Kdo a kdy má nárok na vrácení daně z nabytí nemovitosti

15. 10. 2020

Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti je minulostí. Zrušení daně je platné zpětně pro všechny, kteří nabyli nemovitost do vlastnictví od prosince 2019 a později. Kdo daň za nákup nemovitosti již zaplatil, získá peníze zpět. Musí si o ně ale u finančního úřadu požádat.

Kdo a kdy má nárok na vrácení daně z nabytí nemovitosti

Odborníci v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitosti upozorňují na to, aby všichni, kdo koupili nemovitost loni na podzim či déle, věnovali pozornost především termínu jejího skutečného vkladu do katastru nemovitostí. Mnozí mohou být totiž překvapeni, že i na ně se daňová novinka vztahuje a mají právo si o přeplatek u finančního úřadu požádat.

„Zjednodušeně se dá věc vysvětlit i tak, že majitelé nemovitostí, u kterých příslušný katastr provedl vklad vlastnického práva kdykoliv od 1. prosince 2019 a později, nejsou povinni daňové přiznání již podávat a čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti finančnímu úřadu vyrovnávat,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Daň z nabytí nemovitosti byla zrušena 26. září 2020, od této doby ji nabyvatelé nemovitostí již neplatí. Stejně tak se daňová povinnost nevztahuje ani na majitele nemovitostí, u kterých byl vklad do katastru nemovitostí proveden kdykoliv od prosince loňského roku.

Zákonná norma je totiž účinná zpětně. Konkrétně ji nehradí ten, kdo má nejzazší lhůtu pro podání daňového přiznání z nabytí nemovitosti 31. března 2020 a kdykoliv poté. Na podání přiznání má totiž poplatník tři měsíce od vkladu do katastru nemovitostí.

Dotaz pana Radka
Řada lidí se však neorientuje v tom, kdy má nárok na vrácení daně a kdy ne. Dokládá to dotaz pana Radka ze Středočeského kraje. Ten si loni koncem ledna vyjednal hypoteční úvěr na nákup pražského bytu za 3,8 milionu korun. Koncem září sice podepsal kupní smlouvu na byt, ale vklad vlastnického práva realizoval úřad až v prvním prosincovém týdnu. „Mám nárok na vrácení daně?“ ptá se.

„Radek měl povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitosti do tří měsíců od prvního dne následujícího po provedení vkladu. Lhůta pro podání začala běžet 1. ledna a skončila 31. března 2020. A v ní právě mohl požádat o vrácení daně u místně příslušného správce. Zrušení daně je zpětné, to znamená, že již zaplacenou částku získá zpět. Musí ale o vyplacení požádat,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

„Na úhradu daně jsem si od rodičů vypůjčil 152 tisíc korun. O vyplacení požádám co nejdříve, abych mohl rodičům peníze vrátit,“ říká Radek.

Pochvaluje si i to, že zrušením daně z nemovitosti nezanikla možnost odpočtu zaplacených úroků z úvěrů na vlastní bydlení od základu daně. I když se snížila maximální výše jejich odpočtu, a to z 300 tisíc korun na 150 tisíc korun.

O vrácení daně si musí majitelé vždy zažádat
Majitelé nemovitostí, kteří svou daňovou povinnost splnili, tedy svému finančnímu úřadu podali přiznání i daň odvedli, mohou peníze získat zpátky. To ovšem pouze v případě, že si o ně u svého správce daně požádají formou žádosti o vrácení přeplatku a nezáleží, jestli písemně nebo elektronicky. Finanční úřady by měly akceptovat i písemnou formu dopisem, ovšem vždy s vlastnoručním podpisem.

„Dobrou zprávou pro žadatele o přeplatek na dani je, že na vyřízení žádosti o něj i samotné vrácení zaplacené daně má místně příslušný finanční úřad 30 dnů od doby podání žádosti,“ vysvětluje Vladimír Weiss.

Na druhou stranu lidé s jakýmkoliv daňovým nedoplatkem musí počítat s tím, že jim bude přeplatek o dlužnou částku ponížen. V praxi jde často například o nedoplatek na silniční dani, dani z příjmů fyzických osob, dani z nemovitých věcí či jakoukoliv jinou daň.

Majitelé nemovitostí, kterých se zrušení daně dotýká a doposud nepodali daňové přiznání a daň ani nevyrovnali, už nic z toho dělat nemusí. Tyto povinnosti jim se zrušením daně skutečně zanikly.

Na druhé straně platí, že majitelé nemovitostí, u kterých došlo ke vkladu do katastru v listopadu loňského roku a kdykoliv předtím, přeplatek na dani zpátky nedostanou. V krajních případech mohou požádat finanční úřad o posečkání její úhrady nebo o její rozložení do několika splátek. To ovšem pouze ze sociálních nebo vážných ekonomických důvodů.

Zdroj: iDNES.cz

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK