Ohlídejte si „stavebko“ i penzijní spoření a vytěžte státní podporu

6. 12. 2019

Když už něco stát dává, je dobré si to vzít. Což z hlediska financí platí pro stavební spoření i penzijní spoření se státním příspěvkem. Co udělat na konci roku, abyste nepřišli o finanční státní podporu?

Ohlídejte si „stavebko“ i penzijní spoření a vytěžte státní podporu

Letos připadá poslední pracovní den v roce na úterý 31. 12. Nejzazší termín k poslednímu bankovnímu příkazu je pondělí 30. 12. 2019. Kdo si spoří ve stavebním spoření a posílá peníze do penzijních fondů se státním příspěvkem, měl by se proto ujistit, že do těchto státem podporovaných finančních produktů poslal potřebný obnos, aby získal, maximalizoval nebo vůbec nepřišel o státní příspěvek za letošní rok.

Jak ve stavebním spoření
Prvním státem podporovaný produkt je stavební spoření. Jeho podstatou sice je, aby si lidé šetřili peníze na pokrytí nákladů spojených s jejich bydlením, ale naspořené peníze ve stavebním spoření se dají použít na cokoli. Ať už na pořízení nové střechy, auta, anebo exotickou dovolenou. Komu peníze nevystačí, může si ve stavebním spoření peníze i půjčit. Avšak pozor, zde už musí být úvěr účelový, přesněji řečeno, použitý na řešení vlastních bytových potřeb.

Státní podpora u stavebního spoření je 10 % z ročně uložené částky, nejvýše však z částky 20 000 korun. To znamená, že nejvyšší možná státem připsaná částka za rok jsou dva tisíce korun, což vychází na pravidelnou úložku ve výši zhruba 1 700 korun měsíčně.

„Většina lidí má nastavený měsíční trvalý příkaz k úhradě a dále se o více nestará. V praxi se ale často stává, že kvůli nedostatku finančních prostředků na účtu k trvalému příkazu nedojde a státní příspěvek se střadateli zbytečně poníží,“ upozorňuje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss. Klienti stavebních spořitelen by si i proto měli na konci kalendářního roku provést revizi odchozích plateb ke sjednaným finančním produktům.

„Stavebko“ lze i předplatit
Kdo zjistí, že mu za nějaký měsíc v daném kalendářním roce peníze neodešly nebo má nastavené nižší částky než 1 700 korun měsíčně, měl by na účet spořitelny peníze „doposlat“. Jenom tak získá maximální státní příspěvek ve výši dvou tisíc korun, který mu zaručí slušný efektivní výnos z vložených peněz ve výši až tří procent za rok. Bez něj by své úspory zhodnotil jen o úrokovou sazbu od spořitelny, která bývá zpravidla kolem jednoho procenta ročně.

Na druhou stranu Vladimír Weiss shrnuje, co všechno mimo 3% výnos smlouva o stavebním spoření obnáší: „Šest let trvání smlouvy, vklady ve výši 1 700 měsíčně, úhradu vstupního poplatku ve výši jednoho procenta z cílové částky a povinnost každý rok zaplatit cca 300 korun poplatek za správu účtu.“

Stavební spoření je však možné si předplatit na rok i více let dopředu. To je dobrá příležitost pro ty, kterým na konci roku zbydou volné peníze. Což potvrzuje i Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

„Částka úspor přesahující 20 tisíc korun v jednom roce se přímo ze zákona převádí do následujícího roku. Klient o tom nemusí spořitelnu ani nijak informovat,“ vysvětluje. Podle něj stavební spořitelny v pohodě zvládají mimořádné vklady, současně je však třeba respektovat nastavenou výši cílové částky.

Co udělat u penzijních fondů
Druhým státem podporovaným produktem je spoření na důchod v penzijních fondech. Státní příspěvek u nich začíná na 90 korunách při úložce 300 korun za měsíc. S každým navýšením o 100 korun se pak státní příspěvek zvyšuje o 20 korun za měsíc. I tady je ale stanovena horní hranice, a to ve výši 230 korun za měsíc, což odpovídá měsíční úložce 1 000 korun.

„Zde je třeba ale poukázat na to, že státní příspěvek u penzijního připojištění se připisuje kvartálně. Proto pokud si někdo třeba v prvním čtvrtletí do fondů nic neposlal, nemá za to období státní příspěvek. Pouze daňové úlevy se řeší jednou za kalendářní rok,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

Podle něj zde ale platí, že pokud účastník penzijního fondu na konci roku zjistí, že má volné peníze a chce je do fondu mimořádně zaslat, aby získal vyšší státní příspěvek, je třeba o chystané transakci svou penzijní společnost předem informovat.

Spoření na důchod: státní příspěvek a sleva na dani

Vlastní měsíční platba v Kč1003005008001000150020003000
Státní měsíční příspěvek v Kč090130190230230230230
Roční úspora na daních v Kč 0000090018003600
Celkem roční výhody v Kč 01080156022802760366045606360

Pozn.: Snížit si daňový základ o 24 tisíc Kč (tj. čistého 3 600 Kč) bude možné prostřednictvím daňového přiznání za rok 2019, které se podává v roce 2020.

Vyplatí se i vědět, že u penzijního spoření na důchod lze v daňovém přiznání ušetřit na daních. Ale pozor, pouze o naspořenou částku, která převyšuje dvanáct tisíc korun za rok, což značí měsíční úložku nad 1 000 korun.

„Maximálně si plátci mohou snížit základ daně o 24 tisíc korun ročně, což odpovídá měsíční platbě ve výši tří tisíc korun. Reálná daňová úleva může být až 3 600 korun ročně. Ale pozor, musí být z čeho daňovou úlevu odečíst,“ upřesňuje Vladimír Weiss.

Průběžný servis všech finančních produktů
Podle odborníků má být součástí revize privátních financí na konci roku i komplexní kontrola všech sjednaných a užívaných finančních produktů. Například u hypotečních smluv je třeba zkontrolovat konec fixační doby a porovnat sjednanou úrokovou sazbu s tou aktuální nabízenou na trhu. Tuzemské hypoteční banky například nabízejí i rezervaci úrokové sazby na dva i tři roky dopředu.

„Na konci roku se vyplatí podívat se na výpisy z běžného bankovního účtu a na stržené bankovní poplatky, jestli nejsou zbytečně vysoké. Zároveň si v internetovém bankovnictví zkontrolovat aktivované a využívané kreditní karty a kontokorenty, a pokud nejsou využívány, je lepší je zrušit,“ upozorňuje Vladimír Weiss.

Vyplatí se také zrevidovat výnosnost a nákladovost sjednaných podílových fondů. Pokud se ukáže, že fondy jsou málo výnosné a hodně drahé, tak není od věci je změnit, anebo se zamyslet nad volbou jiné investiční strategie. Což ostatně platí i u penzijních fondů v doplňkovém penzijním spoření. Obdobné je to i u transformovaných fondů, avšak s podmínkou absolvování nutné byrokracie k jejich změně na fondy účastnické. Byť to není hračka, i to se podle odborníků vyplatí většině z těch, kteří v transformovaných fondech setrvávají a mají zhruba sedm a více let do penze. Ne méně.

Zdroj: iDNES.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK