Za chybu v práci musela zaplatit. Stačilo mít pojištění odpovědnosti

21. 11. 2018

Mohou být ve svém oboru špičkoví profesionálové, přesto se může stát, že i oni někdy udělají chybu. Na co si dát pozor a jak zabránit tomu, abychom škodu platili ze své kapsy, radí finanční poradci.

Za chybu v práci musela zaplatit. Stačilo mít pojištění odpovědnosti

Osmatřicetiletá Helena uzavřela loni v létě smlouvu o dílo. Jisté ostravské firmě měla spravovat účetnictví. Do daňového přiznání však zahrnula i několik listin, které po formální stránce nesplňovaly náležitosti daňového dokladu. Její povinností bylo ověřit, zda splňují všechno, co takový dokument vyžaduje. „Finanční úřad tyto doklady neuznal a firmě vyměřil penále za odvedení nižší daně. Zaplatit jsem to musela samozřejmě já, byla to moje chyba,“ vysvětluje dopady své nepozornosti Helena.

Varováním může být i další příklad, kdy jistá IT společnost, která firmě spravovala několik e-shopů, zaznamenala technické závady, které vyřadily její servery na několik dní z provozu. Firma pak požadovala po IT společnosti úhradu ušlého zisku.  

Pozdě „bycha“ honit
V obou případech by dotyční mohli klidně spát, kdyby si předtím zřídili pojištění profesní odpovědnosti. „Toto pojištění se sjednává pro případ škody způsobené v důsledku chyby, omylu či opomenutí při poskytování odborných služeb. Chrání nejen pojištěného, ale i jeho klienty, neboť zmírní finanční následky jeho profesního pochybení,“ vysvětluje finanční poradce společnosti Partners Jaroslav Gall.

Zatímco lékaři, advokáti, soudní znalci, advokáti či třeba veterináři musejí mít ze zákona zřízené pojištění profesní odpovědnosti povinně pro případ, že učiní pracovní chybu a třetí osobě způsobí újmu, dalších profesí z řad OSVČ, zaměstnanců a právnických osob se tato povinnost netýká. Záleží jen na nich samotných, zda si pojištění zřídí.

Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání lze rozdělit do dvou skupin. Do první patří zaměstnanci, kteří způsobí škodu svému zaměstnavateli, druhá se týká lidí pracujících na OSVČ, právnických osob a živnostníků.

Používáte v práci auto? Tak neriskujte!
Pojištění odpovědnosti zaměstnance, ale i OSVČ u většiny profesí vyjde řádově na jeden až dva tisíce korun ročně. Výjimkou jsou profesionální řidiči a ti, kteří v práci řídí služební auto. U nich je pojištění přibližně o tisíc korun dražší. Podstupují totiž znatelně vyšší riziko vzniku škod na zdraví i na majetku. Pojištění odpovědnosti využívají i řemeslníci, a to jak pro český trh, tak i další unijní pracovní trhy.

Nejdůležitější roli pojištění odpovědnosti z výkonu povolání hraje rizikovost, ale také výše spoluúčasti. Pojišťovny většinou nabízejí deset, dvacet nebo třicet procent. „Platí, že čím vyšší spoluúčast, tím nižší cena pojistného. Pro stanovení výše spoluúčasti je potřeba si vždy vyčíslit, jaké škody mohou při výkonu povolání nastat. Mohou to být rozbité sklenice s potravinami, zničený náklad nebo pozdě zaúčtované transakce,“ vypočítává Gall.

Rizika nesou hlavně instalatéři, topenáři a elektrikáři
U osob samostatně výdělečně činných bývá pojištění odpovědnosti doplněno o i pojištění majetku, jako jsou provozovny s vybavením, nebo vozový park. I tady hraje roli rizikovost.

„Mezi nejrizikovější profese v tomto směru patří instalatéři, topenáři nebo elektrikáři. Nehody, se kterými se setkáváme, nejsou mnohdy způsobeny špatně odvedenou prací, ale náhodou nebo chvilkou nepozorností,“ říká ředitelka pojištění podnikatelských rizik Slavia pojišťovny Lucie Ponertová.

Uvádí pojistný případ instalatéra, který špatně provedl vodovodní spoj. Ten v době nepřítomnosti majitelů bytu praskl a vytékající voda zničila kuchyňskou linku, dřevěnou podlahu bytu a vyplavila také byt sousedů o patro níže. Celková škoda tehdy dosáhla částky 420 tisíc korun.

Problémem jsou často i špatně nastavené smlouvy
Ponertová upozorňuje také na špatně nastavené pojistné smlouvy, kdy pojišťovna takzvaně neplní, protože pojištěný měl špatně uzavřenou pojistnou smlouvu. „Důležité je odlišit podstatná a nepodstatná rizika a k nim přiřadit odpovídající pojistné krytí,“ zdůrazňuje.

S tím souhlasí i Jaroslav Gall. „Drobné škody zvládnete uhradit z finančních rezerv, takže ty se vyplatí pojistit, jen pokud rezervy chybí, nebo se škoda opakuje častěji.  Podstatná jsou ale rizika, která vás finančně ohrozí. Ty je třeba pojistit,“ upozorňuje poradce a nabádá, aby lidé bezmyšlenkovitě nepodepisovali nejlevnější nabídku, ale nad pojištěním se zamysleli a zvážili všechna pro a proti.  Výše pojistných částek je zde totiž vyšší, v řádech stovek tisíc až milionů.

„U OSVČ žádný takový limit není,“ říká Gall s dovětkem, že osoby samostatně výdělečně činné se pojišťují většinou na výši ročního obratu.

Pojištění odpovědnosti podnikatelů je individuální a specifické. Vždy je nutné vycházet z konkrétní činnosti zájemce o pojištění. Důležitá je výše obratu, výše závazků, pohledávek, výdaje a náklady.

U zaměstnanců je to jednodušší. Pojistná částka by neměla překročit 4,5násobek jejich průměrné hrubé mzdy, tedy maximální výši, kterou po nich může uplatňovat zaměstnavatel v případě vzniku škody. Ovšem pozor, tento limit se nevztahuje na situace, kdy byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo použití jiných návykových látek.

Zdroj: iDNES.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK