Dětem kapesné od rodičů často nestačí, neumějí s financemi hospodařit
27. 9. 2017
Většina dětí a teenagerů (85 procent) v Česku dostává podle průzkumů kapesné. To se na prvním stupni ZŠ, do páté třídy, u většiny dětí pohybuje mezi padesáti až sto korunami, deváťáci ale už bez problémů utratí i čtyři stovky za měsíc. Na střední škole je přiměřené měsíční kapesné od pětistovky do 1000 korun (bez hrazení telefonů atd.).
Kapesné je první krok k tomu, aby se děti naučily s penězi, které mají k dispozici, rozumně hospodařit, tvrdí dětští psychologové. Jenže se to moc nedaří. Podle průzkumů totiž české děti musejí stále častěji řešit problémy, jak se svým kapesným od rodičů vyjít. Není výjimkou, že nedostatek peněz řeší často půjčkami od svých solventnějších spolužáků, včetně následných problémů s nesplácením půjčky a vymáháním dluhů.
„Problémy se splácením někdy řeší i tím, že rodičům sáhnou bez jejich vědomí do peněženek,“ řekla Právu socioložka Martina Hronová.
Nemá kdo poradit
Podle finančních expertů se u dětí objevují problémy s hospodařením, které tak trochu kopírují problémy rodičů. To by nebylo nejhorší. Problém nastává, když se dětem při jejich problémech s penězi nedostává následně rad či příkladů, jak by měly postupovat, nikdo se s nimi nebaví, kde udělaly chybu, či jak si, pokud jsou starší, přivydělat.
„Chybějí praktické příklady, jak by se mělo hospodařit. Rodiče neřeší společně s dětmi, proč jim došly peníze, protože by někdy potřebovali poradit samy, děti někdy vidí doma hospodaření ode zdi ke zdi, neuvážené půjčky, bezhlavé nákupy,“ potvrdila Právu socioterapeutka Zdena Prokopová.
„Když jsme se s manželem rozhodovali, jak vysoké kapesné budeme synovi dávat, nejdříve jsme zapátrali, kolik mají spolužáci. Nechtěli jsme, aby náš třináctiletý syn patřil k těm méně vybaveným. Protože mu hradíme telefon, dáváme mu 150 korun týdně,“ sdělila Právu čtyřicetiletá Martina z Prahy. Současně přiznala, že kromě obecných rad typu nauč se s tím vyjít, plánuj si výdaje se o hospodaření a zacházení s penězi společně s potomkem nebaví.
Podle expertů se další výchova k hospodaření občas omezí na to, že když potomkovi dojdou peníze a on se na ně obrátí s prosbou o finanční výpomoc, neodmítnou ji, ale spojí ji s vykonáním určité činnosti. Nejčastěji platí za nadstandardní výpomoc v domácnosti.
Patnáctiletý Karel už nechce jezdit s rodiči na chalupu. „Jede, jen když mu slíbím, že za posekání zahrady a příležitostnou pomoc při dělání dřeva na zimu obdrží mimořádnou finanční prémii, se kterou si může dělat, co chce,“ přiznal pětačtyřicetiletý Martin.
Rodiče mají často s penězi problémy
Jedním z důvodů, proč mají děti problémy s kapesným, je příklad jejich rodičů, malá finanční gramotnost, tvrdí finanční poradci. Podle průzkumů finanční gramotnosti, které jsou dostupné na stránkách ministerstva financí, například 57 procent domácností nevede vlastní rodinný rozpočet.
Aktivně nespoří pětina Čechů. Na 15 procent domácností by při výpadku hlavního rodinného příjmu nevyžilo déle než měsíc. Na 37 procent domácností si neumí představit, čím by rychle nahradilo, či jak by se zachovali, při výpadku hlavního příjmu. Financování životních nákladů přenechává na státu 85 procent z nás.
Příliš se nezamýšlíme ani nad možnými problémy v budoucnosti. Češi raději a častěji pojišťují svůj majetek než své zdraví. Například více než třetina českých rodin s vyživovaným dítětem nemá pojistku pro případ, že by z vážných zdravotních problémů vypadl jejich příjem. Nemovitost má ale pojištěno na 92 procent z nich.
V případě nemoci, invalidity či nenadálého úmrtí živitele rodiny totiž spoléháme na pomoc rodiny než na pojištění. Vyplývá to z průzkumu společnosti Partners.
Zdroj: Novinky.cz
