Vláda znovu nabídne Dluhopisy Republiky. Ať (prý) vydělá i česká rodina
17. 2. 2026
Ministryně financí se nechala slyšet, že obnoví svého času populární Dluhopisy Republiky přímo pro občany. Ty zejména v období vysoké inflace a úrokových sazeb přinášely fantastické zhodnocení. Budou ale tak finančně atraktivní i tentokrát? A vyplatí se státu?

„Nabídneme českým domácnostem Dluhopisy Republiky. Budou si moci zhodnotit své peníze od jednoho tisíce do tří milionů korun,“ říká Alena Schillerová (ANO).
To slibovala už loni před volbami a doplnila: „Proč by na úrocích ze státního dluhu měli vydělávat jen zahraniční banky a velcí investoři? Ať vydělá i česká rodina!“
Prvním českým ministrem financí, který přišel s nabídkou dluhopisů pro domácnosti, byl v roce 2011 Miroslav Kalousek (tehdy TOP 09). Později na něj navázala právě Alena Schillerová, když se stala šéfkou státní kasy v první Babišově vládě.
Naopak vláda Petra Fialy (ODS) emise těchto dluhopisů okamžitě zastavila s tím, že jsou pro stát příliš drahé. A to i přesto, že tento typ dluhopisů, které si domácnosti kupují prostřednictvím bank a dalších finančních institucí, je běžný v mnoha státech. Z nám blízkých zemí je nabízí například Slovensko nebo Chorvatsko.
„Obnovení emisí státních dluhopisů vnímám vcelku pozitivně. Nabídnout české státní dluhopisy všem beru jako rozšíření možností investovat a zároveň se podílet na financování státního dluhu jako kterýkoliv jiný věřitel,“ říká investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát. Podle něj nová ministryně financí Schillerová ale bere Dluhopisy Republiky spíše jako politické gesto pro občany, kterým může s penězi státu za zády nabídnout něco jako instrument dotovaný státem.
A není jediný, kdo tento krok vnímá kladně. Znovuobnovení státních dluhopisů přímo pro občany dává smysl rovněž podle investičního ředitele společnosti Amundi Czech Republic Petra Zajíce, a to i z hlediska investic jako takových.
„Současné makroekonomické prostředí je pro dluhopisové trhy příznivější než v předchozích letech. Po zhruba patnácti letech se obnovila standardní výnosová křivka, takže investoři jsou opět odměňováni za delší splatnost. V takovém prostředí mohou být dluhopisy jednou z možností, jak v portfoliu pracovat s jiným typem rizika než u akcií,“ vysvětluje.
Není všechno zlato, co se třpytí
Dluhopisy typu Dluhopisů Republiky nakupují občané přímo u jejich prodejců. Ty si vybírá Ministerstvo financí ČR (MF ČR). Svým způsobem tak občané ze státních dluhopisů profitují přímo. Nikoli prostřednictvím podílových nebo penzijních fondů, které je zejména nakupují, a patří hlavně bankám. Pokud tedy ministryně Schillerová dodrží slovo a znovuobnoví emise Dluhopisů Republiky, lidem se rozšíří možnosti, jak do státních dluhopisů investovat. Nabízí se ale otázka, zda se jim to vyplatí.
A to, jak vysvětluje Mašát, zase až tak jednoznačné není.
„Záleží na pohledu každého zájemce o tyto dluhopisy i na jeho potřebách. Pokud má člověk delší investiční horizont, tak koupě pětiletého státního dluhopisu s výnosem kolem čtyř procent nedává vlastně smysl, protože existují vhodnější instrumenty s mnohem vyšším výnosem.“
Také ale připouští, že se určitě na trhu najdou i lidé, kteří si chtějí na pět let uložit peníze opravdu konzervativně. A právě jim se může tento typ dluhopisů hodit. Jen by si ale podle jeho názoru měli uvědomit, zda je pro ně tato investiční strategie vhodná.
„Při delším investičním horizontu a vyšší toleranci k riziku nabídka přímého nákupu státního dluhopisu ztrácí na přitažlivosti,“ vysvětluje Mašát proč a znovu odkazuje na investice, které přinesou – samozřejmě při vyšším riziku – vyšší výnos.
Za příklad dává investice do akcií. Jeho slova v tomto ohledu dokládají i výnosy státních dluhopisů – pro institucionální investory, ne domácnosti – při delším než pětiletém investičním horizontu. Ty s desetiletou splatností aktuálně nabízejí podle dat České národní banky výnos 4,65 procenta. Což podle investičních analytiků není při takto dlouhém investičním horizontu nijak závratné zhodnocení. Na druhou stranu je ale třeba říci, že toto zhodnocení je prakticky bez rizika a stále třeba nad aktuální hodnotou inflace.
Dluhopisy Republiky nejspíš opět stát zadotuje
Argumentovat jenom vyloženě tržními parametry u Dluhopisů Republiky přímo pro občany rovněž není úplně namístě. A to proto, že stát v minulosti tyto dluhopisy zvýhodňoval. Nabízel vyšší úroky, než bylo běžné na trhu. Rovněž nabízel dva typy těchto dluhopisů – s pevným a takzvaně variabilním kupónem.
„Pevně úročené dluhopisy měly systém postupného navyšování výnosu v závislosti na době držení. To snižovalo jejich likviditu a relativní výnos proti srovnatelně dlouhým investicím,“ konstatuje Mašát.
Naopak dluhopisy s variabilním kupónem přinášely „díky“ vysoké inflaci a „díky“ vysokým úrokovým sazbám super výhodné zhodnocení. Například během inflačního období v letech 2022 a 2023 nesly kolem 18 procent zhodnocení ročně. Což byl fantastický výnos, který se ale v dohledné době už jen těžko zopakuje, a to kvůli poklesu inflace a úrokových sazeb. Dluhopisy pro občany však nejsou jen o výnosu. Mají výhodu například v tom, že se k nim váže daňové zvýhodnění. Nicméně základ je pořád zhodnocení.
Mašát na otázku, jaké lze očekávat od Dluhopisů Republiky, které znovu nabídne vláda Andreje Babiše, odpovídá, že to se zatím neví, protože podrobnosti nejsou známy.
„Výše výnosu bude záviset na délce do splatnosti a aktuálních výnosech českých státních dluhopisů a prémii, kterou tyto dluhopisy ministerstvo financí zadotuje. Je opět možné, že nabídne vyšší sazbu, než je tržní, aby nalákalo retailové klienty a zvýšilo konkurenceschopnost Dluhopisů Republiky,“ říká, ale jedním dechem dodává: „Bohužel tento netržní přístup emisi opět zdraží a způsobí vyšší náklady státu na obsluhu státního dluhu.“
On sám si přitom Dluhopisy Republiky nejspíš nekoupí. „Mám investiční horizont spíše delší a obětovat své zdroje na pět let a více za čtyři až pět procent mi nepřijde ideální,“ vysvětluje Mašát.
To ale neznamená, jak zdůrazňuje, že pro jiný typ investorů tyto dluhopisy vhodné nejsou. Podle Mašáta platí, že takto konzervativní instrument je vhodný opravdu jen pro velmi krátká období. To znamená ne delší období než tři roky, protože pak jeho výhodnost oproti jiným investičním nástrojům klesá.
Zdroj: idnes.cz

