhodnocení spravovaných prostředků. A my si je chceme strhávat jen do určité výše, která nám stačí na uživení a provoz firmy. A o ten zbytek se podělíme se svými klienty, každých pět let jim připíšeme podíl na výnosech. Osobně doufám, že to bude více, ale garantujeme minimálně jedno procento z uložené sumy.

Online o generaci napřed Kromě penzijní společnosti Rentea řídíte také pojišťovnu Simplea. Stále platí, že sázíte na omezené množství pojistných produktů?
Ano, od začátku jsme přidali navíc jen jedno připojištění, pro případ, kdy rodičům vypadne příjem z důvodu péče o nemocné děti. Do budoucna se chystáme ještě přidat pojištění dlouhodobé zdravotní péče a to bude zřejmě na delší dobu všechno.

Jak je na tom Simplea v číslech?
Máme padesát sedm tisíc pojištěných klientů a teď v říjnu dosáhl součet pojistného na všech aktivních smlouvách půl miliardy korun.

Rozšiřujete záběr svého působení i na další trhy?
Minulý měsíc jsme se rozšířili na Slovensko, chystáme se ve spolupráci s tamním partnerem vstoupit do Polska. A hodně sázíme na online, připravujeme novou podobu online prodeje pojištění, o které si troufnu říct, že bude o generaci dále, než co je zatím u nás k vidění.

V čem to bude jiné?
Bude to mnohem méně byrokratické díky novým technologiím. Bude tam větší průchodnost systémem i pro lidi, kteří mají nějaký zdravotní problém, dnešní online prodeje jsou totiž nastaveny prakticky pouze na zdravé klienty. A bude tam propracovaná poradenská část, včetně asistentů, kteří budou moci klientům na dálku pomoci. Podstatné je, že po celou dobu bude proces anonymní, a teprve když od nás klient obdrží finální nabídku rozsahu a ceny pojištění a odsouhlasí ji, odtajní nám svou totožnost a my pak vše přes jeho bankovní identitu zúřadujeme. Prostě pojištění jedenadvacátého století.

Mimochodem, berete dva platy, když jste dvakrát ředitelem?
To beru, z každé společnosti mi musí nějaký chodit, ale v součtu je to určitě méně, než má běžný ředitel pojišťovny nebo penzijky. V obou firmách jsem zároveň zainteresován majetkovým podílem. Největší výhoda pro mě ovšem je, že po letech v nadnárodních korporacích mám práci, kde vidím každý den nějaký posun a výsledky.

Přijde po pojišťovně a penzijní společnosti ještě nějaká další firma?
Skupina Partners, do které spadáme, chystá vlastní banku. Na tom se já nepodílím. Myslím ale, že se objeví ještě i třetí firma v oboru pojištění, a budu rád, pokud budu moci být opět u toho.

Zdroj: Reportér

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK