Fondy: Nejvíc vynášejí akcie

20. 11. 2018

Peníze na spořicím účtu vám v dlouhodobějším časovém horizontu nic nevynesou. Zato u investic do podílových fondů se můžete dočkat slušného zisku. Ovšem pokud zvolíte vhodnou investiční strategii.

Fondy: Nejvíc vynášejí akcie

korun. Celkově tak podle údajů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) mají obyvatelé a instituce v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v České republice již 488 miliard korun. Z toho 82 procent připadá na fyzické osoby. Kromě rostoucího objemu investovaných prostředků sleduje AKAT také nárůst podílu pravidelných investic. Na to totiž stačí i 500 korun měsíčně, a je tak dostupné většině lidí.

„Podílové fondy jsou v základu trojího druhu: fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a akciové fondy,“ vypočítává Lukáš Urbánek, finanční poradce z Partners. A pak jsou zde kombinace těchto fondů. Váš výnos se bude odvíjet právě od toho, který z fondů zvolíte. Tedy přesněji od míry rizika, již jste ochotni akceptovat.

Prokletí téměř nulových úrokových sazeb
K těm nejkonzervativnějším patří fondy peněžního trhu. „Ty investují zejména do krátkodobých státních půjček se splatností do jednoho roku,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Tyto fondy však v posledních letech trpěly téměř nulovými úrokovými sazbami centrálních bank všech významných ekonomik, které tlačily jejich výnosy k nule. Zájem investorů tak prudce klesal. Karta se obrátila až letos, růst úrokových sazeb začal pohánět výkonnost těchto fondů směrem nahoru. Žádné zázraky přesto nečekejte. Další konzervativní variantou jsou dluhopisové fondy. „Na trhu jsou fondy zaměřené na nákup dluhopisů státních či firemních – nebo, chcete-li, korporátních dluhopisů,“ uvádí Vlastimil Kučera, manažer investičních produktů Renomia Benefit. V praxi se ale většinou setkáváme s mixem obou typů dluhopisů.

To hlavní mají společné. „Dluhopisy už ze své podstaty přinášejí investorům stabilnější a lineárnější výnosy, což je to, co většina konzervativních investorů vyhledává,“ konstatuje Kovanda. Nejvýznamnějším rizikem tak zde podle něj je tzv. kreditní riziko, jež vyjadřuje případnou neschopnost emitenta (toho, kdo dluhopisy vydal) dostát svým závazkům. U států a velkých firem je však dané riziko minimální, a proto se také většina dluhopisových fondů zaměřuje právě na tyto subjekty.

Zázraky však ani v tomto případě nečekejte. „Zhodnocení státních dluhopisů nejrozvinutějších ekonomik lze očekávat okolo jednoho procenta, kvalitní korporátní dluhopisy mohou investovanou částku zhodnotit okolo dvou až tří procent,“ říká Kučera. Předpokládaný růst úrokových sazeb by ale v budoucnu měl výnosnost těchto fondů dále zatraktivnit.

Nemovitostní fondy jsou atraktivní
„Stále populárnější alternativou klasických konzervativních investičních nástrojů se v poslední době stávají podílové fondy zaměřené na nemovitosti. Loni zde došlo k více než 50procentnímu nárůstu objemu investovaných prostředků,“ dává další tip Lukáš Kovanda. Důvod je jasný: nemovitosti jsou dlouhodobě chápány jako nejbezpečnější forma uložení volných finančních prostředků.

Jenže drtivá většina drobných investorů si investici přímo do nemovitostí (pozor, nejde o nákup vlastního bydlení) nemůže dovolit. „Problémem je vysoká pořizovací cena, nízká likvidita a nezbytné znalosti v oboru,“ vysvětluje Kovanda. Nemovitostní fondy všechny tyto překážky odstraňují. Výnos kolem čtyř procent ročně z těchto fondů činí atraktivní variantu. Zájem o ně proto roste: v polovině roku zde měli Češi investováno necelých 26 miliard korun, což představuje nárůst o 7,22 procenta oproti prvnímu kvartálu letošního roku.

Vyšší zisk slibují akcie
Ještě vyšší výnos se dá očekávat od akcií. „Dlouhodobě lze u těchto dynamických investic očekávat výnos mezi šesti a osmi procenty,“ říká Lukáš Urbánek. Upozorňuje ale, že to vyžaduje delší investiční horizont, minimálně pět let, lépe ještě víc. Akcie totiž mohou v čase hodně kolísat, protože jsou velmi náchylné na nálady na trhu a ekonomické cykly. Když se „propadnou“, je potřeba nějaká doba, aby se zas dostaly nahoru.

I přes toto riziko se do dynamického investování, tedy do akcií, pouští stále víc drobných investorů. „Češi mnohem více než v minulosti slyší na možnost stát se spolumajitelem velkých úspěšných firem prostřednictvím podílového fondu,“ potvrzuje Pavel Hoffman, místopředseda představenstva investiční společnosti Amundi CR a člen výkonného výboru AKAT. V polovině letošního roku tak čeští investoři měli v akciích přes 105 miliard korun, což je o 4,8 procenta více než v prvním kvartálu 2018.

Favoritem však zůstávají smíšené fondy, které své portfolio dělí mezi dluhopisy a akcie. Poměr mezi těmito dvěma třídami se mění v závislosti na aktuální situaci na finančních trzích. Jinými slovy, smíšené fondy míru rizika velmi dobře diverzifikují, tedy rozkládají. Není divu, že k 30. červnu 2018 v nich čeští investoři měli přes 196 miliard korun.

„V rámci maximalizace rizika se můžeme setkat ještě s tzv. fondy fondů,“ doplňuje Kovanda. Ty ve svém portfoliu drží jiné fondy. Zatím ale zájem investorů tolik nevzbuzují, vložili do nich necelých 26 miliard korun. Přesto i zde AKAT zaznamenal bezmála pětiprocentní nárůst.

Zdroj: Lidové noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK