Odložené platby, nový český hit. Nahrává jim zákon, experti nabádají k rozvaze
24. 7. 2023
Odložené platby, které umožňují oddálit splátku nakoupeného zboží zpravidla až o 30 dní, se u Čechů těší čím dál větší oblibě. Například služba PlatímPak, za níž stojí Raiffeisenbank, hlásí zhruba sedmdesátiprocentní meziroční růst objemu žádostí. Podle expertů by lidé při využití této služby měli myslet na to, že i odložená platba je úvěr. A podle toho k ní přistupovat.
Vyšší zájem nereportuje pouze PlatímPak, ale také společnost Twisto, další poskytovatel odložených plateb. „V roce 2021 jsme na našich dvou trzích zprostředkovali kolem osmi milionů transakcí, o rok později to bylo přes devět milionů a letos téměř jistě překonáme deset milionů transakcí. Minimálně dosavadní průběh roku napovídá, že by to neměl být problém,“ uvedl Jan Hanzlík, country manažer společnosti Twisto pro Českou republiku.
Větší zájem o službu pozoruje také společnost Skip Pay, další poskytovatel odložených plateb, kterému za zády stojí skupina ČSOB. „Zájem o využívání odložené, ale i rozložené platby meziročně výrazně stoupl. Počet klientů narostl meziročně o třetinu,“ vysvětlil Richard Kotrlík, CEO Skip Pay.
Průměrná částka, kterou Češi tímto způsobem utratí po vyzkoušení služby, činí u společnosti Twisto 1 250 korun a podle Hanzlíka stabilně stoupá. V případě PlatímPak převyšuje 3 000 korun.
Dobrý sluha, zlý pán
Experti na dluhovou problematiku se shodují, že i k odloženým platbám, které bývají při včasném splacení bezúročné, je třeba přistupovat s rozmyslem. Připomínají totiž, že i když se to tak na první pohled nemusí zdát, jde o formu úvěru, který bude stejně jako každý jiný nutné v domluveném termínu splatit.
„Výhodnost produktu spočívá zejména v bezúročném období. Klient by však neměl zapomínat, že si i v bezúročném období vytváří finanční závazek, který je potřeba uhradit v poměrně krátkém čase,“ upozorňuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI, s tím, že problémy se splácením těchto úvěrů zatím nepozorují.
Rozvaha je podle Radka Hábla, zakladatele Institutu prevence a řešení předlužení, na místě především při nákupu dražších věcí, na něž aktuálně spotřebitel nemá finance, a proto chce jít cestou odložené platby.
„Když už si půjčuji, je nejlepší si částku rozložit do co nejvíce měsíčních splátek. Odložené platby jsou nepříjemné v tom, že když tu částku nemám teď, tak ji zřejmě nebudu mít ani za třicet dní,“ upozornil Hábl.
David Borges z Člověka v tísni doplňuje, že tento způsob nakupování může zejména v mladých lidech vyvolat mylný dojem, že lze fungovat i bez finanční rezervy, protože každý problém se dá vyřešit půjčkou. „Snadno se může stát, že v případě potíží, jako jsou ztráta zaměstnání či nečekaný výdaj, další půjčku nedostanu a ocitnu se bez rezervy ve velmi nepříjemné situaci,“ míní Borges.
Co se hodí vědět o odložené platbě:
* Odloženou platbu e-shopy nabízejí jako jednu z platebních metod. Stačí ji tedy zaškrtnout při výběru platební metody.
* Nákup hradí poskytovatel odložené platby, klient tedy nákup během stanovené lhůty zaplatí jemu.
* Na úhradu má klient zpravidla 30 dnů. V tomto limitu neplatí žádné poplatky ani úrok. Ty začnou nabíhat až poté, co uplyne sjednaná lhůta k zaplacení nákupu.
* Například společnost Twisto má poplatky odstupňované podle délky prodlení. Za prvních pět dnů po splatnosti si naúčtuje 150 korun, poté poplatek postupně narůstá a při prodlení 30 a více dnů si Twisto naúčtuje 650 korun plus 10 procent z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky.
* Výhodou odložené platby je, že zákazník zaplatí pouze za zboží, které si opravdu chce nechat. I to, že nemusí nikam vkládat své citlivé platební údaje.
U některých spotřebitelů mohou podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, odložené platby obecně zvýšit nákupní apetit. „Je to další možnost, jak si pořídit zboží takzvaně na splátky. U některých typů klientů to určitě může zvýšit nákupní apetit. Na druhou stranu se domnívám, že možnosti úvěrových společností prověřit si bonitu klienta jsou dnes natolik vyspělé, že vyšší úvěry u rizikových klientů stejně nepřipadají v úvahu,“ vysvětlil Šmejkal.
Oblasti zboží, na které Češi odložené platby uplatňují, se podle Twista stále rozšiřují. Nejvíce je lidé využívají k nákupu módy. Loni ale například výrazně vzrostla také oblast parfémů, služeb nebo auto-moto. Službu PlatímPak klienti podle jejích dat využívají například při nákupech elektroniky, nábytku, oblečení, kosmetiky, ale i letenek nebo ubytování.
„Odložená platba roste rychle tam, kde chtějí mít zákazníci jistotu, že budou moci zaplatit až po doručení. Zároveň u mnoha e-shopů začíná nahrazovat stále dražší dobírku,“ doplnil za Skip Pay Kotrlík.
EU utáhne kohoutky
V Česku aktuálně odložené platby podléhají zákonu o spotřebitelském úvěru z roku 2016, reguluje je ale jen částečně. Poskytovatelům odložených plateb tak umožňuje, aby při ověřování úvěruschopnosti žadatele nebyli tak přísní, jako by například museli být u běžných spotřebitelských úvěrů. „Poskytovatelé například nemusejí plnit tak rozsáhlou informační povinnost ani nemusejí detailně ověřovat úvěruschopnost klienta,“ vysvětlil právník finanční skupiny Partners František Nonnemann.
To má ale brzy změnit směrnice Evropské unie, kterou by Česko mělo implementovat do roku 2025. V praxi by měla po poskytovatelích vyžadovat důslednější ověření žadatelů i v případě nízkých částek.
„Podle dosavadního znění návrhu by se regulace na odložené platby vztahovala v plném rozsahu. To znamená, že i při odložení platby za tisíc korun při nákupu v e-shopu, což je asi nejčastější scénář, by spotřebitel musel obdržet předsmluvní informace a vysvětlení a poskytovatel odložené platby by musel ověřit jeho úvěruschopnost, typicky prostřednictvím úvěrových nebo dlužnických registrů, zavést důkladnější vnitřní schvalovací a kontrolní systém,“ doplnil Nonnemann.
Očekává, že si směrnice vyžádá změnu byznysového modelu těchto poskytovatelů, protože se s ní vzhledem k vyšším požadavkům budou pojit náklady navíc. „Mohlo by to vést buď k omezení dostupnosti odložené platby, protože se poskytovatelům ani obchodníkům nebude vyplácet, nebo naopak k nutnosti doplnit další produkty, jako je například něco na způsob kreditní karty, jak už to dnes dělají Twisto nebo Skip Pay, čímž by tyto zvýšené náklady kompenzovali,“ míní Nonnemann.
Žadatele z pohledu úvěruschopnosti poskytovatelé do určité míry ověřují i dnes. Jak moc přísní bývají, záleží na částce, k níž se odložená platba vztahuje. Ověření přes telefonní číslo stačí pro platbu do 5 000 korun například u Skip Pay. „Ověřujeme přes telefonní číslo, což je pro zákazníka jednoduché. Ale na naší straně je za tím sofistikovaný rozsáhlý skóring, u kterého pracujeme se stovkami údajů. V takovém případě umožníme odložit maximálně pět tisíc na čtrnáct dnů,“ vysvětlil Kotrlík s tím, že pokud by chtěl klient limit navýšit, projde výrazně komplexnějším hodnocením, které obnáší například i doložení příjmů.
