Tři pohledy na stavební spoření: kdy se vyplácí a kdy už ne?
3. 5. 2018
Stavební spoření patří ke stálicím finančních produktů českých domácností. Přinášíme tři aktuální pohledy na stavení spoření pro klienty, kteří v něm spoří, ale i pro domácnosti čerpající úvěry.
1. Cesta k hypotéce
Po velké regulační vlně České národní banky (ČNB), kdy jedním z upravených parametrů byl i konec stoprocentních hypoték, se objevilo mnoho lidí, kteří chtějí bydlet a vzít si hypotéku, ale nemají 20 % vlastních zdrojů na pořízení nemovitosti. A tak využijí stavební spoření.
„Byty potřebují například i mladé rodiny, pro které je nájem daleko vyšší náklad než splátka za vlastní hypotéku a inkaso. Díky stavebnímu spoření to mohou řešit, i když nemají oněch 20 % vlastních zdrojů. Na druhou stranu ČNB zrušila 100% hypotéky právě z toho důvodu, aby se lidé méně zadlužovali. Kvůli regulaci tak vlastně dochází k pravému opaku - klient dluží peníze už předtím, než si sjedná hypoteční úvěr,“ říká finanční poradce společnosti Partners Ondřej Hatlapatka.
Podle něj regulace ČNB celkově teoreticky brání zadlužování lidí, ale v reálu je spíše poškozuje a dostává je ještě do horší situace. O tom, že si tito lidé nepůjčují ve stavebním spoření malé částky, svědčí i následující příklad. Mladá rodina si na novostavbu v Praze při ceně za metr čtvereční ve výši 65 058 Kč a celkové ceně nemovitosti ve výši 4 879 350 Kč půjčila u stavební spořitelny 979 870 Kč.
Podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého však neumí dostupná statistika vyčlenit úvěry, které vznikly v důsledku opatření ČNB. „Opatření ČNB však zvedá zájem o stavební spoření do budoucna, neboť vzroste poptávka po možnosti naspořit vlastní částku, kterou regulace k případnému úvěru na bydlení vyžaduje,“ tvrdí.
2. Úvěr ze stavebního spoření
Se stavebním spořením se pojí dva typy úvěrů. Řádný úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Řádný úvěr je určen těm, kteří mají už něco naspořeno. Překlenovací využívají klienti, kteří nemají naspořeno nic.
Kdo na klasický úvěr nedosáhne, žádá o úvěr překlenovací, který lze čerpat ihned po uzavření smlouvy o stavebním spoření. Doba spoření ani našetřená částka nehrají roli. Na rozdíl od hypotéčních úvěrů i klasického úvěru od stavební spořitelny splácí klient u překlenovacího úvěru pouze dohodnutý úrok, protože neumořuje jistinu jako u řádného úvěru nebo hypotéky. Náklady na úroky se mu nesnižují, počítají se stále ze stejné jistiny.
„Vedle placení úroku zároveň musíte posílat peníze na stavební spoření, dokud nenaspoříte dostatečnou sumu pro přiklepnutí řádného úvěru, tedy 40 % cílové částky. V ten moment stavební spořitelna použije naspořené peníze, kterými umoří část dluhu a zbytek převede na řádný úvěr, jehož pomocí splatíte úvěr překlenovací. Překlenovací úvěr zanikne a na řadu přijde splácení dlužné částky, samozřejmě navýšené o úroky,“ vysvětluje Hatlapatka.
Upozorňuje také na to, že v tomto případě je kromě úroků potřeba počítat s mnoha poplatky. Varuje proto před nápadem pořizovat si vlastní bydlení výhradně z úvěru od stavební spořitelny, a to jak z překlenovacího nebo i řádného úvěru. V obou případech vycházejí náklady na pořízení takového bydlení dráž, než když by bylo financováno prostřednictvím hypotéky. Naopak úvěry ze stavebního spoření mohou být výhodné tam, kde banky hypotéky neposkytují, například na rekonstrukce.
3. Státní podpora s podmínkou
Stavební spoření hraje na trhu s finančními produkty významnou roli. Prvním důvodem je, že stavební spoření poskytuje úvěry na bydlení a doplňuje tak bankovní produkty. Tím druhým je státní podpora v aktuální výši až dva tisíce korun ročně za podmínky, že klient každý rok složí 20 tisíc korun na účet stavební spořitelny.
„Státní podpora je stále vyhledávaným parametrem u spoření. Lidé na ni stále slyší, i když je reálně poloviční, než byla kdysi. I tak dává na krátkém horizontu docela slušný zhodnocovací akcent, například oproti investicím. V dlouhodobém horizontu už však nemá takový vliv a ztrácí smysl,“ říká Hatlapatka.
Z hlediska zhodnocení peněz se stavební spoření vyplácí podle něj pouze tehdy, když chce klient „snadno a rychle“ přijít ke státní podpoře. Ovšem ve srovnání například s podílovými fondy ztrácí stavební spoření při delším než šestiletém investičním horizontu na atraktivitě. A to kvůli nízkému úročení a nákladům na poplatky za vedení. „Diskutabilní je i závěrečné zdanění výnosu a vázanost peněz v prvních šesti letech spolu s pomalostí výplaty peněz během tří měsíců,“ uzavírá Hatlapatka.
Zdroj: iDNES.cz
