O financích se v rodině nemlčí. Pro sešívané rodiny to platí dvojnásob
20. 10. 2026
Partnerské hovory o financích nejsou příjemné, ale vyplatí se. Zvlášť v takzvaně sešívaných rodinách, kdy v domácnosti žijí i děti z předchozích vztahů. Jasno v tom, kdo, co a jakým dílem bude platit, by tyto rodiny měly mít ještě před sestěhováním.
„Mluvte o penězích ještě dříve než o stěhování,“ doporučuje smíšeným rodinám, které už mají za sebou rozvod či rozchod a do nového vztahu si přivádějí i děti, psycholožka a vztahová terapeutka Markéta Šetinová. Zároveň ale upozorňuje, že není dobré začínat takový hovor o financích nad nějakým vysokým výdajem či účtem. To podle ní přináší jen konflikt. „A udělá to z financí ještě náročnější disciplínu do budoucna,“ dodává.
Zásadní rozdíl v přístupu k financím u sešívaných rodin vidí v tom, že partneři, kteří jsou zároveň často i rodiči, si s sebou do nového vztahu přinášejí také závazky, například ve formě výživného, úvěru nebo ručení za něj z předchozího vztahu. I proto je třeba si předem vyjasnit pravidla hospodaření v domácnosti a domluvit se na tom, jaké položky a v jaké výši budou partneři, případně manželé, platit. Na rozdíl od běžných rodin podle Šetinové ve smíšených domácnostech obvykle fungují tři oddělené rozpočty. To považuje za správné i s ohledem na zmíněné závazky z předchozích vztahů.
„Je dobré mít oddělené svoje finance, finance nového partnera a pak společné finance obou partnerů,“ říká s tím, že závazky z minulosti jsou odpovědností každého z partnerů. „A je dobré v tom mít přehled,“ dodává.
Ve smíšených rodinách je tématem výchova dětí
V sešívaných rodinách se podle jejích zkušeností partneři, manželé ani děti nedohadují o financích o nic víc než v běžné úplné rodině. Jablkem sváru ale podle ní bývá spíše samotná výchova dětí. Je to dáno i tím, že partneři ve společné domácnosti vychovávají také děti z předchozích vztahů a často se podílejí na financování domácnosti, dovolených nebo jejich aktivit. Mohou tak nabýt pocitu, že jim přísluší určitý díl na jejich výchově. Před takovým přístupem ale psycholožka Šetinová varuje. „Výchova by měla náležet jenom biologickým rodičům,“ říká.
Rodina by si podle ní měla nastavit obecná pravidla pro své každodenní fungování, ale zásadní rozhodnutí týkající se dítěte patří pod taktovku jeho biologických rodičů. Už proto, že do výchovy dítěte v sešívané rodině se obvykle zapojuje i druhý z rodičů. A přístup nevlastního rodiče k výchově se nemusí shodovat s přístupem biologického rodiče.
Muži to vidí jinak než ženy
A i když si dospělí v sešívaných rodinách často myslí, že ve své domácnosti přistupují stejně k vlastním i nevlastním dětem, tedy že jim měří stejným metrem, ve skutečnosti tomu tak být nemusí. Jak totiž ukázal nedávný průzkum agentury MindBridge pro finanční skupinu Partners mezi 800 lidmi žijícími v českých sešívaných rodinách, pohled mužů a žen na toto téma se podstatně odlišuje.
V průzkumu 78 procent dotazovaných deklarovalo stejný přístup ke svým biologickým i nebiologickým dětem ve smíšené domácnosti. Zatímco rovný přístup ale vnímá 86 procent mužů, mezi ženami je to jen 71 procent. Zvýhodňování vlastních dětí v takových rodinách naopak pozoruje 29 procent žen, ale jen 14 procent mužů.
„Výsledky neznamenají, že muži realitu záměrně zlehčují a ženy jsou pouze citlivější. Ukazují především, že obecná představa o spravedlnosti nemusí oběma partnerům stačit,“ vysvětluje Stanislava Lišková, finanční poradkyně skupiny Partners.
Za zásadní v sešívané rodině považuje stejně jako psycholožka Šetinová konkrétně pojmenovat, co se financuje společně a co zůstane závazkem pouze biologického rodiče. A také to, jak se bude rozhodovat o mimořádných výdajích na děti.
„Nejdůležitější není společný účet, ale společná dohoda, které oba partneři rozumějí,“ zdůrazňuje Lišková. Pro úplnost pak dodává, že podle kvalifikovaného odhadu v Česku funguje 100 až 130 tisíc sešívaných domácností.
Jak nastavit finance v sešívané rodině
Smíšeným rodinám tak Šetinová doporučuje nastavit si pravidla ve financích hned na začátku, jak už bylo řečeno, ještě před sestěhováním. Spíše ale obecně. Tyto rodiny by se měly vyhnout situacím, kdy budou řešit každou jednotlivou účtenku, například za nákup v potravinách.
U výdajů na děti pak považuje za vhodné nastavit finance tak, aby veškeré aktivity se svým biologickým dítětem hradil jeho rodič plně ze svých prostředků. Rodina se tím vyhne diskusím o tom, zda byl takový výdaj nutný, zda nebyl příliš vysoký nebo zda druhý z partnerů za své dítě neutratil méně. Rovný přístup v takovém případě totiž nefunguje. „Nemůžeme mířit na stejný přístup ke všem, ale pomáhá obecná dohoda, kdy všichni rozumí pravidlům,“ říká psycholožka.
I s pravidly kolem financí v sešívané rodině je ale třeba v čase pracovat. V opačném případě opět hrozí konflikty a dohady. „Pravidla, která nastavíme na začátku vztahu, jsou něco, k čemu se musíme pořád vracet,“ upozorňuje s tím, že příjmy a výdaje se vyvíjejí stejně jako potřeby dítěte s tím, jak roste.
Zdroj: idnes.cz
