Ceny obědů ve školách zdražily. A ještě zdraží
28. 2. 2023
Od letošního února mohou školní jídelny zvýšit ceny školních obědů v průměru o dvacet procent. Ještě více mohou ceny růst u dopoledních a odpoledních svačin v mateřských školách. Provozovatelům to umožňuje novela vyhlášky o školním stravování.
Tu vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). A podle ní si za oběd mohou školní jídelny od února u strávníka ve věku sedm až deset let říci až 47 korun. Do února to bylo 39 korun. U školáků ve věku 11 až 14 let pak 50 korun, do letošního ledna to bylo 41 korun. A u mládeže starší 15 let může rodiče hlavní jídlo ve škole vyjít až na 54 korun. Přitom do konce ledna to bylo 45 korun. Mnozí středoškoláci pobývají přes týden v domovech mládeže a na internátech, kde se i stravují. Tam činí horní limit pro celodenní stravu, jež obvykle zahrnuje snídani, přesnídávku, oběd, svačinu a večeři, 169 korun.
„Strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze zvýšit horní limit na nákup potravin,“ uvádí MŠMT v novelizované vyhlášce s dodatkem, že navýšit limit ale mohou těmto studentům maximálně o padesát procent.
Náklady na stravování dětí rodiny pociťují
Otázkou tak je, jak se s dalším navýšeným výdajem vyrovnají rodiny s dětmi. Byť ke zdražení školních obědů nedojde u všech jídelen plošně od února, zdražování se v letošním roce zřejmě nevyhne žádné zařízení. Většina jídelen navíc obědy zdražila už loni v září.
„Mám patnáctiletého syna na střední škole, přes týden pobývá na internátu. Za celodenní stravu, to je za snídani, svačinu, oběd a večeři platím nyní přibližně 2800 korun, internát nás vyjde na 1500 korun, doprava na téměř tisíc korun měsíčně,“ vyjmenovává pravidelné výdaje paní Eva.
To ale není zdaleka všechno. Dospívající středoškolák se se stravou ve školní jídelně, jak říká, jen těžko spokojí. A tak dostává ještě kapesné, ze kterého si kupuje jídlo na odpoledne a večer jako druhou večeři.
„Na týden mu dáváme 250 korun, z čehož si kupuje obvykle jen jídlo, a i tak si dovedete představit, co si za to při současných cenách asi koupí. Sotva salát nebo salám a k tomu pět rohlíků,“ vypráví paní Eva s tím, že každou neděli si s sebou navíc její syn odváží zásoby jídla z domova.
Tím to ale pro paní Evu zdaleka nekončí. Má totiž ještě dvě dcery ve věku třináct a čtrnáct let na základní škole. Ani tam nejsou výdaje na stravování zrovna zanedbatelné.. Oběd ve školní jídelně pro jednu zatím ještě vychází na 35 korun, to je zhruba 850 korun na měsíc, pro dvě pak 1700 korun. Rovněž dostávají kapesné 50 korun na týden, za které si, jak říká paní Eva, kupují obvykle také jídlo.
„Už nyní jsou ceny za obědy pro naši rodinu velký výdaj, další zdražení naši situaci zhorší. Navíc, když se děti vrátí ze školy, tak první, co udělají, je, že zamíří k lednici. O pátku, kdy se vrací syn z internátu, vyprávět ani nebudu,“ říká s tím, že už nyní jenom za školní stravování platí měsíčně přibližně 4500 korun.
Do částky přitom nezahrnuje kapesné na stravu pro děti a doma připravované svačiny.
Nekončící zdražování dopadá i na běžné domácnosti
Podle finanční poradkyně skupiny Partners Dany Chňoupkové Míchalové se část českých domácností v posledních letech chovala zodpovědně a odkládala si peníze stranou.
„Teď vidí, že to bylo ku prospěchu, ať už z hlediska vytvoření rezervy, či řádného návyku pravidelného odkládání. Jenže ani jejich finanční rezervy nejsou bezedné a už letos se řada z nich obává, jestli rostoucí výdaje zvládnou ze svých příjmů pokrýt,“ sděluje své zkušenosti finanční poradkyně.
Tvrdí, že stát by měl na podpoře dětí výrazně přidat. Obědy jsou dle jejích slov jeden z dobrých příkladů. Vyšší náklady stát přenáší navíc podle jejích zkušeností na domácnosti, které od státu nepobírají podpory, byť by na ně třeba měly i nárok. Situaci chtějí zvládnout vlastními silami, říká. Její slova potvrzuje i paní Eva.
„Chodím do práce, manžel také, nepobíráme sociální podpory, ale ty ceny nejprve plynu a elektřiny a nyní potravin doslova vysávají nejen náš měsíční rozpočet, ale i finanční rezervy,“ říká k tomu, jak zdražování zasahuje do jejich hospodaření.
Finanční poradkyně Chňoupková Míchalová tvrdí, že taková situace si žádá zevrubnou revizi rozpočtů. Rodiny by si měly pro přehlednost sepsat své měsíční příjmy a výdaje. Následně se zamyslet nad tím, kde je možné výdaje případně snížit.
„Obvykle se najde nějaká zbytná položka, jejíž vypuštění nebo natažení frekvence takového výdaje uspoří domácnosti stovky i tisícikoruny měsíčně,“ vysvětluje.
K omezení výdajů, jako jsou platby za školní obědy pro děti, ale mají rodiny podle ní přistupovat až ve skutečně krajní nouzi.
Vysoké ceny školních obědů si uvědomuje i MŠMT
Dopady vysokých cen potravin do rozpočtů domácností s malými a dospívajícími dětmi si uvědomuje i ministerstvo školství. O tom svědčí i fakt, že pro letošní rok navýšilo peníze neziskovým organizacím, které je přerozdělují do škol na úhradu obědů těm žákům, jejichž rodiny na ně nemají prokazatelně dost peněz.
„Také v roce 2023 bude pokračovat podpora školního stravování pro žáky základních škol z rodin v nepříznivé finanční situaci. Z důvodů zvýšení cen potravin a energií byla původní alokace 60 milionů korun posílena na plných 100 milionů korun,“ uvádí ve výzvě pro nestátní neziskové organizace ministerstvo.
Současně dodává, že počty dětí, jejichž rodiny nejsou schopny finančně zajistit obědy, se u nás stále zvyšují.
„Ano, i to je řešení pro některé domácnosti. Finance na školní obědy z ministerské dotace rozdělují neziskové organizace formou daru jednotlivým školám, které z nich pak hradí obědy dětem, jež vyhodnotí jako potřebné,“ dodává Chňoupková Míchalová.
Samotní rodiče, kteří si ze svého příjmu nemohou dovolit dětem školní obědy platit, se pak mají podle ní obrátit nejdříve na vedení školy. Ta následně rozhodne o snížení nebo úplném prominutí plateb za stravování a rozdíl pokryje právě ze zmíněné ministerské dotace.
Zdroj: E15.cz
