Krize potvrzuje nezbytnost úspor

6. 1. 2021

Nejistota kvůli pandemii vede lidi k vytváření finančních rezerv. Ale většina Čechů nechává své úspory na spíše prodělečných běžných či spořicích účtech, místo aby investovali do akcií nebo do dluhopisů.

Krize potvrzuje nezbytnost úspor

Obavy z ekonomické krize spojené s pandemií koronaviru rezonují celou českou společností a málokdo vůči nim zůstal imunní. „Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce,“ říká Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank. Týkat se to bude zejména domácností nějakým způsobem ekonomicky navázaných na turistický ruch, gastronomii, ubytování, kulturu a obecně sektor služeb.

To vše nutí stále více lidí přemýšlet o tvoření finančních rezerv. To je vidět i na míře úspor v bankách. Podle bankovní statistiky České národní banky před pandemií, tedy k 29. únoru 2020, činily vklady domácností 2558,2 miliardy korun, na konci září už to ale bylo 2733,3 miliardy. Kromě větší nejistoty a strachu z toho, co přijde, je zde ale ještě jeden faktor, který míru úspor ovlivňuje. „Vysvětlení hledejme v lockdownu, lidé zkrátka neutráceli v kamenných obchodech,“ říká Zuzana Filipová, ředitelka komunikace Moneta Money Bank.

Vydělají jen pravé investice
Nejvíce z tohoto obrovského objemu úspor leží na běžných, a především pak spořicích účtech. Jejich aktuální nabídka je široká. Banky nabízejí i možnost návaznosti spořicího účtu na ten běžný, což je spojeno s různými benefity.

„I přes lákavé marketingové akce se ale úroky pohybují hluboce pod inflačním horizontem,“ upozorňuje Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting. Úročení spořicích účtů se pohybuje kolem 0,1 až jednoho procenta ročně, inflace pak okolo dvou až 2,5 procenta ročně, loni dokonce přesáhla tři procenta. „To znamená, že uložené prostředky během let ztrácejí na hodnotě, tedy to, co si za částku koupíme dnes, bude každým rokem dražší,“ vysvětluje Cibulka.

Na spořicím účtu by tedy měla sedět jen provozní rezerva ve výši tří až šesti čistých měsíčních výdajů. „Ta by měla sloužit především k pokrytí neočekávaných výdajů nebo krátkodobých výpadků příjmů, například kvůli nemoci nebo krátkodobé nezaměstnanosti,“ zdůrazňuje Filipová.

Proč zde tedy lidé mají tolik peněz? Jen konzervativnost za tím není. „Jde spíš o to, že lidé nejsou zvyklí plánovat dlouhodobě. Málo si dokážou představit situaci třeba za 30 let. A z toho pramení krátkodobé spoření a malý výnos,“ vysvětluje Jiří Kubík, finanční poradce společnosti Partners.

Z dalších produktů pak převládá zájem opět o ty bezpečné. Z těch střednědobých je to stavební spoření. Zde je sice v současné době úrok obvykle kolem procenta ročně. Pokud k tomu ale přičtete 2000 korun státní podpory, dostanete se přes tři procenta.

Dlouhodobým produktům vévodí penzijní spoření. Bohužel ale více než tři miliony účastníků zůstávají i nadále věrné jeho původní verzi, které takřka nic nevydělává. Češi se však zdokonalují i v investicích. „Češi jsou sice finančně konzervativní a do finanční gramotnosti nejvyspělejších států světa nám ještě kus chybí, ale rostoucí objem investic v podílových fondech, rostoucí nákupy státních spotřebitelských dluhopisů a větší zájem o akcie napovídá, že umíme používat v podstatě celou škálu finančních instrumentů,“ potvrzuje Filipová.

A neodradilo je ani to, že rok 2020 byl na finančních trzích ve znamení nejistoty, jako na horské dráze. „Se zvýšenou volatilitou se akcie překlopily do posledního kvartálu. Ten nám přinesl dlouho očekávané volby amerického prezidenta. Listopad se pak ukázal jako měsíc velkých příležitostí, jelikož celá řada akciových indexů vykázala dvouciferné zisky,“ popisuje Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting.

Mezi hlavními tahouny byly podle Vokela telekomunikační a informační firmy – ty loni vykázaly opravdu pohádkové výnosy. Nejhůř se dařilo společnostem figurujícím v energetickém odvětví, což bylo z velké části způsobeno cenou ropy. „Velký šok samozřejmě dostalo letectví a vše, co se týká cestování. Tyto sektory se budou vzpamatovávat ještě hodně dlouho,“ míní Kubík.

Některé akcie vydělávají
Přesto všechno majetek Čechů v podílových fondech rostl. Investice do domácích a zahraničních fondů kolektivního investování nabízených v České republice dosáhly k 30. září 2020 výše 559 miliard korun, to je o 13,31 miliardy korun více než k 30. červnu 2020.

Nejvyšší kvartální nárůst o 4,64 procenta zaznamenaly fondy akciové a smíšené fondy, o 4,31 procenta. Velké oblibě se těší také ty nemovitostní. A není divu. „Současná snaha centrálních bank a vlád o reflaci při investování jednoznačně favorizuje akcie a realitní typ investic. Navzdory vysokým valuacím jsou akcie – a to i s ohledem na extrémně nízké úrokové sazby – zkrátka tím nejméně špatným zbožím na kapitálovém trhu,“ říká Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR. Dodává, že o ohledem na obrovský přebytek likvidity čeká další nárůst objemu majetku pod správou a dříve nebo později snahu investorů opět kupovat aktiva, až dojde na trhu ke korekci.

Státní dluhopisy moc nenesou
Nakupovat bude opět možné i dluhopisy vlády České republiky. Jejich emise bude v roce 2021 druhá nejobjemnější v historii Česka. „To proto, že schodek veřejných financí bude letos v absolutním vyjádření zřejmě také druhý nejhlubší v historii Česka, i když nelze vyloučit, že i nejhlubší vůbec. To znamená, že i vládní výpůjční potřeba, a tím pádem i emise dluhopisů, bude zcela enormní,“ vysvětluje Kovanda. A dodává, že vláda se bude snažit i v roce 2021 zajistit jako vloni většinu prostředků v prvním pololetí, a to nejspíš vydáváním dlouhodobých dluhopisů.

Nadprůměrná nabídka dluhopisů ve spojení s předpokládaným postupným zotavováním tuzemské, evropské i globální ekonomiky a ochotou mezinárodních investorů směřovat více finančních prostředků do rizikovějších aktiv typu akcií povede k poklesu ceny českých vládních dluhopisů, a tedy k růstu jejich výnosu. „Tento růst výnosu by podpořilo i možné zvýšení základní úrokové sazby ze strany ČNB. Výnos desetiletého vládního dluhopisu tak během roku 2021 vzroste z nynější úrovně kolem 1,2 procenta k hodnotě 1,5 procenta,“ tvrdí Kovanda.

Zdroj: Lidové noviny

0

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK