Očima expertů: Stavebko, penzijko, pojištění. Co by měl stát podporovat?
16. 5. 2018
Jaké finanční produkty si zaslouží státní podporu a do kterých by se z eráru přisypávat nemělo?
Čas od času se objevují názory, že už není potřeba státní podpora u stavebního spoření, protože jde o relikt minulosti. Svůj účel prý už stavebko úspěšně splnilo, dál můžou s financováním bydlení pomáhat jenom banky.
V souvislosti se státní podporou penzijních investičních produktů (penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření) zase zaznívají výhrady, že by stát neměl zvýhodňovat (ať už finančními příspěvky nebo daňovými odpočty) jeden jediný produkt, když si lidé můžou na penzi odkládat úplně stejně do akcií, podílových fondů nebo jiných nástrojů finančního trhu. Proč tedy nepodporovat také je?
Kritikům státní podpory neuniká ani investiční životní pojištění. Podle mnohých komplikovaný a nedostatečně transparentní produkt s pošramocenou pověstí a krátkou životností, který navíc svým způsobem supluje už existující podporu při zajišťování se na penzi.
Češi na státní podporu slyší. A do produktů, ke kterým stát přihazuje nějaké ty korunky navíc, pravidelně ukládají peníze. Zpravidla se jedná o jediné produkty, ve kterých si tvoří finanční rezervu. Manipulace s výší státní podpory (ať už směrem nahoru, nebo dolu) je tak činnost, u které jednoznačně platí – dvakrát měř, jednou řež.
Co myslí odborníci? Jaké finanční produkty si státní podporu zaslouží a které by na ni naopak neměly mít nárok?
Aleš Poklop
prezident Asociace penzijních společností ČR
Stát by měl příspěvkem nebo daňovou úlevou podporovat činnosti, které lidem pomáhají udržet kvalitu života i v době, kdy přestanou být pracovně aktivní. Víme, že v budoucnu lidé v důchodovém věku pouze se státní penzí nevystačí, už dnes je pokles kvality života výrazný. Motivace pro investování nebo spoření na stáří je důležitá proto, že lidé mají tendenci věci. Motivace ve formě státního příspěvku nebo daňové úlevy, kterou je možné čerpat okamžitě, hraje klíčovou roli, aby lidé prostě začali. A víme, že jak jednou začnou, už je z poloviny vyhráno.
Penzijní spoření je dnes jediný produkt, který je přímo určený pro vylepšení životní úrovně ve stáří, slouží široké veřejnosti, je jednoduchý a přehledný. Z mého pohledu by si zasloužil vyšší státní podporu. Ovšem také investice do vlastního bydlení je jeden ze způsobů, jak si kvalitu života v důchodu vylepšit, i sem podle mě státní podpora patří. Netvrdím, že si podporu zaslouží jenom penzijní a stavební spoření, stát by měl mít ale vždy na mysli, jestli podporovaný produkt pomáhá lidem zlepšovat kvalitu života v penzijním věku, a také zvolit vhodnou míru regulace, protože když do něj dává své peníze, měl by mít kontrolu nad jeho fungováním.
Petr Fejtek
šéfredaktor Profi Poradenství & Finance
Státní příspěvky byly zavedeny jako nutná marketingová služba – aby nalákaly klienty. Což se fakticky podařilo. Snad měly být nastaveny v závislosti na inflaci (nemusel by se snižovat například ten na stavebko), ale to není rozhodující, bylo nutné zachovat srozumitelnost. Stavebko stále plní svou roli, aniž by fiskál nadměrně krvácel. U třetího pilíře by to chtělo nějaký posun, u životního pojištění je to vůbec podivné (víme, jak lobbisticky to tenkrát vzniklo).
Žijeme holt v levicové zemi s nizounkou finanční gramotností obyvatelstva. Příspěvek daný částkou je maximálně srozumitelný. Optimální by bylo zavedení „amerického“ daňového režimu – kdy jakékoli dlouhodobé investice mají ne odpuštěnou, ale jen odloženou daň z výnosů (do doby čerpání, tedy prodeje aktiva). K tomu pak třeba nastavit úplné prominutí daně při čerpání formou renty – jak to už máme u doplňkového penzijního spoření při volbě renty alespoň na deset let. A ještě třeba s nějakým příplatkem či garancí, kdyby klient zvolil doživotní anuitu. Takové systémové řešení by ovšem chtělo skutečnou reformu, která by vlastně řešila i „druhý pilíř“.
Lukáš Urbánek
finanční poradce Partners
Nejsem zastánce státních příspěvků a benefitů, ale musím přiznat, že přiměly řadu lidí odkládat peníze bokem a vytvářet si dlouhodobé rezervy. Stavební spoření a penzijní připojištění bývá mnohdy jediná část portfolia běžných klientů, kde si vytvářejí rezervy. To, že se z dlouhodobého pohledu jedná o neefektivní spoření, je věc druhá. Jestli by stát měl nějakou oblast více podporovat, jsou to penzijní nástroje. Budoucí nízký důchod se týká celé populace bez rozdílu. Bohužel u mladých není důležité, jestli dostanou od státu příspěvek ve výši 23 procent z vkladu nebo 30 procent, ale to, jestli jejich investiční strategie přinese procenta dvě, nebo tři, případně čtyři. Stát by se tedy měl hlavně zaměřit na šíření finanční gramotnosti a vzdělávání v oblasti finančních trhů a investičního rozhodování. Pak si bude moci každý sám spočítat, co je pro něj výhodné a co už ne. Pak budou všichni vědět, že doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem je fajn, že dynamická strategie na dlouhou dobu je bezpečnější a naopak, ale také že je potřeba portfolio diverzifikovat a nespoléhat se pouze na jedno aktivum.
Více na: finmag.cz
