Přírodních živlů se Češi bojí. Ještě víc ale poškození svých domů požárem
14. 5. 2025
Ačkoliv statistiky ukazují, že nejvíce škod napáchají na domech přírodní živly, Češi za největší riziko považují jejich poškození požárem. A docela právem. Škody způsobené ohněm a následným hašením se totiž často šplhají na sedmimístnou sumu. Nápravu takových škod ale ohrožuje podpojištění.
Zatímco požárů vozidel podle dat Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) v roce 2024 o tři procenta ubylo na necelých 2 400 případů, požárních zásahů u staveb meziročně o tři procenta přibylo. A nikoho asi nepřekvapí, že škody způsobené požáry na vozidlech jsou podstatně nižší oproti škodám na budovách.
„Přímé škody v případě požárů volných ploch v roce 2024 činily 85,4 milionů korun, v případě vozidel 524,7 milionu korun. U budov a staveb dosahovaly přímé škody 3,098 miliardy korun,“ uvádí statistická ročenka HZS ČR.
Konkrétně domácností se pak loni týkalo 5 921 požárů s vyčíslenou škodou přes 1,1 miliardy korun. I v tomto případě došlo k meziročnímu nárůstu, a to o čtyři procenta.
Alarmující je ale jiné číslo. Vzniklá škoda při nich totiž oproti předchozímu roku narostla o celou pětinu. „Přitom 274 požárů se škodou jeden milion korun a vyšší způsobilo škodu 771,6 milionů korun. To znamená, že pouhých pět procent požárů způsobilo 68 procent škod,“ upozorňují hasičští záchranáři.
Obavy z požáru jsou oprávněné
Statistiky hasičů tak dokládají, že obavy majitelů bytů a domů z požáru jsou oprávněné. A není jich rozhodně málo. Podle nedávného průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) se rizika požáru obává 37 procent Čechů.
Už podstatně méně si připouštějí riziko vichřice, větru nebo tornáda, to uvedlo v šetření jako obavu zhruba 18 procent respondentů. Obdobný podíl dotazovaných uvedlo jako riziko prasklé potrubí nebo topení. Vůbec nejméně se u nás lidé obávají sesuvu půdy, eroze a zemětřesení (2,8 procenta). Zajímavé je zjištění, že povodně nebo záplavy považuje za ohrožení svého obydlí jen kolem sedmi procent dotázaných.
„Povodně či záplavy nevzbuzují překvapivě až tak velké obavy. Jedná se spíše o lokální problematiku, která nejvíce trápí regiony postižené zářijovými povodněmi jako Olomoucký či Zlínský kraj,“ okomentovala výsledky průzkumu gestorka oblasti neživotního pojištění ČAP Lenka Slabejová.
Pojistka dům ochrání, když je správně nastavená
Jenže realita je o dost tvrdší. Statistiky hasičů a události posledních let, kdy došlo k mnoha přírodním katastrofám od ničivých krupobití, povodní nebo vichřicí až po tornádo na jižní Moravě, ukazují, že v riziku škodní události je v podstatě každá stavba. A proto má být každá nemovitost proti takovým rizikům správně pojištěná.
„Na pojistné krytí svého domu musí myslet všichni majitelé či spoluvlastníci, nikoli jen ti, jejichž byt či dům je zatížen hypotečním úvěrem a banka sjednání pojištění vyžaduje,“ zdůrazňuje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Zároveň upozorňuje, že o smlouvy na pojištění nemovitosti se musí lidé starat v čase. „Neplatí, že si pojistím nemovitost, například v době jejího pořízení nebo kdykoli později, nastavím si příkaz k úhradě pojistného jednou za rok a tím to končí,“ varuje.
Důvod je prostý. Vlivem růstu cen nemovitostí, stavebních prací a materiálu především v posledních letech totiž dochází k tomu, že nastavené pojistné krytí často neodpovídá reálné, tržní, hodnotě nemovitosti v případě bytové jednotky, reprodukční hodnotě, nikoli tržní hodnotě, v případě rodinného domu. To znamená, že při škodní události by majitel nemovitosti z vyplaceného pojistného dům neopravil, případně nepostavil. I s tím se Weiss ve své praxi setkává.
Pro představu a lepší pochopení uvádí, že nemovitost mimo velké město pořízená v roce 2018 za 2,2 milionu korun má dnes hodnotu přes 4,2 milionu korun. „A pokud její majitel uzavřel pojištění hned po jejím pořízení na krytí ve výši 2,2 milionu korun, a smlouvu následně již neaktualizoval, tak je dnes tato stavba podpojištěná,“ vysvětluje finanční poradce.
Podpojištěný dům? Hrozí snížené plnění
V případě totální škody způsobené například zmiňovaným požárem mu pojišťovna vyplatí právě jen sjednané pojistné plnění, to je 2,2 milionu korun. Za tuto částku při současných cenách stavebních prací a materiálu dům majitel jen těžko znovu postaví.
Je tu ještě další riziko. „U parciálních škod, kdy nedojde k totální škodě, ale pouze k částečnému poškození nemovitosti, třeba střechy a krovů, hrozí riziko snížení sjednaného plnění kvůli podpojištění nemovitosti,“ říká Weiss. To znamená, že majitel nedostatečně pojištěné nemovitosti nejenže dostane plnění, za které škody zcela neopraví. Ale může se i stát, že mu sjednané plnění pojišťovna ještě poníží jako sankci za podpojištění.
A jak ukázal čerstvý průzkum České asociace pojišťoven, takových podpojištěných nemovitostí není v Česku zrovna málo. Zhruba 70 procent rodinných domů mají jejich majitelé pojištěné v průměru jen na 60 procent jejich hodnoty.
Za slabým pojistným krytím domů podle Weisse často stojí zapomnětlivost a nechuť lidí se smlouvami zabývat a aktualizovat je v čase. Revize smluv se přitom doporučuje provést alespoň jednou za tři roky nebo po každé větší investici do stavby. „Anebo je řešení, si u pojišťovny sjednat cenovou indexaci. Což je každoroční navýšení pojistného krytí a částky pojištění podle růstu spotřebitelských cen,“ dodává Weiss.
Zdroj: idnes.cz
