Zlaté pravidlo finanční inteligence. Poradíme vám, jak vyjít s příjmem a být v pohodě

6. 4. 2018

Být finančně v pohodě znamená zajistit rovnováhu mezi příjmy a výdaji a ideálně ještě něco ušetřit. S tím, jak chytře byste si měli rozložit svůj příjem, vám pomůže zlaté pravidlo finanční inteligence.

Další články

Téměř milionu lidí hrozí, že přijdou o státní podporu na penzijní spoření. Důvodem jsou vládní změny

Výchovné k důchodu už brzo rodiče s jedním či dvěma dětmi nedostanou

Ať už se počítáte mezi finanční matadory či jste na poli udržení domácího rozpočtu amatéry, je dobré si připomenout pár nejzákladnějších zásad finanční gramotnosti. Být finančně v pohodě totiž znamená zajistit rovnováhu mezi příjmy a výdaji a ideálně ještě něco ušetřit.

Jak ale vyjít se svým příjmem bez potíží? Jestliže jedete doma s financemi takzvaně na krev, tedy nedaří se vám z výplaty ušetřit ani korunu, a přitom byste rádi byli finančně v pohodě, zapomeňte na zbytečné úvěry, drahé bydlení v podnájmu a nulovou finanční jistotu.

Pravidlo 10 - 20 - 30 - 40
S tím, jak chytře byste si měli rozložit svůj příjem, vám pomůže zlaté pravidlo finanční inteligence.

„Se svým příjmem zacházejte vždycky zodpovědně. Deset procent vašich příjmů si odkládejte bokem jako likvidní rezervu, ke které máte vždycky přístup. Dvacet procent dávejte stranou na dlouhodobé výdaje, jako jsou spoření na důchod, děti, anebo vaše pojištění, případně pojištění domácnosti. Třicet procent by pak mělo padnout na veškeré náklady spojené s bydlením. A čtyřicet procent je vaše volná spotřeba, se kterou si můžete užívat život," vysvětluj princip pravidla Ondřej Hatlapatka, finanční poradce společnosti Partners.

Co to konkrétně znamená? Z desetiny vašeho měsíčního příjmu si vytvářejte krátkodobou rezervu, kterou pak můžete využít na nenadálé výdaje, jako je například rozbitá pračka, lednice či auto. Peníze ukládejte ideálně na spořicí účet. I když se příliš nezhodnotí, můžete je kdykoli vybrat, ale zase na druhou stranu vás nelákají k běžnému utrácení jako peníze, které máte na k dispozici na běžném účtu.

Pětinu příjmu věnujte na spoření na „horší časy", například do stavebního spoření, spoření na penzi či investujte do podílových fondů. Tato dlouhodobá rezerva vám pak pomůže uhradit třeba studia dětí, rekonstrukci bydlení či přispěje k udržení dobré životní úrovně v důchodu.

Přibližně třetinu příjmu zaplatíte za účty na bydlení, jako jsou energie, voda, nájem či splátka hypotéky.

Maximálně 40 procent příjmu by mělo padnout na běžnou spotřebu, tedy jídlo, dopravu, školu, koníčky, telefony, dovolené, ošacení a obuv, zkrátka za běžný život. „Nezapomínejte však na to, že do této kategorie byste měli zahrnout i splátky za spotřebitelské úvěry, pokud nějaké máte," připomíná Ondřej Hatlapatka a dodává, že máte-li také nějaký typ pojištění, pak platí, že byste za pojistky měli dát celkem nejvýše pět procent z příjmů.

Příklad:
Rodina se dvěma školou povinnými dětmi má čistý měsíční příjem 48 000 korun.

Na spořicí účet posílají z výplat pravidelně 5 000 korun měsíčně. Již to dělají šest let, takže jim krátkodobá rezerva pokrývá v pohodě občasné neočekávané výdaje, jako bylo loni nutné pořídit novou chladničku a letos si oprava auta vyžádala téměř 50 tisíc korun. Do rezervy přispívají stále, proto si na spořáku drží doporučovanou částku ve výši šesti až 12 měsíčních příjmů. Z této rezervy by byli schopní pokrýt i krátkodobý výpadek příjmu jednoho z manželů, kdyby onemocněl, zranil se či přišel o práci.

Dalších přibližně dvacet procent příjmů, v jejich případě 9 400 korun měsíčně si ukládají do dlouhodobé rezervy. Konkrétně oba dospělí po třech tisících do doplňkového penzijního spoření a zbylých 3 400 korun rozdělili svým dětem na dvě smlouvy stavebního spoření. V obou případech tak využívá rodina maximálních příspěvků od státu a u penzijka i daňového odpočtu. Až jim vyprší šestiletá vázací lhůta na stavebku, budou dál přibližně stejnou částku investovat do podílových fondů. Kam, to se ještě raději poradí s odborníky.

Před pěti lety si koupili vlastní byt na hypotéku, kterou budou splácet ještě dalších 20 let. Každý měsíc posílají bance splátku ve výši 7 600 korun, spolu s výdaji za energie, vodu, fond oprav a pojištění ve výši 6 800 korun měsíčně tak rodina vydává celkem 14 400 korun, což je právě doporučovaných 30 procent.

Na běžnou spotřebu domácnosti, tedy na potraviny, drogerii, sport, koníčky, školní aktivity, kulturu, dovolené a pojištění jim pak z rozpočtu zbývá každý měsíc 19 200 korun. Přičemž za životní pojištění manžela, auta a úrazovky pro děti vydají každý měsíc 2 400 korun, které přesně kopírují hranici doporučovaných pěti procent příjmů. Kromě hypotéky rodina žádné jiné úvěry nemá, jinak by museli do částky na spotřebu zahrnout i případné splátky spotřebitelských půjček.

Jestli se vám zdá, že sami vyrovnat své příjmy a výdaje nezvládnete, poraďte se u profíků. Ti vám sestaví finanční plán i s ohledem na vaši plánovanou budoucnost.

Zdroj: Aktuálně.cz