Twisto postupuje při ověřování úvěruschopnosti jinak v případech jednorázových plateb neregistrovaných zákazníků a jinak v případech registrovaných uživatelů. „U neregistrovaných zákazníků je transakce vždy bezplatná a jedná se o platby nízké hodnoty, typicky do tisíce korun. Pro tento typ plateb není podle platné legislativy a regulace posouzení úvěruschopnosti nutné. „Twisto proto v těchto případech provádí pouze posouzení rizikovosti, o které se stará náš risk engine Nikita,“ vysvětlil Michal Kročil, Chief Risk Officer Twisto, s tím, že registrované klienty, kteří mohou dělat platby za vyšší částky, posuzují důkladněji.
„Využíváme především data od klientovy banky. Můžeme tak ověřit výši jeho příjmů a výdajů. Poté vyhodnotíme úvěruschopnost a poskytneme takovou kreditní linku, která je pro klienta zdravá,“ dodal Kročil.
Co si o odložených platbách myslí dluhoví experti?
David Borges, analytik z neziskové organizace Člověk v tísni: Rozvoj odložených plateb vnímám s určitými obavami. Nejde jen o to, že lidé díky nim nakupují věci, které nutně nepotřebují. Větší problém vidím v tom, že tento způsob nakupování může – zejména u mladší generace – vytvořit dojem, že lze fungovat i bez finanční rezervy, protože každý problém vyřeším půjčkou. Tak to ovšem není. Snadno se může stát, že v případě potíží (nemoc, ztráta zaměstnání nebo nečekaný výdaj) další půjčku nedostanu a bez rezervy se ocitnu ve velmi nepříjemné situaci. Proto si myslím, že běžné nákupy bych si na úvěr pořizovat neměl.
Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení: Když si kupuji cokoli na splátky, musím zvážit, jestli to potřebuji. Když si kupuji na splátky, tak to znamená, že na to nemám. Pokud to není na rozbitou pračku, kterou potřebuji, tak jakýkoli nákup na splátky nedává smysl, protože to znamená nějaký závazek do budoucna. A je jedno, jestli je to třicetidenní odklad nebo dvanáct měsíčních splátek.
Je to stále o tom, že si nemáme kupovat nic, co je zbytečné. Na splátky by si lidé měli kupovat jen to, bez čeho se neobejdou. Když už si ale takhle půjčují, je nejlepší si to rozložit do co největšího počtu měsíčních splátek. Odložené platby jsou nepříjemné v tom, že když tu částku nemám teď, tak ji nebudu mít ani za těch třicet dní.
David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni: Je třeba si uvědomit, že se jedná o standardní půjčku, kterou je třeba splatit. Má tedy nějaké termíny splatnosti a v případě nedodržení přicházejí v úvahu nějaké sankce. Je nutné mít stále na paměti, že i tento druh půjčky se musí splatit, takže se musí vejít do standardního domácího rozpočtu.
Je potřeba se ptát, zda budu mít za daný čas peníze opravdu mít a co se ve finančním životě změní. Když totiž peníze nemám teď, tak co se pozitivního změní za daný čas? Budu mít menší výdaje? Vznikne mi nějaký finanční prostor pro splácení této platby? Nebo budu mít větší příjem? Kde se ty peníze objeví? Ušetřím si je do té doby? To jsou otázky, které při podcenění tohoto způsobu splácení vedou k tomu, že se člověk dostane do prodlení a musí vyjednávat se splátkovou společností o změně splátkového kalendáře, o posunutí splatnosti, což zase vytváří nějaké další poplatky.
Zdroj: iDnes.cz PREMIUM
